Alberto Juantorena | |
---|---|
Juantorena při vítězství závodu na 800 m v roce 1976 | |
Osobní informace | |
Rodné jméno | Alberto Juantorena Danger |
Narození | 3. prosince 1950 (73 let) Santiago de Cuba[1] |
Stát | Kuba |
Výška | 190 cm |
Hmotnost | 84 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 400 m, 800 m |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1976 Montreal | běh na 400 m |
zlato | LOH 1976 Montreal | běh na 800 m |
Alberto Juantorena (celým jménem Alberto Juantorena Danger, * 3. prosince 1950 Santiago de Cuba) je bývalý kubánský atlet, běžec na středních tratích, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1976 z Letních olympijských her v Montrealu.
Pro jeho neobvyklou výkonnost se mu v době závodní kariéry přezdívalo El Caballo - "kůň". Novináři jej zase rádi označovali přídomkem Karibské tornádo.
Původně hrával basketbal, ale poznal, že jeho 188 centimetrů není pro tento sport optimální výškou. Zlom jeho životě nastal v roce 1971, když přišel z tehdejší provincie Oriente do hlavního města Havany, kde se setkal s polským trenérem Zygmuntem Zabierzowskim, který vychoval řadu polských sprinterů a který v té době zrovna působil na Kubě. Po několika měsících tréninku se Zabierzowskim zaběhl Juantorena 400 metrů za 48,2 sekundy a v následujícím roce se už kvalifikoval na olympijské hry v Mnichově. Jeho následující dráha vrcholového atleta trvala dvanáct let (1972-1984).
Alberto Juantorena vystudoval ekonomiku a už na sklonku své aktivní dráhy se ve své zemi začal věnovat nejrůznějším funkcím, především v oblasti sportu a vědy. Na Kubě se stal dokonce náměstkem ministra pro sport, místopředsedou kubánského olympijského výboru a v mezinárodním měřítku posléze i členem Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF).
Do Síně slávy IAAF byl zařazen hned v roce jejího vzniku, 2012.
rok | výkon | pořadí svět | poznámka |
---|---|---|---|
1971 | 48,2 | ||
1972 | 45,94 | 38 | ruční a elektronické výkon vedeny ve světových tabulkách dosud neodděleně |
1973 | 45,36 | 2 | ručně 45,6, 12= svět |
1974 | 44,7 | 1 | elektronicky 45,52, 7= svět |
1975 | 44,80 | 2 | |
1976 | 44,26 | 1 | |
1977 | 44,65 | 1 | |
1978 | 44,27 | 1 | |
1979 | 45,24 | 10 | |
1980 | 45,09 | 6 | |
1981 | 46,65 | ||
1982 | 45,51 | 25= | |
1983 | --- | --- | |
1984 | 45,69 | 58= |
rok | výkon | pořadí svět |
---|---|---|
1973 | 1:49,8 | |
1974 | 1:50,9 | |
1975 | --- | --- |
1976 | 1:43,50 | 1 |
1977 | 1:43,44 | 1 |
1978 | 1:44,38 | 4 |
1979 | 1:46,4 | 24= |
1980 | --- | --- |
1981 | 1:46,0 | 20 |
1982 | 1:45,15 | 14 |
1983 | 1:45,04 | 18 |
1984 | 1:44,88 | 22 |
= stejného výkonu dosáhli v sezoně dva atleti či více atletů
Alberto Juatorena startoval na třech olympijských hrách – v roce 1972, 1976 a 1980.
Na svých prvních olympijských hrách, v roce 1972 v Mnichově, postoupil Alberto Juantorena z rozběhu (45,94 sekundy) i z meziběhu (45,96 sekundy), ale v semifinále skončil pátý (46,06) – a pouhých 0,06 sekundy mu chybělo, aby se zařadil mezi první čtyři semifinalisty, kteří z jeho běhu postupovali do finále.
Na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu vyhrál nejdříve běh na 800 m a poté také na 400 m. Ve finále běhu na 800 metrů vytvořil nový světový rekord časem 1:43,50 min. Druhý skončil Ivo Van Damme z Belgie časem 1:43,86 min. Je dosud jediným atletem, který zvítězil na jedné olympiádě v těchto dvou disciplínách.
V běhu na 400 m vyhrál časem 44,26 s náskokem 14 setin sekundy před druhým Frederickem Newhousem z USA. V době, kdy už osm roků platil světový rekord Američana Lee Evanse z vysokohorské dráhy v Mexico City (43,86 sekundy), představoval Juantorenův čas nejlepší elektronicky měřený nížinný výkon v běhu na 400 metrů všech dob.
V Montrealu startoval ještě ve štafetě na 4 × 400 metrů, kde tým Kuby obsadil ve finále časem 3:03,81 sedmé místo.
Se zraněními bojující Alberto Juantorena se na olympijských hrách v Moskvě soustředil jen na jednu disciplínu – 400 metrů. Čas 45,09 sekundy stačil jen na čtvrté místo.
V roce 1973 vybojoval Alberto Juantorena zlatou medaili na světové univerziádě v Moskvě (400 metrů v čase 45,36 sekundy). Na univerziádě v roce 1977 v bulharské Sofii získal zlatou medaili v běhu na 800 metrů v novém světovém rekordu 1:43,44.
Alberto Juantorena byl jednou z nejvýraznějších postav premiérového ročníku světového poháru, týmové soutěže jednotlivých kontinentů, která se konala v roce 1977 v západoněmeckém Düsseldorfu a jejímž nástupcem je současný Kontinentální pohár. V běhu na 800 m zvítězil (časem 1:44,04) v napjatě očekávaném souboji nad keňským půlkařem Mikem Boitem – závod byl sledován s velkým zájmem vzhledem k tomu, že se obě – v té době nejvýraznější – osobnosti světové osmistovky spolu nemohly, vinou afrického bojkotu, utkat rok předtím na olympijských hrách v Montrealu. Juantorena, běžící v dresu Střední Ameriky a Karibiku, připojil v Düsseldorfu i vítězství v běhu na 400 metrů (45,36 sekundy).
V roce 1975 získal Alberto Juantorena na panamerických hrách, přádaných ve vysokohorském prostředí hlavního města Mexika, stříbrnou medaili na 400 metrů (44,80 sekudy) a s kubánskou štafetou na 4 × 400 metrů vybojoval další stříbro časem 3:02,8. Na následujících panamerických hrách, v roce 1979 v San Juanu na Portoriku, byl znovu stříbrný na 400 m (45,24) i na 800 m (1:46,4) a v čase 3:06,3 připojil bronzovou medaili ve štafetě.
Juantorena na nich startoval poprvé v roce 1974 (zlatá medaile v Santo Domingu na 400 metrů, 45,52 a ve štafetě na 4 × 400 metrů, 3:06,36), podruhé v roce 1978 v kolumbijském Medellínu (vítězství na 400 metrů v druhém nejlepším čase své čtvrtkařské kariéry – 44,27 sekundy – a v běhu na 800 metrů, 1:47,23) a v roce 1982 v kubánské Havaně (zlatá medaile na 800 metrů v čase 1:45,15 a opět ve štafetě na 4 × 400 metrů, v čase 3:03,59).
V roce 1973 zvítězil v běhu na 400 metrů na mistrovství ve venezuelském Maracaibu (46,4). Zlatou medaili vybojoval také v roce 1981 v Santo Domingu za čas 1:47,59 v běhu na 800 metrů.
Alberto Juantorena se ještě dožil historicky prvního atletického mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983. V jednom ze semifinálových běhů na 800 metrů však po nešťastném došlápnutí na vnitřní obrubník atletické dráhy utrpěl komplikovanou frakturu nohy a musel být z dráhy odnesen s bolestivými grimasami na nosítku. Dokázal se však zotavit a ve velmi dobré formě absolvoval ještě svou poslední sezónu – 1984. Ale již bez čtvrté olympijské účasti, o kterou ho připravilo kubánské připojení se k sovětskému bojkotu letních olympijských her v Los Angeles.
Alberto Juantorena ukázal naposledy své běžecké schopnosti ve svých bezmála 34 letech, na závodech Družba, jejichž mužské atletické disciplíny se odbývaly v Moskvě (ženy závodily v Praze) a které byly jakousi náhradní akcí za Sovětským svazem a jeho spojenci bojkotované olympijské hry v Los Angeles. Juantorena v Moskvě startoval v běhu na 800 metrů a v mrtvém závodě vybojoval společně s Polákem Ryszardem Ostrowskim (oba 1:45,68) svou poslední zlatou medaili.
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
44,26 | 1 | Montreal | 29.7.1976 | olympijské hry |
44,27 | 1 | Medellín | 16.7.1978 | hry Střední Ameriky a Karibiku |
44,65 | 1 | Havana | 13.9.1977 | Spartakiáda spřátelených armád |
44,70 | 1 | Ostrava | 5.6.1976 | mítink Zlatá tretra |
44,79 | 1 | Guadalajara | 12.8.1977 | kvalifikace atletů Střední Ameriky a Karibiku pro světový pohár 1977 v Düsseldorfu |
44,80 | 2 | Mexico City | 18.10.1975 | panamerické hry |
44,7 | 1 | Turín | 24.7.1974 | mezinárodní mítink |
44,7 | 1 | Havana | 24.4.1976 | Barrientosův memoriál |
44,92 | 1 | Drážďany | 19.5.1976 | |
44,98 | 1 | Berlín | 16.6.1977 | mítink Olympijský den |
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
1:43,44 | 1 | Sofie | 21.8.1977 | světová univerziáda |
1:43,50 | 1 | Montreal | 25.7.1976 | olympijské hry |
1:43,64 | 1 | Curych | 24.8.1977 | mítink Weltklasse |
1:43,66 | 1 | Bydhošť | 19.6.1977 | Kusocińského memoriál |
1:44,04 | 1 | Düsseldorf | 2.9.1977 | světový pohár |
1:44,38 | 1 | Kolín nad Rýnem | 22.6.1978 | |
1:44,88 | 3 | Florencie | 13.6.1984 | mezinárodní mítink |
1:44,9 | 1 | Havana | 10.7.1976 | |
1:44,97 | 1 | Bratislava | 10.6.1978 | mítink PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft) |
1:45,04 | 1 | Havana | 17.6.1983 |
rok | pořadí |
---|---|
1976 | 1. místo |
1977 | 1. místo |
rok | pořadí |
---|---|
1972 | --- |
1973 | 3. místo |
1974 | 1. místo |
1975 | 4. místo |
1976 | 1. místo |
1977 | 1. místo |
1978 | 1. místo |
1979 | 5. místo |
1980 | 10. místo |
1981 | --- |
1982 | --- |
rok | pořadí |
---|---|
1976 | 1. místo |
1977 | 1. místo |
1978 | 6. místo |
1979 | --- |
1980 | --- |
1981 | --- |
1982 | 2. místo |
Československo představovalo pro Alberta Juantorenu oblíbenou závodnickou destinací a na mítincích a utkáních v českých zemích i na Slovensku startoval poměrně často.
V Československu startoval již před olympijskými hrami v Mnichově, v roce 1972 na pražském Rošického memoriálu, kde byl druhý v běhu na 400 metrů v čase 46,6 sekundy. V roce 1974 zaujal pražské publikum, když na strahovském stadionu předvedl během mezistátního atletického utkání Československo-Kuba-Maďarsko kvalitní čas v běhu na 400 metrů - 45,3 sekundy. V roce 1975 se do Prahy vrátil a znovu startoval na Rošického memoriálu, kde vyhrál běh na 400 metrů v čase 46,0 sekundy. V olympijském roce 1976 startoval v Bratislavě na mítinku PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft), kde vyhrál jak běh na 400 (45,85 s), tak i na 800 metrů (1:46,8). Podobný dvojstart uskutečnil v roce 1976 také v Ostravě, na mítinku Zlatá tretra. V Ostravě vyhrál běh na 800 metrů (1:47,6) - a především na 400 metrů ve vynikajícím čase 44,70 s, který se na dlouhá léta stal nejrychlejším časem zaběhnutým v této disciplíně na československém či českém území.
Právě v Ostravě - jak záhy prozradil jeho polský trenér - dospěl Juantorena po úspěšném dvojstartu na mítinku Zlatá tretra k definitivnímu rozhodnutí startovat na blížících se olympijských hrách v Montrealu ve dvou disciplínách - v běhu na 400 i 800 metrů.
Do Československa přicestoval Juantorena i po montrealském olympijském triumfu. Hned v roce 1977 byl první v běhu na 800 m na ostravské Zlaté tretře (1:45,8) a zvítězil i na bratislavské PTS (400 m za 45,63). Obě města navštívil i v následujícím roce 1978. Vyhrál opět jak v Ostravě (400 m za 45,17 sekundy), tak i v Bratislavě (400m za 45,99 sekundy a 800 metrů za 1:44,97). Ještě v roce 1982, na sklonku své atletické kariéry, zvítězil ve Vítkovicích v běhu na 800 metrů v čase 1:48,19 a v Bratislavě v čase 1:46,46.
Zatím poslední návštěva Alberta Juantoreny v České republice se uskutečnila 20.5.2016, kdy byl hostem 55. ročníku Zlaté tretry. Během tohoto ostravského pobytu navštívil rovněž industriální komplex Dolní oblast Vítkovice.
Alberto Juantorena je zmíněn v legendární československé televizní komedii Jak dostat tatínka do polepšovny. Tatínek poté, co se syn Vašek (Tomáš Holý) nečekaně vrátí z výpravy s dědou, pronesl větu: "To není Colombo, to je Juantorena."
Alberto Juantorena působí jako člen Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) a je členem Rozvojové komise IAAF.[1] Na kongresu IAAF v Pekingu v srpnu 2015 byl zvolen za jednoho ze čtyř viceprezidentů této atletické asociace.