Waldemar Titzenthaler

Waldemar Titzenthaler
Narození18. srpna 1869 nebo 19. srpna 1869
Lublaň
Úmrtí7. března 1937 (ve věku 67 let)
Berlín
Povolánífotograf
PříbuzníEdgar Titzenthaler (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Waldemar Titzenthaler: Fritz Lang a Thea von Harbou ve svém berlínském bytě, časopis Die Dame, asi 1923-1924

Waldemar Franz Hermann Titzenthaler (19. srpna 1869 v Lublani, Slovinsko – 7. března 1937 v Berlíně) byl německý fotograf.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Waldemar Titzenthaler se narodil jako syn dvorního fotografa Franze Titzenthalera z Oldenburgu. V letech 1886 až 1889 se vyučil fotografem u Karla Wundera v Hannoveru. Po pobytu v Oldenburgu, Hannoveru, Bertechsgadenu, Lipsku, Lausanne a Královci odešel roku 1896 do Berlína, kde nastoupil jako fotograf u firmy Zander und Labisch, jež pracovala převážně pro časopis Berliner Illustrirte Zeitung. Roku 1897 se osamostatnil a založil vlastní fotoateliér a brzy se stal jedním z prvních německých reklamních fotografů. K jeho zákazníkům patřili důležití berlínští podnikatelé.

Od roku 1901 byl členem Svobodného fotografického sdružení Berlína a v letech 1907 až 1911 předseda Fotografického spolku Berlína, jehož členové jej později jmenovali čestným mistrem svého cechu. Od roku 1910 byl soudním znalcem v oboru fotografie, od roku 1912 navíc i znalcem berlínské obchodní komory.

V letech 1912 až 1931 pracoval pro časopis Die Dame, který vydávalo nakladatelství Ullstein Verlag. V této době vyfotografoval mezi jinými i byty známých herců, zpěváků, režisérů a architektů. Od roku 1934 bydlel v berlínské čtvrti Lichterfelde.

V letech 1922/1923 byl Titzenthaler předsedou berlínské sekce Německého a rakouského svazu alpinistů. Jako zastánce německé nacionální ideologie prosazoval radikální antisemitismus. Roku 2003 byla proto po něm pojmenovaná horská cesta na Hochjochhospiz v nejzazší části údolí Ötztal přejmenována na Cestu Cypriana Granbichlera. Pamětní deska stojící na soukromém pozemku však jeho jméno stále připomíná.

Sbírka Waldemara Titzenthalera

[editovat | editovat zdroj]

Vdově po Titzenthalerovi se podařilo zachránit část fotoarchivu před běsněním druhé světové války. Začátkem padesátých let byly tyto fotografické desky pocházející z let 1896 až 1920 získány od Landesbildstelle Berlin a dnes jsou v majetku Zemského archivu v Berlíně. Muzeum kamen a keramiky ve Veltenu vystavuje také některé jeho fotografie.

  • Železniční uzel v Berlíně, 1902
    Železniční uzel v Berlíně, 1902
  • Průjezd metra v Berlíně Dennewitzstraße, 1905
    Průjezd metra v Berlíně Dennewitzstraße, 1905
  • Spittelmarkt v Berlíně, 1909
    Spittelmarkt v Berlíně, 1909
  • Friedrichstraße v Berlíně, 1909
    Friedrichstraße v Berlíně, 1909

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • „Fotografien von Waldemar Titzenthaler: Unterwegs in Deutschland und Europa“ od 17. října 2008 do 27. února 2009 v Landesarchiv Berlin
  • Výstava „Schwesternschaftsjahre 1875 bis heute“, DRK-Schwesternschaft Berlin v Marienheimu (dnes DRK Kliniken Berlin | Pflege & Wohnen Mariendorf) sbírka Titzenthalerových fotografií, snímků sester a veteránů první světové války

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waldemar Titzenthaler na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jörg Krichbaum: Lexikon der Fotografen, Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 1981, ISBN 3-596-26418-9
  • Landesbildstelle Berlin: Berlin – Photographien von Waldemar Titzenthaler, Nicolaische Verlagsbuchhandlung, Berlin 1990, ISBN 3-87584-195-6
  • Volker Viergutz: Fotografien von Waldemar Titzenthaler – Unterwegs in Deutschland und Europa, výstava Landesarchivu Berlín v rámci 3. Europäischen Monats der Fotografie od 17. října do 23. prosince 2008, Landesarchiv Berlin, Berlin 2008, ISBN 978-3-9803303-3-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]