RNDr. Albert Pilát, DrSc.[1] | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1903 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. května 1974 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Povolání | botanik a mykolog |
Alma mater | Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | mykologie a botanika |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert Pilát (2. listopadu 1903 Praha[2] – 29. května 1974, Praha) byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník.
Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta (* 1859) a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové.[3]
Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů (makroskopické houby s většími plodnicemi „klasické“ houby)[4], které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize.
V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce.[5] Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů.
V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracoviště jeho zásluhou získalo světovou úroveň v oblasti taxonomie a systematiky vyšších hub a Pilát se stal nejvýznamnějším představitelem československé mykologické vědy v Evropě i ve světě.
Druhou oblastí jeho činnosti byla práce v Československé akademii věd. V roce 1959 byl zvolen členem korespondentem a byl zařazen do vědeckého kolegia speciální biologie. Také byl členem redakční rady Příručního slovníku naučného, který vyšel ve čtyřech dílech v letech 1962–1967.
Třetí oblastí jeho působení byl Československý mykologický klub v roce 1956 přeměněný na Československou vědeckou společnost pro mykologii. Pilát byl předsedou této společnosti, ale i hlavním redaktorem časopisu Česká mykologie, který společnost vydávala.
Věnoval se i osvětové práci. O tom svědčí několik výborně zorganizovaných výstav čerstvých hub v hlavní budově Národního muzea. Nejdůležitější jsou však dvě publikace určené praktickým houbařům. Atlas hub na volných listech s ilustracemi Otto Ušáka, využívaný pro pedagogické účely. Obrazové části bylo využito pro Kapesní atlas hub, který byl od svého vydání v roce 1952 přeložen do slovenštiny, němčiny, angličtiny a francouzštiny.
Pilát byl botanikem, který zakotvil zcela a pevně v mykologii, přesto se věnoval i oblastem, které byly jeho koníčkem – pěstování alpinek, dendrologie sadových a parkových stromů a keřů, jak listnatých, tak jehličnatých. Svůj zájem o rostliny pěstované v zahradách i domácnostech využil ve svých článcích uveřejněných v časopise Živa.
Botanika a mykologie byla pro Piláta důvodem k cestování. Cestoval často a rád, poznával nové kraje a jejich flóru. Poznávání muselo být zakončeno sdělením, proto publikoval hojně a rychle. Své publikace doplňoval perokresbami, dokonalými fotografiemi černobílými i barevnými. Jeho publikační činnosti je ohromující, vytvořil na 580 publikací a odborných článků, které často vyšly i v jazykových mutacích. Knihy vycházely dlouho po jeho smrti.[6]
Samostatné publikace:
Společně s Karlem Kavinou vydával od r. 1933 Atlas hub evropských, kde z Pilátových prací vyšlo:
V projektu Flora ČSR se podílel společně s dalšími autory na: