Aleksander Józef Skrzyński | |
---|---|
12. předseda vlády druhé Polské republiky | |
Ve funkci: 20. listopadu 1925 – 5. května 1926 | |
Předchůdce | Władysław Grabski |
Nástupce | Wincenty Witos |
12. a 17. ministr zahraničí Polska | |
Ve funkci: 16. prosince 1922 – 26. května 1923 | |
Předchůdce | Gabriel Narutowicz |
Nástupce | Marian Seyda |
Ve funkci: 27. července 1924 – 5. května 1926 | |
Předchůdce | Maurycy Zamoyski |
Nástupce | Kajetan Dzierżykraj-Morawski |
Stranická příslušnost | |
Členství | Stronnictwo Prawicy Narodowej |
Narození | 9. března 1882 Zagórzany |
Úmrtí | 25. září 1931 (ve věku 49 let) Łąkociny, Polsko |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Místo pohřbení | Skrzyński mausoleum in Zagórzany |
Rodiče | Adam Skrzyński |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Profese | politik, diplomat, ministr, právník a podnikatel |
Ocenění | velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska velkokříž Řádu peruánského slunce komandér velkokříže Řádu polární hvězdy Řád svatého Sávy Velkokříž Řádu rumunské koruny … více na Wikidatech |
Commons | Aleksander Skrzyński |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aleksander Józef Skrzyński (19. března 1882 – 25. září 1931) byl polský právník, politik, předseda polské vlády v letech 1925–1926.
Narodil se v obci Zagórzany v Haliči. V letech 1900–1904 studoval práva na univerzitě ve Vídni a během let 1904–1906 v Krakově. Po tomto datu obdržel titul JUDr.[1] Po ukončení studií pracoval ve Lvově, poté v Gorlicích. Později se připojil k rakouským diplomatickým službám. V roce 1912 byl jmenován komorníkem na dvoře císaře Františka Josefa a přestěhoval se na velvyslanectví v Haagu.
Během první světové války sloužil v armádě, postupně byl povýšen z vojína až na poručíka. Působil po boku generála Tadeusze Rozwadowského. V roce 1916 byl přesunut do zálohy.
Po válce vstoupil do Strany národní pravice. V červnu 1919 byl jmenován velvyslancem v Bukurešti. Ve vládě Władysława Sikorského se stal ministrem zahraničních věcí. Po pádu vlády byl velvyslancem v Londýně. Roku 1924 byl znovu jmenován ministrem zahraničí ve druhé vládě Władysława Grabského.
Příští vládu sestavil on sám, vedl ji do roku 1926.
Po diplomatických a politických aktivitách se věnoval podnikání v dřevařském průmyslu. Zemřel v nemocnici na následky zranění po autonehodě. Je pochován v Pałaci Skrzyńskich v obci Zagórzany, v malopolském vojvodství.[2][3]