Veronika Erjavecová

Veronika Erjavecová
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Datum narození30. prosince 1999 (24 let)
Místo narozeníSlovinsko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek98 980 USD
Dvouhra
Poměr zápasů193–108
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění179. místo (7. srpna 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů115–53
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 18 ITF
Nejvyšší umístění127. místo (27. července 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231110a10. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veronika Erjavecová (* 30. prosince 1999) je slovinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpni 2023 na 179. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 127. místě.[2]

Ve slovinském týmu Billie Jean King Cupu debutuje v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. V základní skupině proti Austrálii prohrála po boku Milićové čtyřhru s párem Kimberly Birrellová a Storm Hunterová. Slovinky přesto zvítězily 2:1 na zápasy.[3]

Ze Středomořských her 2018 v Tarragoně si odvezla bronzovou medaili po výhře nad Italkou Luciou Bronzettiovou.[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu ITF debutovala v srpnu 2017, když na turnaji v srbské Vrnjačce Banje dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Japonce Sacuki Takamurové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2018, když ovládla s Bosňankou Nefisou Berberovićovou čtyřhru na turnaji v Tučepi s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na stejné chorvatské události se v roce 2019 poprvé probojovala do singlového finále túry ITF, v němž podlehla nejvýše nasazené Češce Johaně Markové. S Berberovićovou opět triumfovaly ve čtyřhře.[5][6][1]

Do hlavní soutěže okruhu WTA 125 poprvé zasáhla na červencovém Jasy Open 2023 v rumunském Jasy. Ve dvouhře prošla kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry porazila osmdesátou sedmou hráčku žebříčku Pannu Udvardyovou z Maďarska, než ji zastavila Darja Astachovová ze třetí světové stovky. V deblové soutěží získala titul s krajankou Dalilou Jakupovićovou po finálové výhře nad nejvýše nasazenými Rumunkami Irinou Baraovou a Monicou Niculescuovou. V utkání využily šest ze sedmi brejkbolových příležitostí.[7][8][1]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 3. 23. července 2023 Jasy, Rumunsko antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová Rumunsko Irina Baraová
Rumunsko Monica Niculescuová
6–4, 6–4

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (4 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. duben 2023 Osijek, Chorvatsko antuka Chorvatsko Tena Lukasová 7–5, 6–2
2. červenec 2023 Horb am Neckar, Německo antuka Německo Anna Gabricová 5–7, 6–2, 6–3
3. srpen 2023 Cordenons, Itálie antuka Rumunsko Alexandra Ignatiková 6–3, 6–4
4. říjen 2023 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Španělsko Romero Gormazová 2–6, 6–4, 7–5

Čtyřhra (18 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. duben 2018 Tučepi, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovićová Chorvatsko Tena Lukasová
Estonsko Saara Oravová
6–3, 6–3
2. červenec 2018 Prokuplje, Srbsko antuka Chorvatsko Lea Boškovićová Srbsko Barbara Bonićová
Austrálie Jelena Stojanovicová
6–0, 3–6, [10–7]
3. prosinec 2018 Solarino, Itálie koberec Slovinsko Kristina Novaková Guatemala Melissa Moralesová
Guatemala Kirsten-Andrea Weedonová
6–3, 7–6(4)
4. prosinec 2018 Ortisei, Itálie tvrdý Slovinsko Kristina Novaková Guatemala Verena Hoferová
Švýcarsko Simona Waltertová
6–4, 7–5
5. duben 2019 Tabarka, Tunisko antuka Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovićová Francie Émeline Dartronová
Francie Marie Téminová
4–6, 6–3, [10–7]
6. květen 2019 Tučepi, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovićová Srbsko Tamara Maleševićová
Chorvatsko Antonia Ružićová
6–2, 6–2
7. červen 2019 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovićová Česko Barbora Miklová
Srbsko Elena Milovanovićová
6–1, 6–3
8. srpen 2019 Cordenons, Itálie antuka Slovinsko Nika Radišićová Itálie Martina Caregarová
Švýcarsko Lisa Sabinová
6–3, 7–5
9. březen 2022 Palmanova, Španělsko antuka Slovinsko Nina Potočniková Itálie Angelica Moratelliová
Itálie Aurora Zantedeschiová
7–5, 6–3
10. květen 2022 Split, Chorvatsko antuka Chorvatsko Lea Boškovićová Japonsko Mana Kawamurová
Japonsko Funa Kozakiová
4–6, 6–1, [10–2]
11. květen 2022 Warmbad-Villach, Rakousko antuka Chorvatsko Lea Boškovićová Japonsko Miharu Imanišiová
Japonsko Kanako Morisakiová
3–6, 6–3, [11–9]
12. červen 2022 Tarvisio, Itálie antuka Chorvatsko Lea Boškovićová Rumunsko Ilona Georgiana Ghioroaieová
Rumunsko Oana Georgeta Simionová
6–1, 6–7(5), [10–7]
13. červenec 2022 Perugia, Itálie antuka Ukrajina Valerija Strachovová Španělsko Ángela Fita Boludová
Itálie Angelica Moratelliová
bez boje
14. březen 2023 Touraine, Francie tvrdý (h) Litva Justina Mikulskytė USA Chiara Schollová
Bosna a Hercegovina Anita Wagnerová
6–4, 6–0
15. duben 2023 Split, Chorvatsko antuka Severní Makedonie Lina Gjorčeská Slovinsko Nika Radišićová
Chorvatsko Tara Würthová
6–1, 6–4
16. květen 2023 Otočec, Slovinsko antuka Česko Dominika Šalková Chorvatsko Mariana Dražićová
Spojené království Emily Webleyová-Smithová
7–5, 6–3
17. červen 2023 Tarvisio, Itálie antuka Česko Dominika Šalková Slovinsko Nika Radišićová
Bosna a Hercegovina Anita Wagnerová
6–2, 7–6(5)
18. říjen 2023 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Litva Justina Mikulskytė Itálie Nuria Brancacciová
Itálie Angelica Moratelliová
7–6(6), 6–0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veronika Erjavec na anglické Wikipedii.

  1. a b c Veronika Erjavecová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231110a10. listopadu 2023
  2. Veronika Erjavecová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231110a10. listopadu 2023
  3. Veronika Erjavecová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231110a10. listopadu 2023
  4. ZIHERL, Nejc. Veronika Erjavec do brona na sredozemskih igrah! – Teniški svet. Teniški svet [online]. 2018-07-04 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (slovinsky) 
  5. Johana Marková ovládla turnaj $15,000 v Tučepi. www.cztenis.cz [online]. Český tenisový svaz, 2019-05-12 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  6. Veronika Erjavec klonila v finalu turnirja posameznic ITF v Tučepih, osvojila pa turnir v konkurenci dvojic. www.teniska-zveza.si [online]. 2019-05-12 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (slovinsky) 
  7. Bogdan defeats Begu in all-Romanian final to win Iasi 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Veronika Erjavec Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]