Tento článek je o části Rakousko-Uherska v letech 1867–1918. O starším celku pojednává článek
Země Koruny uherské .
Země Koruny svatoštěpánské Szent István Koronájának Országai (maďarsky ) Zemlje krune svetog Stjepana (chorvatsky ) Länder der Krone des Heiligen Stephan (německy ) Земље круне Светог Стефана (srbsky ) Krajiny Svätoštefanskej koruny (slovensky ) Țările Coroanei Sfântului Ștefan (rumunsky )
Hymna Himnusz
Motto Regnum Mariae Patrona Hungariae
Geografie
Země Koruny svatoštěpánské v roce 1914
325 411 km² (rok 1890)
328 660 km² (rok
1918 )
Obyvatelstvo
17 349 398 (rok
1890 )
19 254 559 (rok
1900 )
20 886 487 (rok
1910 )
15 642 102 (rok
1918 )
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Následující
Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky Szent István Koronájának Országai nebo A Magyar Szent Korona Országai , chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana , německy Länder der Krone des Heiligen Stephan ) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím . Roku 1918 měly rozlohu 324 851 km² .[ 1] Běžně se pro ně používal název „Zalitavsko “, který však nebyl oficiální.[ 2] [ 3]
Název Země Koruny svatoštěpánské se používal zejména v 18. a 19. století , a to k rozlišení[zdroj?! ] zalitavské části Rakousko-Uherska . Země Koruny svatoštěpánské byly:
Uherské království a Chorvatsko-Slavonské království (zeleně)
29. října 1918 chorvatský parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království Chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a Země Koruny svatoštěpánské zanikly.
↑ Ottův slovník naučný - díl XXVI. . Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1907. Kapitola Uhry, s. 118.
↑ COJECO.CZ. Zalitavsko - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online .
↑ Historie Maďarska - stručné dějiny země | CK Mundo. www.mundo.cz [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online .
KONTLER, László. Dějiny Maďarska . 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3 .