PhDr. Zdeněk Rotrekl | |
---|---|
1996 | |
Narození | 1. října 1920 Brno Československo |
Úmrtí | 9. června 2013 (ve věku 92 let) Brno Česko |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | spisovatel, literární historik, básník, redaktor, publicista, prozaik a literární kritik |
Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Ocenění | Čestné občanství města Brna (1994) Řád Tomáše Garrigua Masaryka, III. třída (1995) Cena Karla Havlíčka Borovského (1998) Cena Jaroslava Seiferta (2001) Cena města Brna (2002) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Rotrekl (1. října 1920 Brno[1] – 9. června 2013 Brno) byl moravský básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista, spadající do podkategorie katolické literatury. Odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu na doživotí.
Narodil se v rodině obchodníka Tomáše Rotrekla a jeho manželky Růženy rozené Malánové. Měl čtyři sourozence: Růženu Walterovou, Miladu Vicovskou, Tomáše a Bohuslava.[zdroj?!]
Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií. Dne 14. dubna 1949 byl zatčen, 17. listopadu 1949 ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři navrhl prokurátor trest smrti, rozsudek soudu zněl doživotí. Ve vězení strávil Zdeněk Rotrekl třináct let (Bory, Leopoldov, uranové doly Bytíz). Dne 10. května 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem a pracoval jako dělník, osvětlovač výkopů v Brně.[2]
Roku 1968 byl občansky rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal redaktorem časopisu Obroda, kterým byl do roku 1969. Až do sametové revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů.
Rotreklův literární styl se proměňoval od následovnictví české spirituálně laděné, existencialistické, či přímo katolické poesie (Zahradníček, Palivec) až k silně experimentálním básním s prvky surrealismu, vizuální poesie a permutační poesie, to vše za neustálé přítomnosti vzepjaté spirituality výrazu. Ve své vrcholné poesii používal Rotrekl množství slovních novotvarů, inspiroval se rovněž improvizačními formami poesie beat generation, experimentoval s metrikou básní a na druhou stranu se odkazoval k barokním a biblickým tématům. Psal rovněž básně v próze. Častým motivem Rotreklových textů je zápas o svědomí jedince za dob totality a niterný, osobní vztah člověka k Bohu.
Jeho poezie se řadí do katolické spirituální poezie.
Začaly vycházet v roce 2002 v brněnském nakladatelství Atlantis.
Zdeněk Rotrekl je nositelem mnoha cen a vyznamenání: