Španělské námořnictvo

Španělské námořnictvo
Znak námořnictva
Znak námořnictva
ZeměŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Vznik13. století
Typnámořnoctvo
Velikost1 letadlová loď
11 fregat
2 ponorky
2 výsadkové lodě
13 oceánských hlídkových lodí
Webová stránkawww.armada.mde.es

Španělské námořnictvo (španělsky: Armada Española) je námořní složkou ozbrojených sil Španělska. Patří k největším námořnictvům zemí Severoatlantické aliance. V roce 1987 námořnictvo čítalo 47 300 osob, včetně vojáků námořní pěchoty.[1] Od roku 2002 je španělské námořnictvo plně profesionální.[2] Hlavní základny námořnictva jsou Rota a San Fernando u Cádizu, dále Ferrol a Cartagena. Velitelství námořnictva sídlí v Madridu.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka námořnictva
Bitva u Lepanta

Námořnictvo má ve Španělsku dlouhou tradici. Například stálo za řadou zámořských objevů a napomohlo budování rozsáhlé koloniální říše. Španělské námořnictvo bylo od 16. do poloviny 17. století největším námořnictvem světa. S pozdějším mocenským úpadkem Španělska však upadala i síla jeho námořnictva. V 19. století bylo Španělsko chudým státem a přišlo o většinu svých kolonií. Slabost námořnictva potvrdila také Španělsko-americká válka, která vypukla v roce 1898. Země v ní přišla o Kubu, Portoriko a Filipíny a menší ostrovy v Mikronésii.

Do první světové války Španělsko nezasáhlo. Ve dvacátých letech však bojovalo v rífské válce, kde nasadilo i svůj nosič hydroplánů Dedalo. Španělská občanská válka v letech 1936–1939 znamenala rozdělení námořnictva na dva vzájemně bojující celky a značné ztráty. Za druhé světové války režim generála Franca zachoval neutralitu. Po válce se režim postupně dostal z mezinárodní izolace a díky své jednoznačně antikomunistické vládě se stal ve studené válce spojencem západního světa. Znamenalo to i americkou vojenskou pomoc, například v dodávkách torpédoborců a fregat. Členem NATO se přitom Španělsko stalo až roku 1982, tedy po smrti diktátora Franca.

Složení

[editovat | editovat zdroj]

Letadlové lodě

[editovat | editovat zdroj]
Juan Carlos I

Fregaty

[editovat | editovat zdroj]
Almirante Juan de Borbón

Ponorky

[editovat | editovat zdroj]
Galerna

Výsadkové lodě

[editovat | editovat zdroj]
Castilla

Hlídkové lodě

[editovat | editovat zdroj]
Meteoro

Minolovky

[editovat | editovat zdroj]

Pomocné lodě

[editovat | editovat zdroj]

Cvičné lodě

[editovat | editovat zdroj]

Plánované akvizice

[editovat | editovat zdroj]
  • Ponorky třídy Isaac Peral (3 ks)
  • Univerzální Fregaty třídy Bonifaz (5 ks)
  • Oceánská hlídková lodě třídy Meteoro (2 ks)
  • Mateřská loď ponorek, podpůrné plavidlo pro potápění a záchranná loď Poseidón (A-21) postavené v programu Buque de Acción Marítima de Intervención Subacuática (BAM-IS) - na základě třídy Meteoro, náhrada plavidla Neptuno (A20). Dokončení je plánováno na rok 2026.
  • Pobřežní hydrografická loď (2 ks)
  • Cartagena (A-62) (ex Ocean Fortune) – oceánského remorkéru a transportní loď

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.globalsecurity.org/military/world/europe/es-navy.htm
  2. ↑ http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1026222.stm
  3. ↑ Víceúčelové plavidlo schopné fungovat i jako klasická letadlová loď.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Námořnictva evropských zemí