Ales Bjaljacki

Ales Bjaljacki
Rodné jménoАляксандр Віктаравіч Бяляцкі
Narození25. září 1962 (62 let)
Vyartsilya
Povoláníspisovatel, lidskoprávní aktivista, literární vědec, literární kritik, literární historik, disident, politický vězeň, učitel a man of letters
Alma materFilologická fakulta Homelské státní univerzity Františka Skoriny (do 1984)
Institute of Literature of the National Academy of Sciences of Belarus (do 1989)
Témataliterární věda, literární kritika, literární historie a ochrana lidských práv
OceněníNobelova cena za mír (2022)
Manžel(ka)Natalia Pinchuk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aljaksandr (Ales) Viktaravič Bjaljacki (nebo Ales Bjaljacký, bělorusky Алесь Бяляцкі, * 25. září 1962, Karelská SSR) je běloruský aktivista v oblasti lidských práv, vůdce organizace Vjasna, který spolu s touto organizací v roce 2005 získal cenu Homo Homini české nestátní neziskové organizace Člověk v tísni a v roce 2006 získal cenu Pera Angera.

V roce 2022 se stal jedním ze tří oceněných Nobelovou cenou za mír.[1] 3. března 2023 mu běloruský soud uložil za "ilegální aktivity" trest 10 let vězení.[2][3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtého srpna 2011 byl Ales Bjaljacki zatčen pro podezření z daňových úniků. Zatčení vyvolalo mezinárodní nesouhlas, Amnesty International prohlásila 11. srpna Bjaljackého za vězně svědomí. České ministerstvo zahraničí oficiálně vyzvalo Bělorusko, aby Bjaljackého propustilo,[4] a zaručil se za něj předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, aby tím případně umožnil jeho vyšetřování na svobodě.[5] V září 2013 byl vyhlášen historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou společně uděluje Rada Evropy, Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla.[6]

Dne 21. června 2014 byl Bjaljacki předčasně propuštěn z vězení, rok a půl před uplynutím čtyřapůlletého trestu. Je přesvědčen, že k osvobození mu pomohl i zisk Ceny Václava Havla.[7]

Dne 14. července 2021 byl Bjaljacki opakovaně zatčen spolu s jinými aktivisty. Již dříve, v březnu 2021, vyšlo najevo, že proti centru Viasna bylo zahájeno trestní řízení podle článku o organizování a aktivní účasti na skupinových akcích, které hrubě porušují veřejný pořádek. Momentálně Bjaljacki se stále nachází ve vězení.[8]

Počátkem ledna 2023 byl s Bjaljackim v Minsku zahájen proces.[9] Skupina z organizace Vjasna čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek. Je tím míněno údajné financování protivládních protestů. Obvinění podle obžaloby do Běloruska nelegálně přiváželi peníze v cizí měně od zahraničních spolků a fondů. Bjaljacki byl v pátek 3. března 2023 odsouzen k deseti letům vězení,[10] jeho zástupci ve vedení nevládní organizace Vjasna a viceprezidentu Mezinárodní federace lidských práv Valjancinu Stefanovičovi určila soudkyně Maryna Zapasnik trest devíti let vězení. K nepodmíněnům trestů osmi a sedmi let vězení byli odsouzeni také běloruští ochránci lidských práv Dzmitryj Salaujev a Uladzimir Labkovič.[11][12]

Forum 2000 vydalo 3. března 2023 prohlášení, ve kterém toto politicky motivované odsouzení důrazně odsuzuje. Mezinárodní společenství musí požadovat okamžité propuštění Alese Bjaljackého a dalších politických vězňů v Bělorusku.[13]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ales Bialatski na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Nobelovu cenu za mír získali Bjaljacki, organizace Memorial a Centrum pro občanské svobody. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-07 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Нобелевский лауреат, белорусский правозащитник Алесь Беляцкий приговорен к 10 годам колонии, rfi, 3.3.2023
  3. ↑ Oliver Slow, Ales Bialiatski: Nobel Prize-winning activist sentenced to 10 years in jail, BBC News, 3.3.2023
  4. ↑ Minsk zadržel disidenta Bjaljackého. Česko protestuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-8-5 [cit. 2011-9-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Předseda KDU-ČSL se zaručil za běloruského disidenta. Křesťan Dnes [online]. 2011-8-23 [cit. 2011-9-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ ket. Vítězem evropské Ceny Václava Havla je běloruský aktivista Bjaljacki. ČT24.cz [online]. 2013-09-30, rev. 2013-09-30 [cit. 2013-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. 
  7. ↑ Ales Bjaljacki: Na svobodu mi pomohla i Cena Václava Havla. Rádio Proglas [online]. 2014-10-1. Dostupné online. 
  8. ↑ ПЕРУНОВСКАЯ, Алеся. 100 дней ареста. О чем пишет Алесь Беляцкий из тюрьмы?. Deutsche Welle [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (rusky) 
  9. ↑ ČTK. V Minsku soudí nositele Nobelovy ceny Bjaljackého. Běloruskému disidentovi hrozí až 12 let vězení. iRozhlas.cz [online]. 2023-01-05. Dostupné online. 
  10. ↑ REUTERS. Belarus court jails Nobel Peace Prize winner Bialiatski for 10 years. Reuters. 2023-03-03. Dostupné online [cit. 2023-03-03]. (anglicky) 
  11. ↑ Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení [online]. Česká televize - ČT 24, 2023-03-03 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ 10 гадoў. Вынесены прысуд нобелеўскаму лаўрэату Алесю Бяляцкаму https://nashaniva.com/311492. Nashaniva.com [online]. 2023-03-03 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (bělorusky) 
  13. ↑ Forum 2000 condemns politically motivated sentencing of Ales Bialiatski, 3.3.2023
  14. ↑ Alternativní Nobelovu cenu získal běloruský aktivista Bjaljacki. ČT 24 [online]. 2020-10-1. Dostupné online. 
  15. ↑ Премія Європарламенту імені Сахарова присуджена опозиції Білорусі. www.eurointegration.com.ua [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  16. ↑ Live Video Player. NobelPrize.org [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Ales Bjaljacki na Wikimedia Commons
Nositelé Nobelovy ceny za mír
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
2001–2025