Ázád Hind

Prozatímní vláda Svobodné Indie
Árezí Hukúmat-e Ázád Hind
आर्ज़ी हुक़ूमत-ए-आज़ाद हिन्द
عارضی حکومت‌ِ آزاد ہند
 Britská Indie 19431945 Britská Indie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Subh Sukh Chain
Motto Ittehad, Itmad aur Qurbani
(v překladu „Jednota, víra a oběť“)
Geografie
Mapa
Port Blair, dříve Rangún, Singapur (v exilu)
Obyvatelstvo
hindština, dále také urdština, japonština, němčina, další jazyky užívané mezi Indy
Státní útvar
republika (prozatímní vláda)
Azad Hind Rupie
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Britská Indie Britská Indie
Následující
Britská Indie Britská Indie

Ázád Hind, přesněji Árezí Hukúmat-e Ázád Hind (hindsky आर्ज़ी हुक़ूमत-ए-आज़ाद हिन्द), čili Prozatímní vláda Svobodné Indie byla exilová vláda indických nacionalistů spolupracujících se zeměmi Osy za druhé světové války.

Byla založena v roce 1943 v Singapuru hlavou Indické ligy za nezávislost Subhášem Čandrou Bósem. Vláda si po celou svou existenci dělala nároky na to, aby se stala hlavním hlasem nezávislé Indie. K tomu jí mělo dopomoci Japonsko. Tiskla vlastní peníze a poštovní známky a starala se o vytvoření tzv. Indické národní armády, tedy vojenských jednotek složených z indických válečných zajatců a členů komunit Indů v Japonci ovládané Asii. Přešly pod ni také Indické dobrovolnické jednotky, taktéž složené z válečných zajatců v Německu a fašistické Itálii.

Vojenské aktivity INA a indických jednotek v Německu a Itálii

[editovat | editovat zdroj]

Indický legion

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka Indického legionu

Indický legion byl založen Bósem v srpnu 1942 v Německu pod hlavičkou wehrmachtu z válečných zajatců, posbíraných většinou v Severní Africe. Kromě menších sabotáží v Íránu a v Indii, obrany Atlantického valu a bojů proti partyzánům v Severní Itálii se neúčastnil žádných větších akcí. Malý kontingent kolem Bóse se připojil k INA v Jihovýchodní Asii. V roce 1945, po neúspěšných plánech dostat se do Švýcarska, byla většina členů zajata Spojenci a repatriována do Indie.

Battaglione Azad Hindoustan

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednotku založenou v Itálii v červenci 1942. Její členové byli většinou cvičeni jako parašutisté. Jejich hlavou byl Mohammed Ikbál Šedaj.

Indická národní armáda (INA)

[editovat | editovat zdroj]
Generál Kendži Doihara v Singapuru, 1945. Čestná stráž patřila k INA
Vojáci legionu „Freies Indien“

Ve východní Asii byla již v roce 1942 ustanovena tzv. Indická národní armáda (INA, Ázád Hind Faudž) vyzbrojená japonskými zbraněmi a obrněnými automobily a s leteckou jednotkou. V roce 1945 měla INA kolem 40 000 bojovníků. V jejích řadách hojně bojovaly i ženy. INA prováděla hlavně partyzánské akce v součinnosti s Japonci v Barmě. Jmenovitě se INA účastnila např. bitvy o Imphál nebo bitvy o Kohimu.

Civilní aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1943 byly nové vládě svěřeny Japonskem do správy Andamany a Nikobary (spíše symbolicky) a území dobyté Japonci v Indii. Ázád Hind je přejmenoval na Šahíd a Swarádž. Jako svrchovanou vládu Indie Ázád Hind uznalo nejdříve Japonsko a jeho vazalové Mandžukuo, Menjiang, Wang Ťing-Wejova vláda v Nankingu, Filipíny a Nezávislý stát Barma. Přidalo se také Německo, Thajsko, Itálie a Nezávislý stát Chorvatsko. Naopak Vichistická Francie nikdy Ázád Hind neuznala. Irský prezident Eamon de Valera poslal Bósovi gratulaci.

Konec exilové vlády

[editovat | editovat zdroj]
Subháš Čandra Bós

Po porážce Japonců v Barmě v roce 1945 byla vláda přestěhována nejdříve do Rangúnu, Singapuru a později zanikla úplně. Subháš Čandra Bós zemřel při letecké havárii poblíž Formosy (ostrova Tchaj-wan) dne 18. srpna 1945. Jedna z konspiračních teorií (obzvláště oblíbená mezi Indy [zdroj⁠?!]) tvrdí, že Bós tam nezemřel, nýbrž uprchl do SSSR.

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Kontroverze okolo celého tohoto aspektu indických moderních dějin spočívá v tom, že někteří lidé[kdo?], obzvláště západní historici[kdo?], tvrdí, že Bós, a tudíž i celý Ázád Hind přímo kolaboroval jak s Němci, tak s Japonci.

Mnozí Indové, například také současný premiér Indie Naréndra Módí a jeho Indická lidová strana naopak Bóse považují za národního hrdinu, hned vedle Mahátmy Gándhího, který s Němci i Japonci sympatizoval spíše podle zásady „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Faktem zůstává, že vláda Ázád Hind spolupracovala s Japonci i Němci. Faktem je, že Subhaš Čandra Bós má v Indii daleko více památníků než Mahátma Gándhí[zdroj⁠?!]. Bósova dcera Anita Bose Pfaff, kterou měl se svou rakouskou manželkou Emilií Schenkl, je německá ekonomka a sociálnědemokratická politička, členka SPD.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azad Hind na anglické Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]