Črnomelj
| Črnomelj | |
|---|---|
.jpg) Pohled na město | |
.svg) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°34′26″ s. š., 15°11′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 174 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Jihovýchodní slovinský region |
| Občina | Črnomelj |
  Črnomelj | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,9 km² |
| Počet obyvatel | 5 496 (2020) |
| Hustota zalidnění | 426 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8340 |
| Označení vozidel | NM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Črnomelj (německy Tschernembl) je označení nejen pro město, ale také pro územně-správní jednotku (občinu) na jihovýchodě Slovinska v Jihovýchodním slovinském regionu. Jde o největší město v regionu Bela Krajina, žije zde asi 5500 obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Črnomelj byl v písemných pramenech poprvé doložen v roce 1228 jako Schirnomel. Název je odvozen od *Čьrnomľь , podle hypokorismu *Čьrnomъ , tedy původně 'Črnomova osada'. V moderní němčině byl název Tschernembl.[1]
Do roku 1918 používala rakousko-uherská pošta dvojjazyčné názvy Tschernembl – Černomelj. Samotný německý název používala pošta jen před rokem 1867.[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Průměrná nadmořská výška v okolí je 174,3 m. Město je dopravním centrem části tzv. Bílé krajiny mezi městy Metlikou a též sídly Adlešiči, Semičem, Vinicí a Stari trg ob Kolpa. Črnomelj není jen dopravním centrem, ale také kulturním, pracovním, zásobovacím a administrativním centrem velké části této oblasti.
Staré centrum města je jedním z těch, které se vyznačuje strategickou polohou na bezpečném molu v ohybu řeky Lahinji. Centrum je také vysoko nad soutokem hluboce zaříznutých řek, respektive Lahinji a jejího přítoku zvaného Dblicica. Centrum města je zároveň obklopeno městskými hradbami.
Historie a současnost
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla osídlena v předřímské i římské době.[3][4] První písemná zmínka pochází z roku 1228, městská práva získal počátkem patnáctého století. Od roku 1277 drželi město hrabata z Gorice, později Habsburkové. Črnomelj i Metlika jsou poprvé zmíněny jako města v habsburské listině z roku 1407, ale Črnomelj je v pramenech zmiňován pouze jako náměstí na více než 150 let. V době turecké hrozby měl Črnomelj vedlejší roli jako centrum pro zásobování vnitrozemí Vojenské hranice.[3]
Již v roce 1569 fungovala ve městě protestantská škola pod vedením učitelů Bartolomea Movrina (1569-1575-1586), Ivana Tajnera (1575) a Mihaela Šifroviče (1586-1598). Začátkem 90. let 16. století evangelíci zcela převzali orgány městské samosprávy a roku 1593 navrhli za městského soudce (starostu) protestanta Mihaela Živkoviče, kterého však zemský kníže odmítl. Když v roce 1598 začala protireformace, byli protestanti vyhnáni, nebo konvertovali ke katolicismu a činnost protestantů definitivně vyhasla v roce 1614. Do roku 1565 zde žili příslušníci rodu pánů z Črnomalje (známých jako von Tschernembl). V roce 1868 zde vznikla slovinská čítárna, v roce 1874 se zformoval hasičský sbor, od roku 1914 je Črnomelj napojen na železnici.
13. dubna 1941 bylo město obsazeno Itálií.[5] Po italské kapitulaci byl 9. září 1943 Črnomelj osvobozen partyzány. Ve dnech 19. až 20. února 1944 se ve městě konalo první zasedání Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS). V Črnomelju byly nejen redakce slovinských periodik, radiostanice Osvobozenecké fronty, ale také Slovinské národní divadlo a civilní nemocnice.[3] Na konci druhé světové války měla být ve městě také ustanovena první slovinská republiková vláda, nakonec se tento akt uskutečnil v Ajdovščině.[6]
Socioekonomické faktory
[editovat | editovat zdroj]Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železniční spojení do Črnomlje bylo vybudováno v roce 1914 a mělo za následek začátek nového rozvoje města a vůbec celého okolí. Další plány na stavbu železničního spojení Črnomelj - Vinica - Ogulin se však neuskutečnily. Na počátku 20. století vznikly první průmyslové podniky, což mělo pozitivní vliv na demografické trendy a nárůst počtu obyvatel, stejně jako na rozvoj dopravy. Navzdory tomu Bela Krajina as ní i Črnomelj vždy trpěly značným úbytkem populace, což bylo nejvíce prohloubeno při výskytu peronospory a mšice révové v 80. letech 19. století, které významně poznamenaly místní zemědělství.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Kromě zemědělství je v oblasti zastoupen i průmysl (kovoobrábění, dřevozpracující, textilní). Kvůli příznivým cenám pozemků a levné pracovní síle se výroba z jiných zemí či odvětví přesouvá i do míst zkrachovalých firem nebo do nejbližšího okolí, zejména do řemeslné zóny v místě bývalého dolu Kanižarica.[7]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Črnomelj, dnešní sídlo městské správy
- Stonický hrad
- Pevnost Črnomelj
- Kostely sv. Petra, sv. Ducha a sv. Boštjany
- Národní čítárna
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Petra z ul. Staneta Rozmana -
Kostel sv. Ducha -
Soutok řeky Lahinje a Dobličice -
Jádro starého města -
Deskova Vas - vesnice v typické krajině jižního Slovinska
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Črnomelj na slovinské Wikipedii.
- ↑ FELDSTEIN, Ronald. Snoj, Marko. Slovenski etimološki slovar. Ljubljana: Mladinska knjiga, 1997.. Slovene Studies Journal. 1998-08-01, roč. 17, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-05-04]. ISSN 0193-1075. doi:10.7152/ssj.v17i1.4007.
- ↑ Fiskalische Dezentralisierung: Auf die nachgeordneten Gebietskörperschaften entfallender Anteil an den gesamtstaatlichen Ausgaben und Einnahmen (2011). dx.doi.org [online]. 2014-06-19 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Enciklopedija Jugoslavije. 2 Bosna - Dio. Zagreb: Leksikografski zavod FNRJ, 1956. S. 613. (srbochorvatsky)
- ↑ STANOJEVIĆ, St., et al. Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenačka. Knjiga I. Zagreb: Bibliografski zavod, 1925. S. 440. (srbochorvatsky)
- ↑ WEISS, Janez. Zgodovina mesta Črnomelj: Črnomelj, Tschernembl [online]. C2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-25. (slovinsky)
- ↑ Pred 60. leti se je druga svetovna vojna končala tudi v Sloveniji. S. 5. Misli Thoughts [online]. 2005-06 [cit. 2011-04-15]. Roč. 54, čís. 6, s. 5. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Gazela 2011: Dama, Mikrografija in Sun Roller Adriatica. Dolenjski list [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (slovinsky)
