Apollo 9

Apollo 9
Údaje o lodi
COSPAR	Velitelský modul: 1969-018A Lunární modul: 1969-018C
Hmotnost	Velitelský modul: 26,801 kg Lunární modul: 14,575 kg
Údaje o letu
Volací znak	Velitelský modul: Gumdrop Lunární modul: Spider
Členů posádky	3
Datum startu	3. března 1969 16:00:00 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa	LC 39A
Nosná raketa	Saturn V
Délka letu	10 d 1 h 0 min 54 s
Datum přistání	13. března 1969 17:00:54 UTC 23°15′ s. š., 67°56′ z. d.
Fotografie posádky
Posádka Apolla 9 (zleva: McDivitt, Scott a Schweickart)
Navigace
Předchozí Apollo 8 Následující Apollo 10

Let Apollo 9 byl třetím pilotovaným letem programu Apollo, 29. letem kosmické lodě z naší planety. V jeho průběhu se uskutečnil první pilotovaný let lunárního modulu. Let byl v COSPARu katalogizován s označením 1969-018A.^[1]

Posádka

Základní posádka

• James McDivitt (2) - velitel
• David Scott (2) - pilot velitelského modulu
• Russell Schweickart (1) - pilot lunárního modulu

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.}

Záložní posádka

• Charles Conrad (2) - velitel letu
• Richard Gordon (1) - pilot velitelského modulu
• Alan Bean (0) - pilot lunárního modulu

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.}

Podpůrná posádka

• Fred Haise, Jack Lousma, Edgar Mitchell, Alfred Worden

Naplánování letu

Raketa Saturn V před startem mise Apollo 9

Při letu Apolla 9 byl poprvé vyzkoušen pilotovaný let LM – lunárního modulu. Původní scénář (podrobněji viz popis letu Apollo 8) předpokládal, že pilotování lunárního modulu a manévry s ním budou vyzkoušeny na oběžné dráze kolem Země při dvou testech – D a E.

Test D se měl uskutečnit na nízké oběžné dráze kolem Země, kam měla být kompletní kosmická loď Apollo vynesena dvěma raketami Saturn 1B, z nichž jedna měla vynést posádku v lodi skládající se z velitelského a servisního modulu, zatímco druhá raketa měla na oběžnou dráhu vynést lunární modul. Po testu D měl následovat test E s podobnými úkoly plněnými na eliptické oběžné dráze kolem Země s apogeem 7400 km (4600 mil). K testu E mělo být použito cílového scénáře startu, tj. celý komplet kosmické lodi Apollo měla na oběžnou dráhu vynést raketa Saturn 5.

Vzhledem k zařazení původně neplánovaného letu, který posléze uskutečnilo Apollo 8, byl test D modifikován. Uskutečnil se na nízké oběžné dráze kolem Země, ale nebyly k němu použity dvě rakety Saturn 1B, nýbrž celý komplet vynesla na oběžnou dráhu jedna raketa Saturn 5.

Po letu Apolla 7 byla pro let do vesmíru řada na posádce velitele McDivitta, jež byla připravována k uskutečnění testu D. Vzhledem k cílům, pro něž byla připravována, se McDivittova posádka nezúčastnila mimořádně naplánovaného letu Apolla 8, ale pokračovala ve výcviku pro let Apolla 9, jehož cíle byly velmi blízké původnímu scénáři testu D.

Průběh letu

• Raketa Saturn 5 s kosmickou lodí Apollo 9 odstartovala 3. března 1969 v 16:00:00 UTC (tj. 17:00 pražského času) z odpalovací základny LC 39A Kennedyho vesmírného střediska.
• V 16:10:59 UT dosáhla kosmická loď nízké oběžné dráhy kolem Země.
• V 18:43 UT se velitelský modul a servisní modul oddělil od 3. stupně rakety Saturn 5, otočil se o 180 stupňů, v 19:01:59 UT se spojil s lunárním modulem, pojmenovaným při tomto letu Spider (pavouk), který byl umístěn v „horní“ části 3. stupně. Ve 20:08:05 se nyní již kompletní kosmická loď Apollo 9 definitivně oddělila od 3. stupně rakety Saturn 5.
• 4. března 1969 se posádka věnovala manévrům kosmické lodi jako celku.
• 5. března 1969 přestoupili James McDivitt a Russell Schweickart do lunárního modulu a provedli kontrolu jeho systémů, uskutečnili přímý TV přenos z paluby lunárního modulu a provedli manévr celého soulodí pomocí motoru přistávacího stupně lunárního modulu, který zažehli na 367 s a loď tím zrychlili o 522 m/s. Poté se vrátili do velitelského modulu.
• 6. března 1969 přestoupili McDivitt s Schweickartem znovu do lunárního modulu. Na programu byl Schweickartův výstup do otevřeného kosmického prostoru. Původně měl Russell Schweickart volným prostorem přestoupit z lunárního do velitelského modulu. Pro nevolnost ale nemohl být tento přestup dokončen a tak se po 37 minut trvajícím výstupu Russell Schweickart vrátil zpět do lunárního modulu.
• 7. března 1969 vstoupili James McDivitt a Russell Schweickart znovu do lunárního modulu. Pilot velitelského modulu David Scott oddělil komplet velitelského a servisního modulu od lunárního modulu, zažehl motory reaktivního řídicího systému RCS a obě kosmická plavidla se od sebe vzdálila na 5,5 km. James McDivitt se Schweickartem poté uskutečnili s lunárním modulem aktivní přiblížení k velitelskému modulu. Lunární modul se s velitelským modulem úspěšně spojil. Kosmická loď Apollo byla rozpojena po dobu 6,5 hodiny a obě její části byly od sebe vzdáleny až 183,5 km. Po návratu McDivitta a Schweickarta do velitelského modulu byl lunární modul odpojen a uveden s pomocí startovního motoru na dráhu 227 - 6935 km nad Zemí.
• Po zbytek letu posádka sledovala satelit pro detekci meteroidů Pegasus III agentury NASA, který byl vypuštěn 30. července 1965. Dále snímali multispektrální snímky Země a připravovali se na sestup.
• V den návratu na Zemi 13. března 1969 bylo v místě plánovaného přistání nepříznivé počasí a proto byl let o jeden oblet Země prodloužen. V 16:31:41 UT provedla posádka brzdicí manévr zažehnutím hlavního motoru servisního modulu na 11,8 s, čímž se loď zpomalila o 77 m/s. V 16:34 UT byl nepotřebný servisní modul odhozen a v 16:46 UT vstoupil velitelský modul ve výšce 120 km do atmosféry. V 17:00:54 UT přistál velitelský modul na hladinu Atlantiku 4,8 km od plánovaného cíle, asi 290 km východně od Bahamského souostroví. Necelou hodinu po přistání dopravila helikoptéra posádku na palubu lodi USS Guadalcanal.^[2][1]

• Odhozený lunární modul Spider byl ještě po více než 12 následujících let umělou družicí Země a až 23. října 1981 zanikl v atmosféře.

• 
  Výstup Dave Scotta do volného vesmíru.
• 
  Apollo 9 LM "Spider".
• 
  LM "Spider" nad oceánem.

Odkazy

Reference

1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 324. 
2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola James Alton McDivitt, s. 350. 

Externí odkazy

Autoritní data	GND: 4776872-1 LCCN: no00092717

Portály: Kosmonautika | Spojené státy americké