Avia BH-21
| Avia BH-21 | |
|---|---|
 Avia BH-21 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Avia |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš, Miroslav Hajn |
| První let | leden 1925 |
| Zařazeno | 1926 |
| Uživatel | Československé letectvo Belgické letectvo |
| Vyrobeno kusů | 139[1] |
| Vyvinuto z typu | Avia BH-17 |
| Varianty | Avia BH-21R Avia Bš-21 Avia BH-22 |
| Další vývoj | Avia BH-33 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Avia B-21 byl československý celodřevěný dvouplošný stíhací letoun vyráběný v továrně Avia a velmi úspěšný stíhací letoun meziválečné československé výroby. Byl zaveden i v belgickém vojenském letectvu, kde jej stavěli v licenci v letech 1927-28. Stalo se tak na základě vítězství Karla Fritsche v mezinárodní soutěži stíhacích letounů v Bruselu na jaře roku 1926. Firma SABCA v Bruselu vyprodukovala 39 strojů a SEGA v Gosseliesu 5 kusů.[3]
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Konstruktéři Beneš a Hajn dospěli koncem listopadu 1924 k rozhodnutí podrobit svoji koncepci dvouplošníků BH-17, BH-18 a jednoplošníku BH-19 důkladné revizi a počali pracovat na novém typu BH-21, který měl představovat kvalitativní skok v jejich konstrukční práci.[3] První prototyp B-21 zalétal tovární pilot Avie Karel Fritsch na počátku roku 1925 a již 7. ledna byl předán 32. letce 1. leteckého pluku k vyzkoušení. Téhož roku začala výroba 66 kusové první série a do 24. září 1925 byla dodána vojenské správě. 36 letounů obdržel 1. letecký pluk v Praze, 18 kusů 3. letecký pluk, 2. letecký pluk 3 stroje, po jedné B-21 VLÚS ke zkouškám a 8 letounů převzalo letecké učiliště v Chebu. Výroba ovšem zastavena nebyla, neboť MNO objednalo 12. října 1925 druhou sérii v počtu 25 Avií B-21. Následné objednávky na třetí a čtvrtou sérii daly Československému letectvu celkem 137 těchto letounů, přičemž Avia vyrobila celkem 139 těchto letounů. Poslední byl objednán až v roce 1928.[3]
Pro armádu bylo deset neozbrojených strojů pod označením Bš-21 dodáno jako školní ještě roku 1934, které sloužily až do roku 1938 v leteckém učilišti v Prostějově. Letouny měly vynikající letové vlastnosti a byly velmi bezpečné. S jejich příchodem k leteckým jednotkám čs. vojenského letectva byla běžně zavedena letecká akrobacie vojenských stíhačů jako každodenní součást jejich výcviku.
V září roku 1925 se konal rychlostní závod o "cenu prezidenta republiky", kterého se zúčastnil také tovární pilot Avie Karel Fritsch se speciálně upraveným strojem Avia BH-21R. Stroj měl zmenšené rozpětí i hloubku křídel, zcela jiný úhel nastavení i vnitřní konstrukci nosných ploch. Překomprimovaný motor Škoda dával výkon 294 kW a poháněl kovovou vrtuli Reed-Levasseur. V závodě dosažené výkony 300,59 km/h na trati 200 km a 301,33 km/h na trati 100 km zajistily Avii vítězství i nový národní rekord. V kategorii se zatížením do 250 kg zvítězil ve stejném závodě s upraveným standardním sériovým letounem BH-21 dr. Zdeněk Lhota.
Stíhací letoun BH-21 však zůstane spjat především se jmény slavných pilotů-akrobatů, škpt. Františka Malkovského a kpt. Ivana Bazileviče Kňažikovského. Tento stroj se však stal oběma osudným. Na velkém leteckém dnu v Karlových Varech (8. června 1930) to byl Malkovský, který nevybral vývrtku a dopadl na zem. Nedlouho poté se v říjnu 1930 ve vzduchu odtrhla přetížená křídla Kňažikovskému, dopadl do kasáren v Praze-Kbelích, částečně na kuchyň a pavilon. Na místě dopadu byl těžce zraněn jeden voják. Oba při těchto leteckých nehodách v troskách letounů zahynuli.[3]
Zástavbou hvězdicového devítiválce Walter Jupiter IV o nominálním výkonu 308 kW (420 k) vznikl v roce 1926 prototyp Avia BH-21J.[4] Přestože měl nový motor o téměř 100 kW větší výkon oproti původním, max. rychlost vzrostla minimálně (na 250 km/h), výrazně se ovšem zlepšila stoupavost. Potvrdilo se, že letadlo nelze zlepšit jen montáží výkonnějšího motoru. Současně s tím musí být provedena rekonstrukce draku a změněno aerodynamické tvarování křídel, aby se výkon motoru dal zplna využít. Tyto práce však byly provedeny až na následníku BH-21 na stíhacím letounu Avia BH-33 (1928), vybaveném licenčním motorem Walter Jupiter VI o nominálním výkonu 330 kW (450 k).[5]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- Avia BH-21 (vojenské označení B-21)
- Avia Bš-21 (akrobatická verze)
- Avia BH-21R (závodní verze s překomprimovaným motorem o výkonu 294 kW/400 k)
- Avia BH-21J (s motorem Walter Jupiter IV)
Specifikace (BH-21)
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 8,90 m
- Rozpětí horního křídla: 8,50 m
- Délka: 6,87 m
- Výška: 2,74 m
- Nosná plocha: 21,96 m²
- Plošné zatížení: 49 kg/m²
- Prázdná hmotnost: 764 kg
- Max. vzletová hmotnost: 1085 kg, 1188 kg (BH-21J)
- Pohonná jednotka: 1 × vidlicový osmiválec chlazený vodou Škoda HS-300 (licence HS 8Fb)
- Výkon pohonné jednotky: 310 k (228 kW) při 1850 ot/min.
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost:
- 245 km/h ve výšce 3000 m
- 230 km/h u země (250 km/h BH-21J)
- Cestovní rychlost: 218 km/h (230 km/h BH-21J)
- Minimální rychlost: 90 km/h
- Dolet: 550 km
- Dostup: 7700 m
- Vytrvalost: 2 h
- Stoupavost: 9 m/s,
- do 3000 m: 7 minut
- do 5000 m: 13 minut (10,5 min. BH-21J)
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 115–117, 256–257.
- ↑ ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Smrt československého krále vzduchu. Fakta a svědectví. 24. 10. 2014, roč. 2014, čís. 11, s. 22–23.
- ↑ a b c d e NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 115–117, 256–257.
- ↑ a b Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L36
- ↑ -, Nk. Československá letadla I (1919-1939). Letectví. 14.5.1951, roč. 27. (1951), čís. 10, s. 224–226. Dostupné online.
- ↑ Hrozinka, Ivan. Avia BH-21 a její přestavby. Letectví a kosmonautika. 1983, roč. LIX., č. 3, s. 91.
- ↑ -, Nk. Československá letadla 1919-1939. Letectví. 30.4.1951, roč. 27. (1951), čís. 9, s. 199–204. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a Mk.XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání
- Avia B-21, monografie v L+K číslo 1, ročník L
- Václav Němeček, Československá letadla, vyd. 1., Naše vojsko, Praha, 1958
- Ing. Zdeněk Pilát, CSc, Naše letecké motory, seriál v L+K 5-10 ročník LX
- OVČÁČIK, Michal. Avia BH-21. Letectví a kosmonautika. Leden 2020, čís. 1, s. 36 a 37. ISSN 0024-1156.
Související články
[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-21 na Wikimedia Commons - (česky) Avia BH-21 na stránkách Československé letectví
- Kamufláže letounu Avia BH-21
