Augustin Bubník | |
---|---|
Augustin Bubník (2009) | |
Osobní informace | |
Datum narození | 21. listopadu 1928 |
Místo narození | Praha, Československo |
Datum úmrtí | 18. dubna 2017 (ve věku 88 let) |
Místo úmrtí | Praha |
Stát | Československo |
Držení hole | levá |
Děti | Gustav Bubník |
Klubové informace | |
Aktivní roky | 1936-1950 1955-1962 |
Číslo | 15 |
Pozice | útočník |
Předchozí kluby | LTC Praha ATK Praha TJ Spartak Moravia Olomouc TJ Spartak Motorlet Praha TJ Slovan CHZJD Bratislava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Lední hokej na ZOH | ||
stříbro | 1948 Sv. Mořic | ČSR |
Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
zlato | MS 1949 | ČSR |
Československá hokejová liga | ||
zlato | 1945/1946 | LTC Praha |
zlato | 1946/1947 | LTC Praha |
zlato | 1947/1948 | LTC Praha |
zlato | 1948/1949 | LTC Praha |
zlato | 1949/1950 | ATK Praha |
Augustin „Gustav“ Bubník (21. listopadu 1928 Praha – 18. dubna 2017[1]) byl český hokejista, trenér a politik,[2][3] člen Síně slávy českého hokeje.
Na Zimních olympijských hrách 1948 ve Svatém Mořici získal stříbrnou medaili. O rok později vyhrál Mistrovství světa v ledním hokeji 1949.
V roce 1950 byl nejlepším střelcem ligy. Jako hráč hrál v týmech LTC Praha, ATK Praha, TJ Spartak Moravia Olomouc, TJ Spartak Motorlet Praha a TJ Slovan CHZJD Bratislava.[4] V roce 2008 byl jednou z osobností československého hokeje uvedených do nově vzniklé Síně slávy Českého svazu ledního hokeje.[5]
Dne 13. března 1950 byl po zrušeném odjezdu na mistrovství světa zatčen a 7. října ve vykonstruovaném (tzv. „proces s protistátní skupinou Modrý a spol.“) soudnímu procesu odsouzen k odnětí svobody na 14 let za špionáž, velezradu a rozvracení lidově demokratického zřízení (zatčeno bylo i 10 jeho spoluhráčů). Byl vězněn v uranovém lágru v Jáchymově. V roce 1955 byl omilostněn, ale do reprezentace ani do nejvyšší soutěže se vrátit nesměl.[6][7] O případu hovořil i v televizním dokumentárním pořadu Postavení mimo hru připraveném Českou televizí.[8]
V letech 1966 až 1969 trénoval jako třetí cizinec finskou hokejovou reprezentaci a významně přispěl k rozvoji hokeje ve Finsku. Byl prvním Čechem, který trénoval cizí národní tým. Jeho největším úspěchem byla porážka Československa na Mistrovství světa ve Vídni. Jako trenér vedl finskou reprezentaci po tři roky a celkem v 69 zápasech. Finské muzeum ledního hokeje ho roku 2004 zařadilo jako 146. mezi Lvy ledního hokeje.[9][3] Trénoval rovněž domácí hokejové celky - konkrétně v sedmdesátých (1973/1974, 1974/1975, 1977/1978) a osmdesátých letech (1986/1987 a 1987/1988) 20. století prvoligový oddíl TJ Zetor Brno.
Augustin Bubník působil jako asistent trenéra české hokejbalové reprezentace na historicky prvním mistrovství světa, které se konalo v roce 1996 v Bratislavě. Český tým si odsud odvezl stříbrné medaile.
Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Praha).[10] Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2002. Byl členem sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.[11]
Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 19 - Praha 11 jako nestraník za SNK ED, když se ziskem 2,36 % hlasů obsadil předposlední 9. místo.[12]