Čajovec

Jak číst taxoboxČajovec
alternativní popis obrázku chybí
Čajovec kapský (Aspalathus linearis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusCrotalarieae
Rodčajovec (Aspalathus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Motýl na květech čajovce Aspalathus ericifolius

Čajovec[1] (Aspalathus), česky též čajovníkovec, je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to suchomilné keře s trojčetnými listy a obvykle se žlutými květy rostoucí v počtu asi 240 druhů výhradně v Jižní Africe. Čajovec kapský poskytuje nápoj známý jako rooibos.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Čajovce jsou poléhavé nebo vzpřímené keříky a keře dorůstající výšky až 2 metry. Většinou jsou to suchomilné rostliny, často jsou dužnaté, ostnité nebo chlupaté. Listy jsou trojčetné, přisedlé, často nahloučené na krátkých hrbolcích, složené z přisedlých, plochých, dužnatých nebo jehlicovitých lístků, řidčeji jednolisté. Palisty chybějí. Květy jsou žluté, výjimečně bílé, červené nebo purpurové, nahloučené ve vrcholových hroznech či klasech nebo jednotlivé či po několika v úžlabí listů. Kalich je zvonkovitý, zakončený pěti laloky z nichž horní dva jsou kratší a širší. Pavéza bývá okrouhlá a krátce nehetnatá, křídla podlouhlá nebo srpovitá, člunek tupý, zahnutý. Tyčinky jsou jednobratré. Semeník je obvykle krátce stopkatý, chlupatý nebo lysý, se dvěma až několika vajíčky a zahnutou čárkovitou čnělkou nesoucí drobnou hlavatou bliznu. Lusky jsou vejcovité nebo kopinaté, špičaté nebo tupé, ploché nebo s okrouhlým průřezem. Obsahují jedno až několik semen.[2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod čajovec zahrnuje asi 240 až 280 druhů, které se všechny vyskytují pouze v Jihoafrické republice. Centrum druhové diverzity je v jihozápadním Kapsku. Pouze 6 druhů čajovce přesahuje hranice Kapska a rostou i v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal.[2][3]

Většina druhů roste v horách a mají specifické nároky na půdu. Nejvíce druhů vyhledává písčité půdy, některé však rostou na zasolených půdách mořského pobřeží, vápencových výchozech nebo jílovitých půdách vznikajících větráním břidlic.[3]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Čajovce kvetou většinou jedenkrát do roka, nejčastěji v období od září do prosince. Rostliny jsou přizpůsobeny periodickým požárům, po kterých buď znovu obrážejí nebo přežívají pomocí semen. Semena čajovce kapského mohou být v půdě i 6 let a po požáru vyklíčí.[3]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Suché listy mnohých druhů čajovce jsou místně používány jako náhrada čaje.[2] Do Evropy se dováží tzv. rooibos, sušené listy čajovce kapského, a slouží k přípravě stejnojmenného nápoje.

Některé druhy čajovce jsou atraktivní, přesto mezi zahradní rostliny nepronikly. Množení semeny nebo řízky je obtížné a rostliny mají specifické nároky na stanoviště.[3]

  • Suchý rooibos
    Suchý rooibos
  • Sklenka nápoje rooibos
    Sklenka nápoje rooibos

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. ↑ a b c d e CUPIDO, Christopher. PlantZAfrica.com: Aspalathus [online]. 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-01. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]