WOH G64
| WOH G64 | |
|---|---|
.jpg) Umělecké ztvárnění prachového prstence kolem WOH G64 (ESO) | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Mečoun |
| Rektascenze | 04h 55m 10.5252s |
| Deklinace | -68°20′29.998″ |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 18,46 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 1,108 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −1,348 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | ~K–M |
| Poloměr | 1 540 R☉ |
| Povrchová teplota | ~4700 K K |
| Stáří | ≤ 5 milionů let |
| Další označení | |
| 2MASS | 2MASS J04551048-6820298 |
| Databáze | |
| SIMBAD | [WOH+G+64 data] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
WOH G64 je extrémně jasná hvězda v galaxii Velký Magellanův oblak (VMO), vzdálená přibližně 160 000 světelných let od Země v souhvězdí Mečouna. Byla dlouho považována za jednu z největších známých hvězd (s odhady poloměru až přes 1500 R_☉), novější pozorování však naznačují nižší rozměry kolem 800 R_☉ a vyšší povrchovou teplotu. Kvůli extrémním ztrátám hmoty a nápadnému prachovému prstenci bývá řazena mezi hyperobry či vysoce vyvinuté červené veleobry, patrně v přechodové fázi k ještě teplejší fázi vývoje.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]WOH G64 vznikla jako hmotná hvězda s počáteční hmotností zhruba 25–30 násobku hmotnosti Slunce.[1] Původně byla zřejmě červený veleobr s teplotou okolo 3400 K a extrémně velkým poloměrem (>1500 R_☉). Postupem času ale prošla značnými změnami a současné studie naznačují, že se hvězda nachází v přechodné fázi mezi červeným veleobrem a žlutým hyperobrem.[2][1] Nejnovější analýzy dále upřesňuje studie Muñoz-Sáncheze a kol. (2024), která na základě spektroskopických dat zkoumá pokračující nárůst efektivní teploty i změny v chemickém složení hvězdy.[3]
Její odhadovaná povrchová teplota činí v současnosti kolem 4500–4700 K, což je ve srovnání s „typickými“ červenými veleobry relativně vysoká hodnota. Zářivý výkon hvězdy však výrazně zeslabuje hustá prachová obálka, která pohlcuje většinu vyzařovaného světla.
Prachový prstenec / obálka
[editovat | editovat zdroj]Díky pozorováním pomocí VLT a interferometrických metod bylo zjištěno, že WOH G64 je obklopena rozsáhlým prachovým prstencem (či toroidální obálkou) o značné hmotnosti. Odhaduje se, že celková masa plynu a prachu odvrženého hvězdným větrem může dosahovat 3–9 násobku hmotnosti Slunce.[2] Prach absorbuje a rozptyluje převážnou část vyzařované energie, takže pozorovaný jas ve viditelném oboru klesá o desítky procent. V infračerveném záření je proto hvězda mnohem výraznější.
Objev a výzkum
[editovat | editovat zdroj]Hvězdu WOH G64 objevili v 70. letech 20. století švédský astronom Bengt Westerlund s kolegy N. Olanderem a B. Hedinem. Název „WOH“ odkazuje na jejich iniciály a označuje veleobry nalezené v Velkém Magellanově oblaku.[4]
V 80. letech a 90. letech 20. století se WOH G64 často uváděla jako extrémně velký červený veleobr. V roce 2008 potvrdily snímky z ESO–VLT existenci masivní prachové obálky.[2] Pozdější práce (např. Levesque 2009) upřesnily základní parametry hvězdy. Následná pozorování dokládají zřejmý posun hvězdy směrem k vyšší teplotě, naznačující blížící se fázi žlutého hyperobra.[3]
Variabilita
[editovat | editovat zdroj]WOH G64 je klasifikována jako pomalá nepravidelná proměnná hvězda, přičemž jasnost kolísá o více než 1 magnitudu ve viditelné oblasti. V infračerveném pásmu jsou fluktuace menší, avšak stále pozorovatelné.[5][6] Dříve byla mylně řazena mezi tzv. miridy (dlouhoperiodické proměnné), avšak dlouhodobější sledování ukázalo složitější a méně pravidelný charakter změn.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Tato hvězda je významným objektem pro studium vysoce hmotných hvězd v pozdních fázích jejich vývoje. Výzkum ztráty hmoty a formování prachových obálek kolem takto hmotných veleobrů je důležitý pro pochopení toho, jak tyto hvězdy obohacují okolní mezihvězdné prostředí prvky a prachem.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b LEVESQUE, E. M. Physical properties of WOH G64. Astronomical Journal. 2009, s. 4744. doi:10.1088/0004-6256/137/6/4744.
- ↑ a b c OHNAKA, K. Resolving the dusty torus of WOH G64. Proceedings of the IAU. 2008, s. 454–458. doi:10.1017/S1743921308028858.
- ↑ a b Muñoz-Sánchez, G. The Dramatic Transition of WOH G64 to a Yellow Hypergiant.Chybí název periodika! 2024. arXiv 2411.19329.
- ↑ WESTERLUND, B. E. Supergiant stars in the Large Magellanic Cloud. Astronomy and Astrophysics. 1981, s. 267–295.
- ↑ FRASER, O. J. Long-period variables in the Large Magellanic Cloud. The Astrophysical Journal. 2008, s. 1242–1258. doi:10.1088/0004-6256/136/3/1242.
- ↑ SOSZYŃSKI, I. OGLE-III catalog of variable stars. Acta Astronomica. 2009, s. 239.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Snímek hvězdy WOH G64 zachycený VLTI
Obrázky, zvuky či videa k tématu WOH G64 na Wikimedia Commons
