Včelí rámek

Včelí rámek s plástvi a včelami

Včelí rámek s voskovou mezistěnou

Včelí rámek je konstrukční prvek v úlu, který drží voskový plást uvnitř úlu nebo nástavku. Včelí rámek je klíčovou součástí moderního rámkového úlu a nejčastěji je dřevěný anebo plastový. Může být odstraněn, aby bylo možné zkontrolovat včelstvo anebo se rámky vyndávají při vytáčení medu a neponičené se vracejí zpět. Vynález včelího rámku přinesl revoluci ve včelařství protože v minulosti odběr medu byl vždy spojen se zničením včelího díla a mnohdy i se zahubením celého včelstva.^[1]

Historie

François Huberův úl se včelími rámky r. 1780

První zmínky o používaní rámků ve včelařství pocházejí z konce 18. století. Slovinský včelař, učitel a malíř Anton Janša^[2], známý jako průkopník moderního včelařství, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších včelařů, již v roce 1769 změnil konstrukci tehdejších úlů a jejich tvaru, což umožnilo včelařům poskládat více úlů do jedné sestavy. Své objevy publikoval ve svém díle Rozprava o původu včel (r. 1771) a Kompletní nauka o včelařství (r. 1775).

Na českém území v roce 1777 vydává kněz a zemědělský odborník Josef Antonín Janiš své dílo Podstatná učení a zpráva o chování včel a zavadí včelí úly s rozběrným dílem.

Švýcarský entomolog a včelař François Huber^[3], který se specializoval na výzkum včely medonosné v roce 1780 zkonstruoval experimentální rámkový úl pro pozorování včel. Své objevy popisuje ve svém díle Nouvelles Observations sur les Abeilles (Nová pozorování včel), rovněž se odvolává na své mentory René de Réaumura a Charlese Bonneta.

V roce 1814 Ukrajinský včelař Petro Prokopovyč^[4] vynalezl první komerční úl na světě, který používal úlové rámky.^[5] Rámky byl umístěny pouze v medníku (horní části úlu), v plodišti (spodní části úlu) byla volná stavba. Petro Prokopovyč byl také vynálezcem mateří mřížky a na svých včelnicích na Ukrajině provozoval 6600 včelstev.

Na českém území od roku 1835 používal rámkové úly revírní lesník na Nové Dědině Jan Wunder.^[6] Pokrokovou stavbu Wunderova úlu i jeho rozměry převzal Včelařský spolek pro Moravu a Slezsko při navrhování „moravského spolkového stojanu“.^[7]

Na začátku 19. století polský kněz a včelař Jan Dzierżon popsal správnou osovou vzdálenost mezi rámky v rozteči 38 mm. V roce 1848 zavedl Dzierżon do bočních stěn úlu 8 mm drážky pro uložení horní loučky rámků. Tyto konstrukční úpravy odpovídaly požadavkům na včelí mezeru objevenou později americkým včelařem Lozenzem Langstrothem.

Na Německých územích byl průkopníkem rámkového včelařství August von Berlepsch^[8] kdy v r. 1852 navrhl svůj typ rámkového úlu.

5. října 1852 ve Spojených státech amerických Lozenzo Langstroth patentoval nový úl s pohyblivými rámy pod americkým patentem #US9300A.^[9][10] Dnes je Langstrothův úl nejběžnějším typem úlu v mnoha částech světa. Lozenzo Langstroth také objevil včelí mezeru a způsobil tím opravdovou revoluci ve včelařství.

Po roce 1863 americký včelař francouzského původu Charles Dadant navrhl svůj typ úlu který se vyznačuje velkým plodištěm. Historicky se úly Langstroth a Dadant s velkým plodištěm používaly a používají ve většině světa i v 21. století.

Na českém území je autorem nejrozšířenější rámkové míry římskokatolický kněz a včelař František Adamec. V jubilejním roce 1904 přednášel o nízko-široké míře a představil rámek o rozměrech 39x24 cm. Adamcova míra je stále značně rozšířená. Podle znalostí amerického včelaření sestavil horem přístupný úl, u něhož se také vžilo označení „Adamcův“.

Přehled včelích rákmů, úlů, měr

Přehled nejpoužívanějších rámkových měr.

Rozměr (cm)	Název míry	Typ úlu, poznámka
39 x 24	Adamcová míra	Univerzál, Budečák, Tachovák
39 x 27,5	Škvařilová míra[11]	Univerzál II, Třeboňský úl
39 x 17	Boháč
39 x 36	Pokorný	Český Langstroth - pro plodiště
39 x 12	Pokorný	Český Langstroth - pro medník
37 x 30	Čechoslovák
37 x 15	Polorámek Čechoslovák
42 x 27,5	Slovenská B	Tatran
42 x 17	Ptáček	Optimal
48,8 x 23,2 *	Langstroth	výška nástavku 24 cm *
48,8 x 18,5 *	3/4 Langstroth	výška nástavku 19,4 cm *
48,8 x 15,9 *	2/3 Langstroth	výška nástavku 16,8 cm *
48,8 x 13,7 *	1/2 Langstroth	výška nástavku 14,6 cm *
48,8 x 28,5 *	Langstroth Jumbo	pro plodiště
43,5 x 30	Dadant	pro plodiště
43,5 x 14,5	Dadant	pro medník, USA
43,5 x 16	Eurodadant	pro medník, západní Evropa
43,5 x 15	Eurodadant[12]	pro medník, ČR
30 × 30 × 21	Warré úl	vnitřní rozměr nástavku

* Rozměry Langstroth se v různých zemích mohou lišit.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hive frame na anglické Wikipedii.

1. Stavební rámek. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
2. Životopis Antona Janši [online]. 2024-08-30. Dostupné online. 
3. HUBER, François. New observations on the natural history of bees. Edinburgh: Printed for W. & C. Tait, and Longman, Hurst, Rees, Orme, and Brown, London Dostupné online. 
4. Životopis Petra Ivanoviče Prokopoviče [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
5. TIAZHKA, Lilia. Ukrainian Petro Prokopovych - founder of rational beekeeping. Etnocook [online]. 2016-02-17 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
6. KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. 
7. JINDRA, Jan. Včelařské stránky Honzy Jindry: Významné osobnosti českého a světového včelařství [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-20. 
8. Summende Sorgenkinder. Bayerische Staatszeitung (BSZ), 25. července 2014 (německy)
9. LANGSTROTH, L. L. Langstroth on the hive and the honey-bee, a bee-keeper's manual. Northampton: Hopkins, Bridgman Dostupné online. 
10. LANGSTROTH, L. L. Langstroth on the hive and the honey-bee, a bee-keeper's manual. Northampton: Hopkins, Bridgman Dostupné online. 
11. Přehled rámků, úlů [online]. vcelarstvisedlacek.cz [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 
12. EURODADANT.CZ. Konstrukce úlu Eurodadant. eurodadant.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Portály: Včelařství