Wyrzysk
| Wyrzysk | |
|---|---|
 kostel | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°9′ s. š., 17°16′ v. d. |
| Nadmořská výška | 90 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Velkopolské |
| Okres | Piła |
| Gmina | Wyrzysk |
  Wyrzysk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,12 km² |
| Počet obyvatel | 5 085 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 234,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bogusława Jagodzińska |
| Vznik | 1320 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 89-300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wyrzysk [vyžysk] (dříve německý Wirsitz) je město v Polsku s přibližně 5 100[1] obyvateli, ležící v okrese Piła, ve Velkopolském vojvodství. Je sídlem městsko-vesnické gminy Wyrzysk.
Geografická poloha Wyrzysku
[editovat | editovat zdroj]Gmina (obec) Wyrzysk má asi 14 500 obyvatel a rozkládá se na území o rozloze 160,7 km2. Leží na severním okraji Velkopolského vojvodství; na východě hraničí s okresem Sadki v Kujavsko-pomořanském vojvodství. Z katastrálního území obce je 117,11 km2 obsazeno ornou půdou a 19,65 km2 lesem.
Obcí prochází státní silnice č. 10 vedoucí ze Štětína do Varšavy. Tato silnice spojuje Wyrzysk s Piłou (37 km) a z Bydhoští (55 km). Železniční stanice v Osieku nad Notečí poskytuje železniční spojení s Piłou (39 km) a s Bydhoští (48 km).
Wyrzysk leží na plošině Krajna. Jeho jižní hranice je tvořena řekou Noteć s jejími přítoky Lobzonkou, která teče přes nádherné morénové kopce stoupající nad širokým údolím řeky Noteć. Jeden z těchto kopců, Dubová hora (Dębowa Góra), dosahuje výšky 192 m n. m. a je nejvyšším bodem regionu Krajna. Přes 60 % okresu je chráněno jako území mimořádné krásy.
Podmínky vhodné k osídlení se v současném regionu Wyrzysk objevily v období po době ledové. Její pozůstatky jsou nyní k vidění na morénových kopcích podél řeky Noteć. Dřevěné mosty v blízkosti současné Zulawky byly postaveny lidskou činností v této oblasti v následujících 3500 letech, což je jedinečný příklad stavitelských schopností v pravěké Evropě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve středověku se Noteć stala přirozenou hranicí mezi regiony Velkopolsko a Pomořansko, které dlouho odolávaly expanzi polské dynastie Piastovců, německých markrabat a od 13. století také Řádu německých rytířů. Časem lidé používali jméno Krajna pro území na sever od řeky Notec. Polský princ Boleslav Ukrutný (1106–1138) dobyl hrady nad řekou Noteć a začlenil Krajnu do svého státu. V následujících staletích byla Krajna připojena k Velkopolsku.
První dochovaná zmínka o Wyrzysku se datuje do roku 1326; jméno tohoto místa bylo později zaznamenáno v tzv. Velkopolském kodexu. Před rokem 1450 byla Wyrzysku pravděpodobně udělena královská privilegia; v roce 1565 se stal městem pod Magdeburským právem. Následkem série válek v druhé polovině 17. a na začátku 18. století se z Wyrzysku fakticky stala vesnice. V roce 1772, po prvním rozdělení Polska, byl Wyrzysk anektován Pruskem. V roce 1773 byla pruským králem Frederickem Velikým obnovena městská práva; král udělal z města centrum administrativy pro stavbu Bydhošťského kanálu a pro regulaci řeky Notec. V letech 1807–1815 bylo město součástí Napoleonova Varšavského vévodství a následně bylo vráceno Prusku na základě výsledků Vídeňského kongresu. Až do konce 1. světové války zůstal Wyrzysk pruský.
V roce 1772, po prvním rozdělení Polska, byla Krajna včleněna do Pruského království. Pruský vládce a jeho následovníci se snažili o germanizaci téměř celého získaného území. Metody, které sloužily tomuto účelu, zahrnovaly zavedení pruské administrativy a vzdělání, podporu pruského osídlení a nákup majetku od polské šlechty. Proto byl Wyrzysk prodán Karolem Rydzynskim králi Frederickovi II. ihned v roce 1773. V letech 1807–1815 náležela oblast Wyrzysku Varšavskému vévodství a v roce 1815 byla opět dobyta Prusy. V roce 1818 se stal Wyrzysk sídlem správního obvodu ve Velkovévodství poznaňském.
Období pruské vlády zrychlilo hospodářský rozvoj, především v zemědělství, kde Prusové na počátku 19. století zrušili zákon roboty. Konflikt vrcholil především v období "Kulturkampfu". Nicméně tlak na germanizaci podpořil narůstající odpor polské populace v Krajně, která tvrdošíjně trvala na svém rodném jazyce a na římskokatolickém náboženství. Tento odpor byl vyjádřen v založení polských institucí, sborů, sportovních klubů, bank a ostatních organizací.
Nově vzniklému Polsku byl Wyrzysk navrácen Versailleskou smlouvou, ačkoliv 53 % obyvatel města byli v té době Němci. Většina z nich dala přednost návratu do Německa jako tzv. optani. Během druhé světové války bylo město okupováno Německem a bylo včleněno do nově vzniklé provincie Danzig-Západní Prusko. V roce 1945 byl Wyrzysk vrácen zpět do Polska.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Wernher von Braun (1912-1977)
- Rudolf Bauer (1889-1953)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wyrzysk na Wikimedia Commons - http://www.wyrzysk.pl/
