Šibenicko-kninská župa Šibensko-kninska županija | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Šibenik |
Souřadnice | 43°55′44″ s. š., 16°3′43″ v. d. |
Rozloha | 2 994 km² |
Nejvyšší bod | Sinjal (1831 m n. m.) |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 109 320 |
Hustota zalidnění | 36,5 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Chorvatsko |
Nadřazený celek | Chorvatsko |
Druh celku | župa |
Podřízené celky | 5 měst, 15 opčin (općina) |
Župan | Goran Pauk |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šibenicko-kninská župa (chorvatsky Šibensko-kninska županija) je chorvatská župa v severní až střední Dalmácii, o rozloze téměř 3 tisíce km². Chorvati tvoří většinu s 88,60 % populace. Srbové jsou druhou největší etnickou skupinou se 8,37 %.
Župa leží uprostřed pobřežní části chorvatského území a sahá od Jaderského moře až na hranici s Bosnou a Hercegovinou. Jejím hlavním a největším městem je Šibenik, kde žije zhruba třetina všech obyvatel. Na severozápadě sousedí se Zadarskou župou a na jihovýchodě se Splitsko-dalmatskou župou.
Území župy je převážně hornaté nebo pahorkaté, celkově stoupá od moře do pohraničních Dinárských hor na severovýchodě. Pobřeží je velmi členité s řadou ostrovů, poloostrovů a zátok. Celkem k území župy náleží 242 ostrovů a ostrůvků, největší jsou Kornat, Murter, Žirje, Žut nebo Zlarin. Hlavní řekou je Krka, vyvěrající nad městem Knin. Její hluboký kaňon se vine středem oblasti a je chráněn v národním parku Krka. Druhý zdejší národní park je mořský ostrovní NP Kornati.
Obyvatelé župy jsou převážně Chorvati. V roce 1991, před válkou, byli Chorvati většinou se 61,7 %, následovaní srbskou menšinou se 34,2 %.[1]