Welver

Welver
Kostely sv. Albana a Cyriaka, a sv. Bernarda
Kostely sv. Albana a Cyriaka, a sv. Bernarda
Welver – znak
znak
Welver – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška83 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodArnsberg
Zemský okresSoest
Welver
Welver
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha85,84 km²
Počet obyvatel11 966 (k 31,12,2022)
Hustota zalidnění140 obyv./km²
Správa
Statusměsto
starostaCamillo Garzen (od 2020)
Oficiální webwww.welver.de
Telefonní předvolba+49-02384 a 02921
PSČ59514
Označení vozidelSO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Welver (dříve také Kirchwelver) je německé město ve vládním obvodu Arnsberg a v zemském okrese Soest ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Město leží 12 km jihozápadně od Hammu a 12 km severozápadně od Soestu. V roce 2022 zde žilo téměř 12 tisíc obyvatel.

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Město od roku 1969 sestává z 20 připojených obcí, statků a usedlostí:

  • Balksen
  • Berwicke
  • Blumroth
  • Borgeln
  • Dinker
  • Dorfwelver
  • Ehningsen
  • Eilmsen
  • Einecke
  • Eineckerholsen
  • Flerke
  • Illingen
  • Klotingen
  • Meyerich
  • Merklingsen
  • Nateln
  • Recklingsen
  • Scheidingen
  • Schwefe
  • Stocklarn
  • Vellinghausen

Oblast byla osídlena v pravěku i v době starověku. Název „Welver“ je poprvé zmíněn pro ves se dvěma dvory v listině kolínského arcibiskupa Filipa I. z Heinsbergu, vydané 12. dubna 1179 v Soestu. Hrad pánů z Welveru, zvaný „Welvereburg“, byl situován v prostoru pozdějšího dvora a zahrady kláštera, dochovaly se jeho příkopy a rybník. Posledním mužským představitelem šlechtického rodu von Welverů byl Wikbold s manželkou, synem a dcerou (mezi lety 1185 a 1240) Wikboldova dcera se provdala za Eberharda (1178–1210), fojta ze Soestu. Jejich dědictví získal fojt Walter s manželkou Sofií a prodal je klášteru cisterciaček, k němuž položil v roce 1240 základní kámen. Klášter byl osazen sestrami z mateřského kláštera Marienborn v Coesfeldu, jehož abatyše Mechtilda vládla oběma klášterům. Klášteru patřily dva kostely, menší románský kostel s hranolovou věží, zasvěcený svatým Albanovi a Cyriakovi, a větší gotický kostel sv. Bernarda. Klášterní budovy byly v provozu do roku 1803 [1] nebo 1809, kdy byly v Prusku zrušeny všechny kláštery. Ke zboření budov došlo mezi léty 1906-1945, pouze domek abatyše slouží jako farní.

Kirchwelver, kostel sv. Bernarda

Druhý hrad stál na panství Meyerich a narodil se v něm Walter z Plettenbergu.

V Sedmileté válce 12. července 1761 se u Vellinghausenu odehrála bitva francouzského vojska s vítězným pruským vojskem, jemuž velel generál princ Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský.

Kirchwelver Interiér kostela sv. Bernarda
Věž kostela sv. Severina ve Schwefe
  • Kostel sv. Albana a Cyriaka bývalého kláštera cisterciaček (činného v letech 1240-1809), s románskou hranolovou věží; jeho vybavení se nezachovalo a v současnosti jej užívá evangelická církev
  • Kostel sv. Bernarda - jednolodní gotický, kolem roku 1701 zbarokovaný, barokní věž opravena po roce 1761; pozdně gotická kamenná křtitelnice a barokní oltáře se dochovaly, kostel užívá církev římskokatolická. Oba kostely byly vně rekonstruované po roce 1945. Klášterní budovy byly zbořeny mezi léty 1906-1945.
  • Kostel sv. Severina, Schwefe - římskokatolický; středověký, založen roku 1261.
  • Walter z Plettenbergu (asi 1450-1535) - zemský velmistr Řádu německých rytířů v Litvě, narodil se na hradě Meyerich
  1. Die Cistercienser. Geschichte. Geist. Kunst. Adam Wienand (editor). 3. rozšířené vydání. Köln, Wienand Verlag, 1986, ISBN 3-87909-132-3, s.726

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kloster Welver na německé Wikipedii. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Welver na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]