Adolfo Bioy Casares

Adolfo Bioy Casares
Rodné jménoAdolfo Vicente Perfecto Bioy Casares
Narození15. září 1914
Buenos Aires
Úmrtí8. března 1999 (ve věku 84 let)
Buenos Aires
Místo pohřbeníHřbitov La Recoleta
Povoláníspisovatel, scenárista, novinář a editor
StátArgentinaArgentina Argentina
Alma materUniverzita v Buenos Aires
Instituto Libre de Segunda Enseñanza
Významná dílaMorelův vynález
OceněníVelká čestná cena Argentinské společnosti spisovatelů (1975)
rytíř Řádu čestné legie (1981)
Mezinárodní cena Alfonse Reyese (1990)
Cervantesova cena (1990)
čestný doktor Stendhalovy univerzity (1992)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Silvina Ocampová (1940–1993)
RodičeAdolfo Bioy
VlivyJorge Luis Borges
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolfo Bioy Casares (15. září 1914, Buenos Aires8. březen 1999, Buenos Aires) byl argentinský spisovatel, jehož manželkou byla Silvina Ocampová, sestra argentinské spisovatelky Victorie Ocampové.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Značná část jeho díla spadá do žánru sci-fi & fantasy.[2] Byl blízkým spolupracovníkem a přítelem Jorge Luis Borgese,[3] potkali se roku 1932, vydávali společně také literární časopis Destiempo,[4][5] napsali společně několik knih (např. La nueva tormentera, Nová bouře, z roku 1935) a sestavili také vlivnou antologii fantastické literatury (SF Antologia de la literatura fantástica, 1940).[6]

V roce 1990 se stal nositelem Cervantesovy ceny za literaturu.[7]

Morelův vynález (1940)

[editovat | editovat zdroj]

Proslavil ho především román Morelův vynález (La invención de Morel), který vydal roku 1940 (česky vyšel prvně roku 1988). Nešťastný vědec Morel v něm sestaví simulátor, v němž chce prožívat stále dokola jen ty šťastné momenty svého života. Umístí přístroj na pustý ostrov, ovšem netuší, že ho obývá trosečník, který tak začne události vychylovat novým směrem.

České překlady ze španělštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Fantastické povídky (Originál: Historias fantásticas; Historias de amor). 1. vyd. Praha: Odeon, 1981. 303 S. Překlad: František Vrhel
  • Morelův vynález (Originál: La invención de Morel). 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 155 S. Překlad: František Vrhel
    • 2. vyd. Praha: Dokořán, 2017. 123 S. Překlad: František Vrhel
  • Plán úniku (Originál: Plan de evasión). 1. vyd. Brno: Julius Zirkus, 2003. 215 S. Překlad: Anežka Charvátová

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Biografia de Adolfo Bioy Casares. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Adolfo Bioy Casares: Morelův vynález. Literární noviny. 2017-12-06. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26.  Archivováno 26. 12. 2017 na Wayback Machine.
  3. Bioy Casares, Adolfo. www.escritores.org [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Destiempo| Archivo Histórico de Revistas Argentinas. www.ahira.com.ar [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26. 
  5. El Tiempo.com [online]. 1990-09-22 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Heslo Adolfo Bioy Casares In: Legie.info
  7. SORELA, Pedro. Bioy Casares, premio Cervantes 1990. EL PAÍS. 1990-11-16. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. (španělsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]