Vladimir Iosifovič Veksler

Vladimir Iosifovič Veksler
Narození19. únorajul. / 4. března 1907greg.
Žytomyr
Úmrtí22. září 1966 (ve věku 59 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materMoskevský energetický institut
Povolánífyzik a jaderný fyzik
ZaměstnavateléLebeděvův fyzikální institut
Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
OceněníLeninova cena (1959)
Atomy pro mír (1963)
Řád rudého praporu práce
Stalinova cena
Leninův řád
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
ChoťNina Alexandrovna Sidorovová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Iosifovič Veksler (4. března 1907 – 22. září 1966[1]) byl prominentní sovětský experimentální fyzik.

Vekslerova rodina se přestěhovala z Žytomyru do Moskvy v roce 1915. Roku 1931 absolvoval moskevský energetický institut. Následně v roce 1936 začal pracovat na Lebeděvově fyzikálním ústavu, kde se zapojil do vývoje částicových detektorů a studia kosmického záření. Účastnil se několika expedic do Pamíru a na horu Elbrus, které byly věnovány studiu složení kosmického záření. V roce 1944 začal pracovat v oblasti fyziky urychlovačů, kde se stal známým pro vynález mikrotronu,[2][3] a rozvoj synchrotronu nezávisle na Edwinu McMillanovi[4]

V roce 1956 založil a stal se prvním ředitelem laboratoře vysokých energií ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, kde byly pod jeho vedením postaveny ve své době největší protonové urychlovače částic na světě.[1]

V letech 1946-1957 byl korespondenčním členem sovětské akademie věd. Řádným členem akademie se stal roku 1958. V roce 1963 byl jmenován vedoucím oddělení jaderné fyziky akademie věd. V roce 1965 založil časopis Jaderná fyziky (Jadernaja fizika) a stal se jeho prvním šéfredaktorem.[1]

Dostalo se mu mnoha poct, včetně Stalinovy ceny v roce 1951, Americké ceny Atomy pro mír v roce 1963 a Leninovy ceny v roce 1959. [1]

Ulice v Dubně, Oděse, Žitomiru a CERNu jsou pojmenovány na jeho počest.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Veksler na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Faces and Places / The enduring legacy of Vladimir Veksler [online]. CERN Courier, 4 Jun 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ VEKSLER, V.I. A New Method of Accelerating Relativistic Particles. Doklady Akad. Nauk SSSR (Proceedings of the USSR Academy of Sciences). 1944, s. 346-348. Dostupné online. (Russian) 
  3. ↑ VEKSLER, V.I. About the New Method of Accelerating Relativistic Particles. Doklady Akad. Nauk SSSR (Proceedings of the USSR Academy of Sciences). 1944, s. 393-396. Dostupné online. (Russian) 
  4. ↑ J. DAVID JACKSON AND W.K.H. PANOFSKY. EDWIN MATTISON MCMILLAN: A Biographical Memoir [online]. National Academy of Sciences, 1996 [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]