Augusta Rozsypalová | |
---|---|
Poslankyně Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL |
Narození | 19. února 1857 nebo 17. února 1857 Jirkov Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. listopadu 1925 (ve věku 68 let) Praha Československo |
Profese | pedagožka, politička, učitelka, básnířka a spisovatelka |
Commons | Augusta Rozsypalová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Augusta Rozsypalová (19. února 1857 Jirkov[1] – 23. listopadu 1925 Praha)[2][3][4] byla československá učitelka, politička a meziválečná poslankyně Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Narodila se v malé obci na Žatecku (podle jiného zdroje v Jirkově). Ve věku deseti let osiřela a v péči o ni se střídali příbuzní.[3]
Absolvovala kurz pro učitelky ručních prací v Lounech. Působila u voršilek v Kutné Hoře. Pak maturovala v Hradci Králové a učila v Blovicích. Byla aktivní a pořádala přednášky, divadlo a cvičila sborový zpěv. Byla proto vybrána jako učitelka na soukromý ústav Eugenum v Kladně. Později přešla na školu do Plzně. Začala se zároveň angažovat v katolických ženských spolcích.[5] Byla jednou ze zakladatelek ženského křesťanskosociálního hnutí. V této aktivitě pokračovala i po vzniku ČSR.[6] Podle údajů k roku 1920 byla profesí učitelkou v Plzni.[7]
Roku 1921 stanula v čele Svazu katolických ženských spolků v Čechách, který byl později přijat do celosvětové ženské katolické ústředny Mezinárodní jednoty ženských katolických svazů. Vynikala dobročinností, z vlastních zdrojů financovala mnoho charitativních a osvětových akcí. Redigovala ženský katolický časopis Žena. Od založení Československé strany lidové (ČSL) v roce 1919 byla její členkou a funkcionářkou. Reprezentovala v ní ženskou složku. Roku 1919 byla zvolena do výkonného výboru strany.[3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získala poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[8] Coby poslankyně kritizovala rozvodový zákon a interpelovala ve věci nesouhlasu s odstraňováním křížů ze škol. Angažovala se v boji proti námezdnímu kojení. V parlamentních volbách v roce 1925 byla zvolena do senátu, ale zemřela, aniž by do horní komory nastoupila. Byla jedinou parlamentní zástupkyní lidovců během První republiky.[5]