Ahmed Sékou Touré
| Ahmed Sékou Touré | |
|---|---|
 Návštěva ve Spojených státech amerických. (1982) | |
| 1. Prezident Guineje | |
| Ve funkci: 2. října 1958 – 26. března 1984 | |
| Nástupce | Lansana Conté |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Parti Démocratique de Guinée- Rassemblement Démocratique Africain |
| Narození | 9. leden 1922 Faranah Francouzská západní Afrika |
| Úmrtí | 26. březen 1984 Cleveland, Ohio, USA |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Grand Mosque of Conakry |
| Partner(ka) | Margueritte Colleová |
| Profese | politik |
| Náboženství | muslimské |
| Ocenění | Národní řád za zásluhy velkokříž Řádu čestné legie Řád společníků O. R. Tamba Řád Bílého lva Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky … více na Wikidatech |
| Commons | Ahmed Sékou Touré |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ahmed Sékou Touré (9. ledna 1922, Faranah, Francouzská západní Afrika – 26. března 1984, Cleveland, Spojené státy americké) byl prvním guinejským prezidentem.
Jednalo se vůbec o prvního státníka frankofonní Afriky, kterému se podařilo získat nezávislost na Francii, a to v roce 1958. Kvůli svému ostře protidegaullovskému kurzu byl odstřižen od jakékoli francouzské pomoci a přimkl se k socialistickému táboru. Zprvu spravoval téměř všechna klíčová ministerstva sám (obrana, vnitro, zahraničí), postupně je však předával svým věrným a ponechal si jen prezidentský post. Země se propadala do víru chudoby a korupce, přesto jisté úspěchy zaznamenala alfabetizační kampaň.
Kvůli velkému počtu pokusů svrhnout ho či zabít (i tajnou Salazarovou státní policií, kvůli jeho podpoře dekolonizačních hnutí v tehdy portugalské Guineji-Bissau) se stal paranoidním a autokratickým. Domnělí i skuteční političtí odpůrci, pokud nestačili včas emigrovat, "zmizeli" nebo byli hromadně pozavíráni. Přesto, anebo právě proto však zůstal prezidentem až do své relativně předčasné smrti v roce 1984. Za jeho vlády navázala Guinea vynikající styky s Československem, avšak ke vstupu do ČR občané Gunei vízum potřebují.[1]
V říjnu 2021, u příležitosti 50. výročí masakru v říjnu 1971, požádali příbuzní 70 Guinejců popravených za režimu Sékou Touré prezidenta Mamady Doumbouyu o rehabilitaci a důstojný pohřeb obětí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Státy s vízovou povinností | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahmed Sékou Touré na Wikimedia Commons
