William Empson | |
---|---|
Narození | 27. září 1906 Kingston upon Hull |
Úmrtí | 15. dubna 1984 (ve věku 77 let) nebo 15. května 1984 (ve věku 77 let) Londýn |
Povolání | literární kritik, básník a spisovatel |
Alma mater | Winchester College Magdalenina kolej |
Ocenění | Společník Britské akademie Knight Bachelor |
Manžel(ka) | Hetta Empson |
Děti | [William Hendrick] Mogador Empson[1] Jacobus Arthur Calais Empson[1] |
Rodiče | Arthur Reginald Empson[1] a Laura Mickelthwait[1] |
Příbuzní | Charles Empson[1] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir William Empson (27. září 1906 Yokefleet – 15. dubna 1984 Londýn) byl anglický básník, publicista a literární vědec.
Pocházel z yorkshirské nižší pozemkové šlechty. Vystudoval Winchester College a postoupil na Univerzitu v Cambridgi, kde se zabýval zprvu matematikou a později se zaměřil na anglistiku pod vedením Ivora Armstronga Richardse. V roce 1929 byl vyloučen ze školy za „nemravnost“ poté, co u něj byly nalezeny prezervativy, a bylo mu nařízeno opustit město Cambridge.[2]
Po odchodu z univerzity žil mezi bohémy v londýnské čtvrti Bloomsbury a živil se psaním pro noviny, pak působil jako pedagog v Japonsku a Číně. V roce 1939 se vrátil od Anglie a za války pracoval v BBC World Service. Po válce učil v Číně, Spojených státech a na londýnské Gresham College, v letech 1954 až 1972 působil na Sheffieldské univerzitě. Byl přijat do Britské akademie a Americkě akademie umění a věd. V roce 1979 byl povýšen do rytířského stavu.[3]
Jeho stěžejním teoretickým dílem je Sedm typů víceznačnosti (Seven Types of Ambiguity), vydané roku 1930. Vyvinul metodu „podrobného čtení“, z níž vycházelo hnutí New Criticism.[4] Je také autorem knih Buddhova tvář, v níž zúročil své zkušenosti s východoasijskou kulturou, a Miltonův bůh, v níž odmítá křesťanskou morálku na základě analýzy Miltonova díla Ztracený ráj. Empsonova poezie, která vyšla roku 1956 v souboru Collected Poems, se vyznačuje racionalitou a ironií, námětově je ovlivněna metafyzikou Johna Donna.[5]
Jeho manželkou byla sochařka Hetta Empsonová, pocházející z Jižní Afriky.