Apollo 10
| Apollo 10 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1969-043A 1969-043C |
| Výrobce | Velitelský modul: North American Rockwell Lunární modul: Grumman |
| Provozovatel | NASA |
| Hmotnost | 42 775 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Velitelský modul: Charlie Brown Lunární modul: Snoopy |
| Členů posádky | 3 |
| Datum startu | 18. května 1969 16:49:00 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
| Vzletová rampa | LC-39B |
| Nosná raketa | Saturn V |
| Délka letu | 8 dní 3 minuty, 23 sekund |
| Počet oběhů Měsíce | 31 |
| Čas na dráze kolem Měsíce | 61 h 37 min 23,6 s |
| Datum přistání | 26. května 1969 16:52:23 UTC 15°2′ j. š., 164°39′ z. d. |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva – Cernan, Stafford a Young | |
| Navigace | |
Předchozí Apollo 9 Následující Apollo 11 | |
Apollo 10 byl čtvrtý pilotovaný let programu Apollo v roce 1969, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, tedy generálka na jeho orbitě. V katalogu COSPAR byl označen 1969-043A.[1] V pořadí byl 30. let pilotované kosmické lodě ze Země.
Posádka
[editovat | editovat zdroj]Základní posádka
[editovat | editovat zdroj]
Thomas Stafford (3) – velitel- John Young (3) – pilot velitelského modulu
- Eugene Cernan (2) pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise
Záložní posádka
[editovat | editovat zdroj]- Gordon Cooper (2) – velitel letu
- Donn Eisele (1) – pilot velitelského modulu
- Edgar Mitchell (0) – pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru
Podpůrná posádka
[editovat | editovat zdroj]Start
[editovat | editovat zdroj]Apollo 10 s trojčlennou posádkou – velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května 1969 v 16.49.00 UT z rampy 39 B na mysu Canaveral v USA. Vzlet nosné rakety Saturnu s Apollem na parkovací dráhu na orbitě Země byl bez problémů.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Z blízkosti Země po jejím 1,5. oběhu let pokračoval k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu loď doletěla po třech dnech od startu 21. května 1969. Byla poté manévrem označeným LOI-1 navedena na oběžnou dráhu ve výši cca 111 km nad povrchem Měsíce. O další den později Stafford s Cernanem přestoupili do LM a od mateřské lodi se odpojili. Loď i modul se začaly hlásit novými volacími znaky Charlie Brown a Snoopy. LM – lunární modul s pomocí svých motorů sestoupil na nižší oběžnou dráhu ve výši 14,5 km nad povrchem. Po dosažení tohoto cíle astronauté vyzkoušeli radiolokační zařízení a snímkovali přistávací oblast. Po oddělení přistávacího stupně došlo k rotaci LM, posádka ji však dokázala zvládnout. Poté se LM vrátil k Apollu a Young zajistil připojení. Zatímco LM (kosmonauti si poté stěžovali na jeho nadměrnou hlučnost) je později odeslán do vesmíru na heliocentrickou dráhu, celá trojice zůstává na orbitě Měsíce v Apollu celý den. Druhého dne odstartovali k Zemi po 31 obletech Měsíce. Let k Zemi trval přes 54 hodin.
Závěr letu
[editovat | editovat zdroj]Navečer 26. května 1969 zbytek kosmické lodi, tj. velitelská sekce zbavená servisního modulu, přistál na padácích do Tichého oceánu 6 km od čekající letadlové lodi USS Princeton. Let trval 192 hodin.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 324.
- ↑ Encyklopedie kosmonautiky, str.325
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Eugene Andrew Cernan, s. 294.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 10 na Wikimedia Commons - Na webu Kosmo
- Galerie Apollo 10 na Wikimedia Commons
