Vladimer Chinčegašvili

Vladimer Chinčegašvili
Osobní informace
Rodné jménoვლადიმერ ხინჩეგაშვილი (gruz.)
Datum narození18. dubna 1991 (33 let)
Místo narozeníGori, GruzieGruzie Gruzie
StátGruzie
Přezdívka„Lado (ლადო),
Miulera (მიულერა)[1]
RodinaGiorgi Chinčegašvili (otec)
Sportovní informace
KlubGori (klub)
TrenéřiNugzar Schireli (osob.)
Zaza Turmanidze (repr.)
Revaz Mindorašvili (repr. od 14)
Giorgi Ijantbelidze (repr. od 17)
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOH2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbro LOH 2012 Rio volný styl do 55 kg
zlato LOH 2016 Rio volný styl do 57 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
stříbro MS 2014 bantamová váha
zlato MS 2015 bantamová váha
bronz MS 2017 pérová váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu / Evropské hry
stříbro ME 2011 Dortmund −55 kg
bronz ME 2013 Tbilisi −60 kg
zlato ME 2014 Helsinki bantamová váha
zlato ME 2016 Riga pérová váha
zlato ME 2017 Novi Sad pérová váha
bronz ME 2018 Kaspijsk bantamová váha
stříbro EH 2019 Minsk bantamová váha

Vladimer Chinčegašvili (* 18. dubna 1991 Gori) je gruzínský zápasníkvolnostylař, olympijský vítěz z roku 2016.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze zápasnické rodiny. Otec Giorgi patřil k úspěšným juniorským reprezentantům Sovětského svaz koncem osmdesátých let dvacátého století. Zápasení se aktivně věnoval od 8 let v rodném Gori.[2] Jeho osobním trenérem je Nugzar Schireli.[3] V gruzínské volnostylařské reprezentaci se pohyboval od roku 2010 ve váze do 55 kg. V roce 2012 se vítězstvím na evropské olympijské kvalifikaci v Sofii kvalifikoval na olympijské hry v Londýně. V Londýně se od úvodního kola prezentoval bojovným výkonem. V obou zápasech úvodní fáze turnaje otočil se svými soupeři poměr setů z 0:1 na 2:1. Ve druhém kole ho v zápase s Bulharem Radoslavem Velikovem dělilo jen pár sekund o vyřazení. Ve čtvrtfinále s Japoncem Šin'ičim Jumotem vyhrál rozhodující třetí set 1:0 na technické body po vyhraném parteru v úvodu setu a postoupil do finále proti ruskému Čečenci Džamalu Otarsultanovi. Úvodní set finále skončil po regulérním dvouminutovém hracím čase 0:0 a na řadu přišlo tahání míčků. Z osudí byl vytažený červený míček s barvou dresu jeho soupeře. Měl se tedy Otarsultanovovi po dobu třiceti vteřin ubránit v nevýhodné pozici, což se mu nepodařilo, soupeř se mu dostal za záda a úvodní set prohrál 0:1 na technické body. Do poslední minuty druhého setu vstupoval za nerozhodného stavu a dvacet sekund před koncem mu videorozhodčí přisoudil po boji v parteru rozdílový bod. Bodový náskok však z další akce neudržel, nechal se vytlačit ze žíněnky a soupeř se dostal za stavu 3:3 do vedení jako poslední bodující (tzv. pomocná kritéria). Tři sekundy před koncem druhého setu přišel diskutovaný moment. Po boji v parteru svého soupeře chvatem přetočil. Rozhodčí však akci nebodoval a zápas skončil 3:3 na technické body. Gruzínská strana podala protest (challenge), který jury po zkoumání videozáznamu neuznala a druhý set tak oficiálně skončil 3:4. Prohrou 0:2 na sety získal stříbrnou olympijskou medaili.

Od roku 2014 startoval v nově zavedené váze do 57 kg. V roce 2016 startoval jako úřadující mistr světa na olympijských hrách v Riu. V úvodním kole porazil kazachstánského reprezentanta Nurislama Sanajeva těsně 4:3 na technické body, když v závěrečné minutě ubránil vedení 4:1 po boji v parteru. Ve čtvrtfinále porazil svého velkého rivala Ázerbájdžánce Hadži Alijeva těsně 5:3 na technické body. V semifinále s reprezentantem Bulharska Vladimirem Dubovem nezachytil úvod zápasu a po první minutě prohrával 0:4 na technické body. Postupně však soupeřův náskok vyrovnal a v poslední minutě obrátil bodový stav porazem za nohu za 4 technické body. Vítězstvím 8:4 na technické body postoupil do finále proti neznámému mladému Japonci Rei Higučimu. Dle vlastních slov soupeře viděl na olympijském turnaji poprvé, ve finále proti sobě čekal Íránce Hasana Rahímího.[4] V prvním poločase si neznámého soupeře oťukával do té míry, že mu rozhodčí udělili trestný bod za pasivitu. Hned na úvod druhého poločasu prohrál souboj v parteru a pustil soupeře do vedení 0:3 na technické body. Vzápětí však snížil suplexem na 2:3. V poslední minutě zápasu rozhodčí potrestali Higučiho trestným bodem za pasivitu a tím se dostal do vedení 3:3 jako poslední bodující. Tento náskok udržel do konce zápasu a po neuznaném protestu Japonců na jeho přílišnou pasivitu v posledních sekundách zápas vyhrál 4:3 na technické body. Získal zlatou olympijskou medaili.

Od roku 2018 startuje ve váze do 65 kg.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
-55 -60 -57 -61 -65
Olympijské hry 2. 1.
Mistrovství světa 7. úč. 2. 1. 3. úč. úč.
Evropské hry DQ[6] 2.
Mistrovství Evropy úč. 2. 3. 1. 1.[7] 1. 3. úč.
MS juniorů 3. 5. 1. 1.
ME juniorů 1. 7. 2. 1.
ME dorostenců 3. 1.
  1. přezdívku zdědil po svém otci, kterému tak říkali kvůli podobnosti s německým fotbalistou Gerdem Müllerem
  2. https://geonoc.org.ge/files/books/Khinchegashvili.pdf
  3. Archivovaná kopie. tbiliselebi.ge [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-07. 
  4. https://www.youtube.com/watch?v=QxLKI0UJ7vY
  5. The President of Georgia Awards Vladimer Khinchegashvili and Lasha Talakhadze with the Presidential Order of Excellence. president.gov.ge [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-27. 
  6. v semifinále v zápase s Vladislavem Andrejevem byl diskvalifikován za nesportovní chování
  7. startoval ve váze do 61 kg

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]