Antonio García Gutiérrez | |
---|---|
Narození | 5. října 1813 Chiclana de la Frontera |
Úmrtí | 26. srpna 1884 (ve věku 70 let) Madrid |
Místo pohřbení | Hřbitov svatého Justa (40°24′7″ s. š., 3°43′44″ z. d.) Sacramental de San Lorenzo y San José cemetery |
Povolání | básník, novinář, libretista, dramatik a spisovatel |
Žánr | poezie |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonio García Gutiérrez (5. října 1813 Chiclana de la Frontera, provincie Cádiz – 26. srpna 1884 Madrid) byl španělský romantický dramatik a básník. Od roku 1862 byl členem Španělské královské akademie.[1]
Antonio García Gutiérrez vystudoval medicínu ve svém rodném městě. V roce 1833 odešel do Madridu, kde se živil jako překladatel. Překládal hry Eugène Scribeho a Alexandra Dumase staršího. Úspěch mu přineslo teprve jeho vlastní drama El Trovador (Trubadúr),[2] která mělo premiéru 1. března 1836. Záhy se vypracoval mezi nejvýznamnější španělské dramatiky 19. století.
Přes domácí úspěchy odešel do Latinské Ameriky a pracoval jako novinář na Kubě a v Mexiku. Do Španělska se vrátil v roce 1850. V Evropě se stal známým díky opeře Giuseppe Verdiho Trubadúr, jejíž libreto napsali Salvatore Cammarano a Leone Emmanuele Bardare podle Gutiérrezova dramatu El Trovador. V roce 1857 pak Verdi zhudebnil i další jeho hru Simon Bocanegra.
V dalších letech napsal řadu textů k zarzuelám, nejčastěji ve spolupráci se skladateli Emiliem Arrietou a Franciscem Asenjem. Z nich nejznámější jsou zarzuely El grumete (1853), La Venganza Catalana (1864) a Juan Lorenzo (1865).
Kromě divadelních her a zarzuel vydal dvě básnické sbírky Poesías (1840) a Luz y tinieblas (1842). V posledních letech života byl ředitelem Archeologického muzea v Madridu.