Šepseskaf | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Šepseschau Šepseskaf[1] | ||||||||||||||
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu | ||||||||||||||
Doba vlády | 2441–2436 př. n. l..[2]
[3] 5 let (Beckerath) 7 let (Manehto)[4] | |||||||||||||
Trůnní jméno |
| |||||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||||
Jméno obou paní |
| |||||||||||||
Manželka | Bunefer
| |||||||||||||
Potomci | dcera Khamaat[6],syn Djedefptah[7] nevlastní bratr faraona 5. dynastie Veserkafa[8] | |||||||||||||
Otec | Menkaure[9] (snad)[1][10] | |||||||||||||
Matka | (vedlejší Menkaureova manželka)[1][10] | |||||||||||||
Narození | 26. století př. n. l. | |||||||||||||
Úmrtí | 2499 př. n. l. | |||||||||||||
Hrobka | jižní Sakkára,[1][11] blízko Snofruových pyramid v Dahšúru (jih od Sakáry)[10] | |||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šepseskaf byl egyptský faraon. Vládl v letech 2441–2436 př. n. l.[2][3] Byl posledním panovníkem 4. dynastie.[9] Manehto však o něm nemá ani zmínku a jeho jméno je z královských seznamů jen na Ebozevské desce, seznamu z období kolem roku 1300 př. n. l.[12] Jeho Horovo jméno znělo Šepses-chet, Manehto jej nazývá Sebercheres. Šepseskafovým otcem byl faraon Menkaure[9] (Mykerinos), stavebník nejmenší pyramidy v Gíze.
Období relativně krátké pětileté Šepseskafovy vlády bylo poznamenáno řadou rozbrojů mezi několika náboženskými skupinami kněží a také vládci nomů usilujících o autonomii. Příčinou zřejmě bylo vyčerpání země předchozí výstavbou monstrózních pyramid. S manželkou Chentakus I.[8] měl syna Veserkafa, pozdějšího faraona a zakladatele 5. dynastie.
Na rozdíl od svých předchůdců Šepseskaf zřídil svou hrobku pouze ve velké mastabě[9] na odlehlém místě[10] v jižní[10][11] Sakkáře. Její hieroglyfický zápis 𓀼𓋴𓋴𓂓𓆑𓏁𓉴 (Qbḥ Špss k3=f) se dá přeložit jako „vyčištěná pyramida“. Šepseskaf tím přerušil linii stavitelů velkých pyramid. Arabové pojmenovali jeho hrobku vzhledem k její podobě Mastabat faraún[1] (Faraonova lavice).[10] Skromnější rozměr Šepseskafovy hrobky ukazuje na pokles hospodářských možností panovníka při stavbě svého místa posledního odpočinku ke konci 4. dynastie.[10] Odklon od předtím běžné hrobky typu pyramidy je někdy vykládán jako odpor vůči nárůstu moci kněží slunečního kultu. Pyramida byla totiž s uctíváním boha/bohů slunce velmi úzce spjata.[13] Vnější vzhled mastaby naznačuje tvar sarkofágu se zaobleným zastřešením. Volba takové konstrukce byla vlastně zlomem oproti minulému budování monstrózních pyramid a předchozích skromněji pojatých hrobek. Podobně byla zvolena poloha pohřební komory v asymetrii vůči nadzemní zástavbě. Obdélníková mastaba s rozměry 99 m délky a 74 m šířky je orientována do severojižního směru.
První podrobnější prospekci mastaby z roku 1858 popsal Auguste Mariette, později také švýcarský archeolog Gustave Jéquier[pozn. 1] v letech 1924–1925.[14] Okolí bylo obestavěno dvěma pravoúhlými kamennými stěnami z poměrně velkých bloků z bílého turského vápence uložených na podkladu z růžové žuly.[15]
Předchůdce: Menkaure |
Egyptský král 2441–2436 př. n. l. |
Nástupce: Thamfthis?/Veserkaf |