Willa Catherová

Willa Cather
Narození7. prosince 1873
Gore
Úmrtí24. dubna 1947 (ve věku 73 let)
Manhattan
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Místo pohřbeníOld Burying Ground
Povoláníspisovatelka, básnířka, romanopiskyně, novinářka, esejistka, životopiskyně a magazine writer
Alma materUniversity of Nebraska–Lincoln
Významná dílaAlexander's Bridge
O Pioneers!
The Song of the Lark
My Ántonia
One of Ours
… více na Wikidatech
OceněníPulitzerova cena za beletrii (1923)
William Dean Howells Medal of the American Academy of Arts and Letters (1930)
Národní ženská síň slávy (1988)
společník Americké akademie umění a věd
National Cowgirl Museum and Hall of Fame
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Willa Sibert Catherová (anglicky Willa Cather, 7. prosince 1873, Winchester, Virginie – 24. dubna 1947, New York) byla americká spisovatelka, básnířka a kritička, laureátka Pulitzerovy ceny.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Willa Catherová se narodila v početné rodině baptistických farmářů ve Virginii, roku 1882 se však rodina přestěhovala do Nebrasky, což byl v té době ještě Divoký západ. Studovala anglickou literaturu na University of Nebraska, kde roku 1894 promovala a pracovala jako novinářka a kritička.

Od roku 1896 žila v Pittsburghu, kde učila angličtinu a latinu a psala do různých časopisů. Roku 1906 se přestěhovala do New Yorku a pracovala jako redaktorka pro McClure’s Magazine, kde roku 1912 také vyšel na pokračování její první román Alexander's Bridge. Proslavila se následující trilogií z prérie O Pioneers! (1913), The Song of the Lark (1915) a My Antonia (1918) a roku 1923 obdržela Pulitzerovu cenu za román One of Ours.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku ji inspiroval Henry James, jinak dávala přednost spisovatelům jako Dickens, Thackeray, Emerson, Hawthorne, Balzac, Flaubert nebo Tolstoj před svými současníky, jako byl James Joyce nebo Gertrude Steinová.

Hlavním tématem jejích románů je tvrdý život švédských, francouzských a českých přistěhovalců, kteří po roce 1862 (na základě Homestead Act) získávali půdu v Nebrasce. Sama však přes rostoucí popularitu žila skrytě v New Yorku se svou lesbickou přítelkyní, nevyjadřovala se k aktuálním otázkám a než zemřela, nařídila spálit celou svoji korespondenci.

Citát

[editovat | editovat zdroj]

"Kde je velká láska, tam jsou vždycky zázraky."[1]

Spisy

[editovat | editovat zdroj]

Její díla byla přeložena do mnoha jazyků, česky a slovensky vyšlo:

  • Lucy Gayheartová. Praha: Vyšehrad 1985
  • Moje Antonie. Praha: Práce 1975
  • Profesorov dom. Bratislava: Tatran 1972
  • Smrt si jde pro arcibiskupa. Praha: Vyšehrad 1972
  • Stíny na úskalí. Praha: F. Borový 1932
  • Ztracená. Praha: Aventinum 1930

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Získala devět čestných doktorátů amerických univerzit a podle jejích novel a románů vznikla řada filmů.

  • 1923: Pulitzerova cena za román "One of ours"
  • 1929: Zvolena členkou American Academy of Arts and Letters
  • 1930: Howelova medaile American Academy of Arts and Letters za román "Smrt si jde pro arcibiskupa"
  • 1933: francouzská "Prix Femina Americain" za román "Stíny na úskalí"
  • 1944: Zlatá medaile American Academy of Arts and Letters za životní dílo.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ W. Cather, Smrt si jde pro arcibiskupa. I., kap. 4.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Cather, Willa Sibert. Sv. 2, str. 853
  • Otakar Odložilík, Obrázky z dvou světů, Lund 1958

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]