Baškirská autonomní sovětská socialistická republika Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика
| |||||||
Geografie
| |||||||
143 600 km²
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
4 miliony
| |||||||
pravoslavné křesťanství (Rusové), islám (Baškirové a Tataři)
| |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Baškirská autonomní sovětská socialistická republika (Baškirská ASSR) (baškirsky: Башҡорт Автономиялы Совет Социалистик Республикаhы, rusky: Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní sovětská socialistická republika spadající pod Ruskou SFSR, která byla součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se z Baškirské ASSR stala republika Baškortostán.
Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat „Malý Baškortostán“. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR.[1] 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.
Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.
Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost.[1] Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.
sčítání lidu 1926 | sčítání lidu 1939 | sčítání lidu 1959 | sčítání lidu 1970 | sčítání lidu 1979 | sčítání lidu 1989 | |
---|---|---|---|---|---|---|
Baškirové | 625,845 (23,5 %) | 671,188 (21,2 %) | 737,744 (22,1 %) | 892,248 (23,4 %) | 935,880 (24,3 %) | 863,808 (21,9 %) |
Rusové | 1,064,707 (39,9 %) | 1,281,347 (40,6 %) | 1,418,147 (42,4 %) | 1,546,304 (40,5 %) | 1,547,893 (40,3 %) | 1,548,291 (39,3 %) |
Tataři | 621,158 (23,3 %) | 777,230 (24,6 %) | 768,566 (23,0 %) | 944,505 (24,7 %) | 940,436 (24,5 %) | 1,120,702 (28,4 %) |
Čuvaši | 84,886 (3,2 %) | 106,892 (3,4 %) | 109,970 (3,3 %) | 126,638 (3,3 %) | 122,344 (3,2 %) | 118,509 (3,0 %) |
Marijci | 79,298 (3,0 %) | 90,163 (2,9 %) | 93,902 (2,8 %) | 109,638 (2,9 %) | 106,793 (2,8 %) | 105,768 (2,7 %) |
Ostatní | 189,942 (7,1 %) | 232,149 (7,3 %) | 213,280 (7,4 %) | 198,742 (5,2 %) | 190,933 (5,0 %) | 166,294 (4,7 %) |
První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR
Předseda Revolučního výboru
Předseda Ústředního výkonného výboru
Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR
Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR
Předseda lidového sekretariátu
Předseda Rady lidových komisařů
Předseda Rady ministrů