Walter Braunfels

Walter Braunfels
Narození19. prosince 1882
Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí19. března 1954 (ve věku 71 let)
Kolín nad Rýnem
Alma materKonzervatoř dr. Hocha
Povoláníhudební skladatel, klavírista, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Webová stránkawww.walter-braunfels.de/wb-html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Braunfels (19. prosince 1882, Frankfurt nad Mohanem–19. března 1954, Kolín nad Rýnem) byl významným německým skladatelem dvacátých a třicátých let 20. století.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Braunfels se narodil ve Frankfurtu jako čtvrté dítě právníka a literární osobnosti Ludwiga Braunfelse a o 32 let mladší Helene Spohrové, praneteře skladatele Louise Spohra. Byl vychován v silně hudebním prostředí, jeho matka hrála s Lisztem a jeho starší sestra byla žačkou Clary Schumannové na konzervatoři Hochschen ve Frankfurtu.[1][2]

V roce 1901 se Braunfels přestěhoval do Kielu, aby začal studovat právní a ekonomická studia na univerzitě. Po přestěhování do Mnichova začal v roce 1903 studium skladby u Ludwiga Thuille v Mnichově. Současně již působil jako asistent Felixe Mottla v Národním divadle v Mnichově, který měl na mladého skladatele velký vliv. Dotyčný mu např. umožnil účastnit se zkouškek Wagnerova prstenu a Tristana a Isoldy.

V 1909 sklidilo úspěch provedení jeho symfonických variací na starofrancouzskou dětskou píseň inspirovaných hudbou Debussyho a Berlioze. V roce 1915 byl odveden do vojenské služby. Po traumatických zážitcích z první světové války konvertoval ke katolicismu.

Senzační úspěch jeho opery Ptáci na počátku 20. let dvacátého století vedl v roce 1925 k jeho jmenování zakládajícím ředitelem prestižní vysoké hudební školy (Hochschule für Musik) v Kolíně nad Rýnem. V roce 1933 byl Braunfels propuštěn ze všech oficiálních úřadů a odsouzen jako skladatel „Entartete Musik“ a podobně jako třeba Franz Schreker také za to, že byl poloviční Žid.[3] Sám skladatel se tak stáhl do jakési „vnitřní emigrace“, což se projevilo zejména jeho obrácením k náboženským a duchovním tématům. Braunfelsova pozdní tvorba se vyznačuje propracovanou orchestrací, přísným kontrapunktem a jasnou formální strukturou. V letech 1943–1945 se Braunfels zaměřil na komorní hudbu, napsal dva Smyčcové kvartety (op. 60 a 61) a Smyčcový kvintet (op. 63). Tato díla byla přitom přirovnávána k pozdním Beethovenovým kvartetům.[2]

Po roce 1945 se Braunfels vrátil do hudebního života jako znovu jmenovaný ředitel Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem. Ačkoliv se jeho dřívější díla začala opět uvádět, jejich přijetí již nebylo takové jako v době premiér. Díla z jeho vnitřního exilu z let 1933–1945 se přitom téměř neinscenovala.[2]

Braunfels zemřel 19. března 1954 krátce po dokončení díla Das Spiel von der Auferstehung des Herrn (velikonoční oratorium) v Kolíně nad Rýnem.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vybrané opery:

[editovat | editovat zdroj]

Sakrální díla

[editovat | editovat zdroj]
  • cyklus kantát pro liturgický rok (Adventní kantáta, Vánoční kantáta, Pašijová kantáta a Velikonoční kantáta).

Vybraná orchestrální díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Variace na starou francouzskou píseň, Op. 15 (1909)
  • Ariels Gesang, Op. 16 (1910, podle Shakespearovi Bouře)
  • Klavírní koncert, Op 21 (1912)
  • Fantastický kus na téma Hectora Berlioze, Op. 25 (1914–17)
  • Don Juan, variace pro orchestr, Op. 34 (1924)
  • Preludium pro flétnu a velký orchestr, Op. 36 (1922–35)
  • Varhanní koncert, Op. 38 (1927)
  • Skotská fantazie pro violu a orchestr, Op. 47 (1933)
  • Smrt Kleopatry, Op. 59 (1944), obraz pro soprán a orchestr
  • Koncertantní sinfonie for sólové housle, 2 violy, 2 lesní rohy a smyčcový orchestr, Op. 68 (1948)
  • Sinfonia brevis f moll, Op. 69 (1948)
  • Židovské tance (Hebriden-Tänze) pro klavír a orchestr, Op. 70 (1951)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Walter Braunfels [online]. Boosey [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Walter Braunfels [online]. orelfoundation.org [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ RAMMERT, Werner. Computerwelten — Alltagswelten. Von der Kontrastierung zur Variation eines Themas. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-531-12060-7, ISBN 978-3-322-85465-0. S. 13–26. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]