Čaj Č’-kang

Čaj Č’-kang
Kosmonaut ČLOA[1]
Státní příslušnostČína
Datum narození10. října 1966 (58 let)
Místo narozeníLung-ťiang, prefektura Čchi-čchi-cha-er, provincie Chej-lung-ťiang, Čína
Předchozí
zaměstnání		Vojenský pilot
HodnostPodplukovník (v 2003)
Plukovník (v 2008)
Starší plukovník (v 2013)[2]
Generálmajor (v 2021)[3]
Čas ve vesmíru185 dní, 6 hodin a 1 minuta
Kosmonaut od5. ledna 1998[2]
MiseŠen-čou 7
Šen-čou 13/TSS
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čaj Č'-kang je čínské jméno, v němž Čaj je příjmení.

Čaj Č’-kang (* 10. října 1966) (čínsky pchin-jinem Zhái Zhìgāng, znaky zjednodušené 翟志刚, tradiční 翟志剛) je čínský vojenský pilot a kosmonaut – 480. člověk ve vesmíru. Roku 2008 absolvoval třídenní kosmický let, v jehož průběhu jako první Číňan vystoupil do volného prostoru. V říjnu 2021 odstartoval v lodi Šen-čou 13 k půlročnímu pobytu na Vesmírné stanici Tchien-kung, kde byl členem její druhé dlouhodobé posádky.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Čaj Č’-kang pochází z malé vesnice v okrese Lung-ťiang v mandžuské provincii Chej-lung-ťiang v Čínské lidové republice. V letech 1985–1989 studoval vojenskou vysokou leteckou školu, získal titul bakaláře. Po studiu sloužil v vojenském letectvu.

Kosmonaut

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1995 se přihlásil do oddílu kosmonautů. Po úspěšném absolvování všech testů byl v lednu 1998 zařazen člen oddílu kosmonautů Čínské lidové osvobozenecké armády.

Byl náhradníkem při prvním čínském pilotovaném kosmickém letu – loď Šen-čou 5 v říjnu 2003.[2] V druhém čínském letu – Šen-čou 6 v říjnu 2005 – byl velitelem záložní posádky.[2]

Roku 2008 byl jmenován velitelem třetího čínského letu v lodi Šen-čou 7, dalšími členy posádky byli Liou Po-ming a Ťing Chaj-pcheng. Start proběhl 25. září 2008 v 13:10 UTC.[4] Nejdůležitějším cílem letu byl první výstup čínských kosmonautů do vesmírného prostoru. Výstup proběhl 27. září od 8:38 do 9:00 UTC.[4] Z lodi vystoupil Čaj Č’-kang v čínském skafandru typu Fej-tchien (pinyin: Fejtian), pomáhal mu Liou Po-ming v ruském skafandru Orlan. Po skončení výstupu se od lodi oddělil mikrosatelit určený ke snímkování lodi (aktivní do 4. ledna 2009). Kosmonauti přistáli v návratovém modulu 28. září 2008 v 9:38 UTC.[4] Orbitální modul zůstal na oběžné dráze s očekávanou životností půl roku.[5]

V říjnu 2021 bylo den před plánovaným startem oznámeno jeho zařazení do hlavní posádky ledu Šen-čou 13, která bude na půl roku vyslána na Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS).[3] Loď odstartovala 15. října 2021 v 16:23:56 UTC[6] a o šest a půl hodiny se připojila ke stanici. Čaj se dvěma dalšími kosmonauty pokračoval v uvádění TSS do běžného provozu a přípravě na připojení dalších dvou modulů. Kvůli tomu uskutečnil dva výstupy do otevřeného prostoru. První z nich se odehrál 7. listopadu 2021. Trval 6 hodin a 25 minut, během nichž Čaj s kosmonautkou Wang Ja-pching mimo jiné nainstalovali dodatečné komponenty na robotickou ruku stanice a použili ji k nácviku manévrů, ověření jejích schopností a kompatibility s potřebami astronautů během výstupů do volného prostoru. Při druhém výstupu o délce 6 hodin a 11 minut ho 26. prosince 2021 doprovázel kosmonaut Jie Kuang-fu. Tentokrát nainstalovali na robotické rameno stanice plošinu pro připoutání nohou a vyzkoušeli různé metody pohybu objektů vně stanice, a to právě pomocí robotického ramene. Posádka se ve své lodi oddělila od stanice 15. dubna 2022 v 16:44 UTC[7] a po pěti obletech a příslušných orbitálních manévrech přistála v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko 16. dubna 2022 v 01.56:49 UTC.[7][8] Dosud nejdelší let v historii čínské kosmonautiky tak trval 182 dní, 9 hodin a 33 minut.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ VÍTEK, Antonín. Zhai Zhigang [online]. Praha: SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond, rev. 2008-09-28 [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. [cit. 2009-03-28]. Kapitola Zhai Zhigang. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ a b CLARK, Stephen. Chinese astronauts ready for launch Friday on six-month space station flight – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2008-09-28 [cit. 2009-03-28]. Kapitola Shenzhou-7. Dostupné online. 
  5. ↑ VÍTEK, Antonín, a kol. SPACE 40 [online]. [cit. 2009-03-28]. Kapitola 2008-047H - SZ-7 - orbitální modul. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-16. 
  6. ↑ Shenzhou-13 crewed spaceship mission launched successfully_CHINA MANNED SPACE. en.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b 神舟十三号载人飞船撤离空间站组合体_央广网. china.cnr.cn [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1515190307591229441. Twitter [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]