23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“ | |
---|---|
Země | Německo |
Vznik | únor 1945 |
Zánik | květen 1945 |
Nadřazené jednotky | Waffen-SS |
Účast | |
Války | druhá světová válka |
Bitvy |
23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“ byla divize, která náležela do Waffen-SS a zúčastnila se bojů druhé světové války. Vznikla 10. února 1945 z SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“, která obdržela status divize. Mužstvo tvořili nizozemští dobrovolníci, většinou členové nizozemské nacistické strany NSB.
SS-Freiwilligen Legion „Niederlande“ byla zformována v červenci 1941. Bojového nasazení se dočkala v lednu 1942 na východní frontě u jezera Iľmeň. Do března 1942 jednotka utrpěla 80% ztráty.[1]
V srpnu 1943 byla jednotka rozšířena na 4. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“. Síla brigády dosáhla 5500 mužů. Od září 1943 působila proti Titovým partyzánům u Záhřebu.
V lednu 1944 byla přesunuta k Leningradu a v únoru se zapojila do bitvy na Narvě. Rudá armáda podnikala tvrdé útoky a donutila Němce stáhnout se na linii Tannenberg. Zde 29. července 1944 SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 „de Ruyter“ zničil 113 sovětských tanků útočících na sirotčí vrchol. Při tomto boji byl zabit jeho velitel Obersturmbannführer Sooden. Do srpna 1944 byl SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 prakticky zničen.
Zbytek brigády byly v lednu 1945 evakuován do Štětína, kde se měly zapojit do obrany na Odře jako součást 11. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nordland“. S tím ale nesouhlasila NSB a tak vznikla 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“. Číslo 23. obdržela po zaniklé 23. Waffen-Gebirgs Division der SS „Kama“ (kroatische Nr. 2).
Tato nově vzniklá divize se zapojila do obrany na Odře, mezi městy Štětín a Prudník, společně s divizemi „Nordland“, „Langemarck“ a „Wallonien“.
V dubnu 1945 došlo k rozdělení divize. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 48 „General Seyffard“ zamířil na jih, kde bojoval společně s 15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1). Nakonec byl rozdrcen Sověty u Hammersteinu. 13 vojáků, kteří přežili a byli zajati, Sověti popravili.[2]
Na přelomu dubna a května 1945 se SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 „de Ruyter“ stáhl z fronty na Odře a začal ustupovat na západ. Když se jednotka ocitla poblíž Berlína, část nizozemských dobrovolníků se připojila k jeho obráncům. Zbytky roztroušené divize se v květnu 1945 vzdaly Američanům v Magdeburku, Tangermünde a Parchimu.
V prosinci 1944 dosáhla SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Brigade „Nederland“ síly 6000 mužů.[2]