Bedřich z Fürstenberka

Jeho Eminence
Bedřich Egon kardinál z Fürstenberka
6. arcibiskup olomoucký
Litografie z roku 1854
Litografie z roku 1854
PředchůdceMaxmilián Josef Sommerau-Beckh
NástupceTheodor Kohn
Titulární kostelBasilica di San Crisogono in Trastevere
ZnakZnak
Osobní údaje
Datum narození8. října 1813
Místo narozeníVídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí20. srpna 1892 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíHukvaldy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKatedrála svatého Václava
RodičeBedřich Karel z Fürstenbergu a Terezie ze Schwarzenbergu
PříbuzníArnošt Egon z Fürstenbergu a Josef Arnošt z Fürstenbergu (sourozenci)
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Egon lankrabě[1] z Fürstenbergu, křtěn Bedřich Jáchym Karel (německy Friedrich Egon Landgraf von Fürstenberg; 8. října 1813 Vídeň[2] – 20. srpna 1892 Hukvaldy[3]) byl kardinálem a v letech 1853 až 1892 šestým arcibiskupem olomouckým.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Náhrobek Bedřicha z Fürstenberka v katedrále svatého Václavav Olomouci

Narodil se jako šestý syn Bedřicha Karla z Fürstenbergu a jeho manželky Terezie ze Schwarzenbergu. Studoval teologii ve Vídni v letech 1831 až 1835, následně pokračoval na univerzitě v Olomouci. V roce 1836 byl vysvěcen na kněze.[4] V roce 1838 získal na olomoucké univerzitě doktorát teologie.[5] Od listopadu 1836 působil jako farář v dolnorakouské vesnici Harbach (nedaleko českých Šejb).[4] [5] V roce 1838 se stal knězem a později proboštem (1843 - 1849) kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříží. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal i jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii vysoké školy v Olomouci, coby virilista (poslanec zasedající na sněmu z titulu funkce děkana jedné z fakult olomouckého vysokého učení). Byl děkanem bohoslovecké fakulty.[6] V červnu 1853 se stal arcibiskupem olomouckým.[4] V roce 1854 založil v Kroměříži konvikt, ze kterého postupně vzniklo Arcibiskupské gymnázium. V roce 1863 bděl nad oslavami tisíciletého výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a při této příležitosti vymohl na papeži Piu IX. přesun jejich svátku z 9. března na 5. července, což v Česku a na Slovensku platí dodnes.[7] Dne 6. listopadu 1868 byl jeruzalémským patriarchou Giuseppem Valergou jmenován rytířem velkého kříže Řádu Božího hrobu. V roce 1879 byl papežem jmenován kardinálem.[4] Zasloužil se o rozvoj školství a výuky dívek. Zavedl jazykovou rovnoprávnost v konsistoři a v matrikách. Nechal vybudovat osm nových kostelů a šestnáct jich nechal opravit. V letech 1883 – 1892 nechal provést neogotickou přestavbu katedrály svatého Václava v Olomouci podle projektu G. Meretty a R. Völkela.[8][9] Roku 1882 zřídil v prostorách choryňského zámku klášter Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže. Zemřel na panství Hukvaldy, které používal jako své letní sídlo. Je pohřben v kapli sv. Jana Křtitele (nazývané také kaple Pod věží), která se nachází v katedrále svatého Václava v Olomouci. Své jmění odkázal chudým z Olomouce a Kroměříže.[4]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Jako „Bedřich z Fürstenbergů“, Kancionál (Olomouc 1902)
    Jako „Bedřich z Fürstenbergů“, Kancionál (Olomouc 1902)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://books.google.cz/books?id=YppAAAAAcAAJ&pg=PA98&dq=L.+Friedrich+Egon,+geb.+8.+Oct.+1813&hl=cs&sa=X&ei=3xkkT-qBA4SHhQeIr9nNBA&ved=0CDsQ6AEwAQ#v=onepage&q=L.%20Friedrich%20Egon%2C%20geb.%208.%20Oct.%201813&f=false
  2. ↑ Matriční záznam o křtu farnosti Vídeň - Sv. Štěpán; s. 02-Taufe_0096
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. ↑ a b c d e Denní zprávy. Národní listy. 21. srpna 1892, čís. 230, s. 2. 
  5. ↑ a b The Cardinals of the Holy Roman Church - Biographical Dictionary - Consistory of May 12, 1879. cardinals.fiu.edu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 
  7. ↑ VOTRUBA, Martin. Slovak Studies Program [online]. University of Pittsburg [cit. 2013-06-12]. Kapitola Holiday date. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. 
  8. ↑ https://theses.cz/id/fo6hdo/Neogoticka_architektura_v_podani_Gustava_Meretty_na_Morav.pdf. theses.cz [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Záznam v inventáři olomouckého arcibiskupského archivu

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
6. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Maxmilián Josef Sommerau-Beckh 		1853–1892
Bedřich z Fürstenberka 		Nástupce:
Theodor Kohn
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál