Vladimír Ráž

Vladimír Ráž
Narození1. července 1923
Nejdek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. července 2000 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníherec a pedagog
Manžel(ka)Alexandra Myšková, Alena Vránová, Olga Hnátková
DětiMartin Ráž, David Ráž, Markéta Rážová, Veronika Rážová
Oceněnízasloužilý umělec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Vyšehradském hřbitově

Vladimír Ráž (1. července 1923 Nejdek – 4. července 2000 Praha)[1] byl český herec.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Maturoval na smíchovském reálném gymnáziu.[p 1] V letech 1942 až 1947 (s přerušením činnosti konzervatoře ke konci okupace) absolvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. V letech 1947 až 1949 byl členem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, v letech 1949–1951 Divadla státního filmu, následně v letech 1951–1954 hrál v Hudebním divadle v Karlíně. Od roku 1954 byl členem činohry Národního divadla v Praze.[2][1]

Byl třikrát ženatý. Jeho první ženou byla herečka Alexandra Myšková (* 1922),[3] se kterou měl syna Martina a Davida (ten zemřel na syndrom náhlého úmrtí v 8 měsících života). V roce 1970 emigrovala se synem Martinem do Norska.

Jeho druhou manželkou byla jeho herecká partnerka v pohádce Pyšná princezna – Alena Vránová (* 1932), se kterou měl dceru Markétu. Jeho třetí manželkou byla Olga Hnátková, se kterou měl dceru Veroniku (* 1980).

Ještě 6. října 1998 vystupoval ve Stavovském divadle v derniéře Čechovova Višňového sadu.[4] Tři dny před smrtí natáčel televizní seriál Zdivočelá země. Zemřel doma ve spánku.

Nejznámější filmové role

[editovat | editovat zdroj]

Herec v pohádkách

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 hrál postavu krále Miroslava ve známé filmové pohádce Pyšná princezna (spolu se svojí pozdější manželkou Alenou Vránovou). V pohádkovém filmu Byl jednou jeden král… z roku 1954 v roli rybáře, nápadníka princezny Marušky. Ve filmu Hrátky s čertem z roku 1956 představoval čerta doktora Solferna.

Historické postavy

[editovat | editovat zdroj]

Často představoval postavy z československé národní historie jako Josef Božek, Josef Václav Frič, Jan Janský, Jan Sladký Kozina, František Ženíšek, Karol Šmidke, Sergěj Ingr, Hubert Ripka). Předurčoval jej k tomu jeho kultivovaný herecký projev, noblesa hereckého projevu, jakož i velmi dobrá jevištní řeč.

Rozhlas a televize

[editovat | editovat zdroj]

Spolupracoval také s televizí a rozhlasem, nejznámější jsou role v televizních seriálech Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům, 30 případů majora Zemana a Zdivočelá země. Jeho nezaměnitelný podmanivý hlas lze zaslechnout také z dabingu, především u amerického herce Lexe Barkera v roli Old Shatterhanda.[5]

Ostatní aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Byl profesorem Pražské konzervatoře.[1]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Film

[editovat | editovat zdroj]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Nyní škola existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky, L-Ř. Praha: Libri, 2007. S. 564–567. 
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 408
  3. ↑ Alexandra Myšková. csfd.cz [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-05. 
  5. ↑ MELENOVÁ, Andrea. Novinář z Fantomase i Old Shatterhand. Vladimír Ráž měl podmanivý hlas. iDNES.cz [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. 
  7. ↑ VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 254, 303
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 290
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 298, 378, 456, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 176, 227, 255, 431.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 564–567.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 408
  • Blanka Kovaříková: Vladimír Ráž – Po stopách krále Miroslava, Nakl. XYZ 2012
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 128
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 29–30. 
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 245–6, ISBN 978-80-7388-552-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]