Aimo Kaarlo Cajander | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní prokroková strana |
Narození | 4. dubna 1879 Uusikaupunki |
Úmrtí | 21. ledna 1943 (ve věku 63 let) Helsinky |
Děti | Aarno Kalela Erkki Kalela |
Příbuzní | Jorma Kalela a Jaakko Kalela (vnoučata) |
Alma mater | Helsinská univerzita (1896–1903) Evo (do 1906) Mnichovská univerzita |
Profese | botanik, politik, forestry scientist, vysokoškolský učitel, spisovatel a profesor |
Ocenění | honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1924) velkokříž Řádu svatého Olafa velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska komandér velkokříže Řádu polární hvězdy rytíř Řádu za zemědělské zásluhy … více na Wikidatech |
Commons | Aimo Cajander |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aimo Kaarlo Cajander (4. dubna 1879 Uusikaupunki – 21. ledna 1943 Helsinky) byl finský botanik a politik.
Pocházel z učitelské rodiny, vystudoval přírodní vědy, absolvoval stáž na Mnichovské univerzitě a vědeckou výpravu na Sibiř. V roce 1911 byl jmenován profesorem lesnictví na Helsinské univerzitě, stál také v čele státní správy lesů Metsähallitus a zasloužil se o zřízení lesnického výzkumného ústavu.[1] V letech 1922–23 byl předsedou Finské akademie věd.
Přátelil se s finským prezidentem Ståhlbergem, který ho v letech 1922 a 1924 pověřil vedením krátkodobých úřednických vlád. V roce 1927 Cajander vstoupil do Ståhlbergovy Národní pokrokové strany, za kterou byl poslancem parlamentu a ministrem obrany, v roce 1933 se stal předsedou strany. V březnu 1937 byl potřetí jmenován premiérem, když Národní pokroková strana vytvořila širokou koalici se sociálními demokraty a agrárníky. V říjnu 1939 Cajanderova vláda odmítla sovětské návrhy na změnu hranic, což vedlo k zimní válce. Po vypuknutí války byl Cajander tvrdě kritizován, že podcenil nebezpečí a nepřipravil zemi na obranu (pro rekruty nebyl ani dostatek uniforem a bojovali v improvizovaném oblečení, pro které se ujal posměšný název „model Cajander“),[2] rozhodl se proto odstoupit z funkce a vrátit se k vědecké práci.
Botanikou se zabývali také jeho synové Erkki Kalela a Aarno Kalela.