Vrahové z močálů je označení britských sériových vrahů Iana Bradyho (2. ledna 1938 – 15. května 2017)[1] a Myry Hindleyové (27. července 1942 – 15. listopadu 2002),[2] kteří společně v 60. letech zavraždili minimálně 5 dětí. Jejich těla ukrývali v mělkých hrobech u močálů Saddleworth.
Ian Brady (vlastním jménem Ian Duncan Stewart) se narodil v roce 1938 ve skotském Glasgow. Jeho matka ho kvůli finančním problémům musela předat do náhradní rodiny. Ačkoliv byl nadaným studentem, ze školy odešel už v 15 letech. Už během puberty začal mít problémy s chováním a několikrát se ocitl před soudem, mimo jiné proto, že svou tehdejší přítelkyni ohrožoval vystřelovacím nožem. Po dalších problémech se zákonem se konečně usadil v Manchesteru a našel si práci. Ve volném čase rád četl, především literaturu o nacismu.
Myra Hindleyová se narodila v roce 1942 v Manchesteru. Její rodina se také potýkala s finančními problémy, které vyvrcholily po narození druhé dcery Maureen. Myra tak musela bydlet u babičky. V roce 1957 jí její blízký přítel Michael (13) vybídl, aby se s ním a dalšími dětmi šla koupat do místní nádrže. Myra nabídku odmítla a strávila odpoledne ve společnosti někoho jiného. Michael ten den utonul. Na Myru měla zpráva o jeho smrti zdrcující dopad. Jako dobrá plavkyně se domnívala, že by na místě mohla neštěstí zabránit. Uzavřela se do sebe, začala se zajímat o náboženství a stala se praktikující katoličkou. V 17 letech se zasnoubila, ale z jejího rozhodnutí ze svatby sešlo. O rok později se v zaměstnání seznámila s Bradym, který na ní udělal dojem tím, že o sebe velmi pečoval, jezdil na motorce a působil inteligentně. Brady Hindleyovou zasvětil do své fascinace nacismem. Společně se dále zajímali o pornografii, sadismus, kriminalistiku, zbraně atp. Jejich zájmy je postupně izolovaly od ostatních lidí.
Brady se Hindleyové svěřil s tím, že plánuje vykrást banku. Jeho nápad se jí zamlouval a za tímto účelem začala trénovat střelbu a učila se řídit dodávku. K činu se však nikdy neodhodlali. V roce 1963 začal Brady místo o loupeži mluvit o spáchání dokonalé vraždy. Podle jeho plánu měl projíždět městem na motorce a světlem signalizovat Hidleyové v autě, když uvidí vhodnou oběť. 12. července 1963 se rozhodli svůj plán realizovat. První Bradym vybranou oběť Hindleyová minula s vysvětlením, že ji zná. Znala i Pauline Readovou (16), kterou Brady označil jako druhou, ale v jejím případě se rozhodla akci provést. Tato dívka byla starší a Hindleyová byla přesvědčená, že její zmizení nezpůsobí takový povyk. Dívku oslovila s tím, že u močálů Saddleworth ztratila drahou rukavici a potřebuje pomoct s jejím hledáním. Na místě se k nim připojil Brady, kterého Hindleyová představila jako svého přítele, který jim s hledáním pomůže. Brady odvedl Pauline z dohledu Hindleyové. Když se po chvíli vrátil sám, požádal jí o pomoc s odstraněním těla. Dovedl ji k Pauline, která byla podřezaná a její tělo neslo známky sexuálního napadení. Společně ji pohřbili za pomocí lopaty, kterou si na místě Brady dříve schoval.
Historku s rukavicí použila Hindleyová i při únosu Johna Kilbrida (12) ke kterému došlo 23. listopadu. Zatímco Hindleyová vyčkávala u vypůjčeného auta, Brady mimo jejího dohledu Kilbrida sexuálně napadl a poté se ho neúspěšně pokusil podříznout. Nakonec ho uškrtil. 16. června 1964 oslovili dvanáctiletého Keitha Bennetta s tím, že potřebují pomoct s nakládáním krabic do dodávky. Místo toho ho však odvezli na stejné místo jako předchozí dvě oběti. Tam ho Brady sexuálně napadl a uškrtil. Tělo opět zakopali pomocí ukryté lopaty. Hlavním podezřelým ze zmizení se stal Keithův nevlastní otec. 26. prosince 1964 se Brady s Hindleyovou vypravili do zábavního parku, kde si chtěli vyhlédnout nějaké osamělé dítě. Když si všimli Lesley Ann Downeyové (10), upustili před ní úmyslně tašku s nákupem a požádali ji, jestli by jim nepomohla odvézt věci domů. Tam ji donutili svléknout se a pózovat pro fotografie. Poté ji svázali, znásilnili a uškrtili. Hindleyová označila za vraha Bradyho, ten naopak později tvrdil, že Downeyovou zabila Hindleyová bez jeho pomoci. Tělo druhý den odvezli do močálů, kde ho pohřbili poblíž ostatních.
Jejich zločiny vyšly najevo v roce 1965, kdy se Brady pokusil získat ke spolupráci švagra Hindleyové Davida Smithe (17). Smith byl již několikrát trestán a s Bradym si dobře rozuměl. Společně plánovali vyloupení banky či přepadení bohatého obchodníka. Hindleyové se jejich vztah nelíbil a místo s Bradym začala trávit čas se svou sestrou, Smithovou manželkou, Maureen. 6. října poslal Brady Hindleyovou, aby přivezla Smithe k nim domů pod záminkou nějaké práce. Brady Smithovi slíbil několik malých lahviček s alkoholem, které mu předal v kuchyni a vybídl ho, aby tam chvilku počkal, než donese zbytek z obývacího pokoje. Smith po chvilce uslyšel křik a Bradyho volání o pomoc. Když vešel do pokoje, uviděl Bradyho jak sekerou bije do hlavy Edwarda Evanse (17). Poté ho uškrtil kabelem. Pří útoku si Brady poranil kotník a proto Smithe požádal o pomoc s úklidem a odstraněním těla. Smith pomohl utřít krev, chvíli s nimi poseděl, aby nevzbudil podezření a poté Bradymu slíbil, že se pro tělo staví druhý den po obědě. Odjel domů, vzbudil Maureen a o vraždě jí řekl. Ozbrojeni šroubovákem a nožem se vydali do telefonní budky a vše ohlásili na policii. Brady byl druhý den zadržen přímo ve svém domě, kde bylo v zamčené místnosti objeveno Evansovo tělo.
Hindleyová byla zatčena až o čtyři dny později, což jí umožnilo zničit některé důkazy. Oba poté tvrdili, že k Evansově smrti došlo při vzájemné potyčce, která se jim vymkla z rukou. Z vraždy se snažili obvinit Smithe. Ten vše popřel a svým svědectvím nasměroval policii k úschovně zavazadel, kam Brady s Hindleyovou odvezli nějaký kufr, kterého se chtěli zbavit. Kufr se podařilo vypátrat. Obsahoval fotografie svázané dívky a několikaminutovou nahrávku jejího nářku. Podle hlasu z nahrávky poznala matka nezvěstnou Lesley Ann Downeyovou. Po objevení sešitu Johna Kilbrida v jejich domě je začala policie podezírat ze zodpovědnosti za zmizení několika dětí. Smith si vzpomněl, že se Brady při jednom z výletů do močálů zmínil o tom, že zrovna chodí po hrobech. Našly se také fotografie z močálů, na kterých si Hindleyová prohlížela zem. Smith nedokázal přesné místo určit, ale Patricia Hodgesová (11), která žila ve stejné čtvrti a s párem se přátelila, zavedla policii do oblasti, kde s nimi byla několikrát sbírat rašelinu. Na místě našla policie lidskou kost. Při průzkumu byla objevena těla Kilbrida a Downeyové.
Proces začal za nebývalého zájmu veřejnosti v dubnu 1966 a trval 14 dní. Brady s Hindleyovou byli obžalováni ze 3 vražd. David Smith se stal korunním svědkem, ovšem jeho pozice byla silně otřesena ve chvíli, kdy doznal, že prodal práva na příběh týdeníku News of the World, který mu zároveň v průběhu procesu platil luxusní hotel. Brady i Hindleyová svou vinu popřeli. Brady pouze připustil, že Evanse v hádce udeřil sekerou bez úmyslu zabít ho. V případě Downeyové přiznali její únos a pořízení fotografií. Tvrdili však, že od nich odešla bez újmy. Za vraždy Evanse, Kilbrida a Downeyové byl Brady odsouzen k třem doživotním trestům. Hindleyová byla odsouzena na dvě doživotí za vraždy Evanse a Downeyové. Navíc dostala sedmiletý trest za krytí vraždy Kilbrida. Trest smrti byl zrušen v roce 1965 a oba se tak stali prvními sériovými vrahy, kteří nebyli popraveni. Brady i Hindleyová byli dále podezřelí ze zmizení Readové a Bennetta, ke kterým došlo na stejném místě a přibližně ve stejnou dobu. K těmto vraždám se Brady údajně doznal při rozhovoru s investigativním novinářem v roce 1985. Při následném výslechu však všechno popřel. V roce 1986 se Hindleyová v doprovodu 200 policistů vydala opět do močálů ve snaze označit oblast, kde mohla být pohřbena další dvě těla. Byla však natolik rozrušená, že nedokázala správné místo najít. Do močálů se s policií vydal ještě téhož roku i David Smith, ale ani on nijak nepomohl s posunem ve vyšetřování.
Hindleyová se poprvé doznala k podílu na všech pěti zločinech až v roce 1987. Popřela však, že by se přímo účastnila vražd a za motiv svého jednání označila vydírání ze strany Bradyho, který jí měl vyhrožovat zabitím její sestry. Plně očistila i Davida Smithe. Poté, co se dozvěděl o jejím doznání Brady, nabídl i on sám nové informace pod podmínkou, že mu bude umožněna sebevražda. Po pochopitelném zamítnutí jeho nabídky přestal s vyšetřovateli téměř spolupracovat. Ve stejném roce se Hindleyová vydala do močálů podruhé a na základě jí poskytnuté informace se po 100 dnech hledání podařilo objevit hrob Readové. I Brady byl během roku 1987 dvakrát zavezen na místo, kde měl pomoci s nalezením posledního těla, ale kvůli změnám v terénu se nedokázal dobře zorientovat. I přes další pokusy o nalezení Bennettova těla odborníky i laiky zůstává nadále nezvěstný. I přes zajištění důkazů o těchto dvou vraždách nemuseli Brady s Hindleyovou znovu před soud, jelikož už nemohli dostat vyšší trest.
Ian Brady byl už v roce 1985 diagnostikován jako psychopat trpící paranoidní schizofrenií, na základě čehož byl přesunut na uzavřené oddělení nemocnice v Ashworthu. Zde strávil 32 let a platil za problémového pacienta. V 90. letech držel protestní hladovku, kterou však tajně porušoval. Na rozdíl od Hindleyové nebojoval o své podmíněné propuštění a sám si přál, aby se nikdy nedostal na svobodu. Hindleyová v roce 2002 zemřela ve vězení na bronchopneumonii. V roce 2008 její právní zástupce prozradil, že při rozhovorech s ním svůj podíl přiznala a sama se považovala za tu horší z vraždícího páru, jelikož byla přímo zodpovědná za únosy. Jejich dům, kde došlo ke dvěma vraždám, byl stržen kvůli nechtěné publicitě. Brady zemřel v roce 2017 na selhání srdce způsobené chronickým onemocněním plic. Po jeho smrti se objevila informace, že po sobě zanechal dva zamčené kufry, ve kterých by mohly být informace o místě, kde je pohřbeno tělo Keitha Bennetta. Soudy však vydání této pozůstalosti vyšetřovatelům neumožnily[3].