Charles Hotham

Admirál Sir Charles Frederick Hotham
Velitel v Portsmouthu
Ve funkci:
1900 – 1903
PředchůdceSir Michael Culme-Seymour
NástupceSir John Fisher
Vrchní velitel RN v Tichém oceánu
Ve funkci:
1890 – 1893
PředchůdceSir Algernon Heneage
NástupceSir Henry Stephenson
Vojenská služba
SlužbaVlajka Spojeného království Spojené království
SložkaVojenské loďstvo Royal Navy
Hodnostvelkoadmirál 1903, admirál 1899, viceadmirál 1893, kontradmirál 1888

Narození20. března 1843
York
Úmrtí22. března 1925 (ve věku 82 let)
Londýn
TitulSir 1895
ChoťMargaret Milne-Home (od 1872)
RodičeJohn Hotham a Maria Elizabeth Thompson
DětiJean Hotham
John Beaumont Hotham
Alan Geoffrey Hotham
PříbuzníWilliam Dudley Henry Charles Forbes of Callendar[1], Louisa Mary Dorothy Forbes[1] a David Forbes[1] (vnoučata)
Profesevoják
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
velkokříž Královského řádu Viktoriina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Charles Frederick Hotham (20. března 1843 York22. března 1925 Londýn) byl britský admirál. U Royal Navy sloužil od roku 1856, v mládí vynikl v koloniálních válkách. V hodnosti kontradmirála byl v letech 1890–1893 velitelem britské námořní základny v Tichém oceánu a v roce 1895 byl povýšen do šlechtického stavu. Aktivní kariéru zakončil jako velitel přístavu Portsmouth (1900–1903) a v roce 1903 dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého šlechtického rodu, který od roku 1622 užíval titul baroneta a od roku 1797 barona. Narodil se jako starší syn kapitána Johna Hothama (1805–1881), u Royal Navy sloužil od roku 1856, svou kariéru zahájil u námořní základny v Austrálii jako poručík (1863). V kombinovaných akcích námořnictva a armády vynikl na Novém Zélandu v bojích proti Maorům a v roce 1865 byl povýšen na komandéra. Po krátkém pobytu v Anglii sloužil u břehů Afriky a poté u Středomořské flotily, v roce 1869 dosáhl hodnosti kapitána. V 70. letech sloužil u břehů Číny, v roce 1881 se stal velícím důstojníkem na HMS Alexandra, vlajkové lodi velitele Středomořské flotily. Po účasti na bombardování Alexandrie bojoval také v pozemních operacích v Súdánu během Mahdího povstání a v roce 1882 obdržel Řád lázně.

Od roku 1886 působil v námořní administraci, byl jmenován námořním pobočníkem královny Viktorie a v letech 1888–1889 zastával funkci mladšího námořního lorda. V roce 1888 dosáhl hodnosti kontradmirála a v letech 1890–1893 byl vrchním velitelem námořní základny v Tichomoří (Commander-in-Chief, Pacific Station). V roce 1893 byl povýšen na viceadmirála a jako nositel rytířského kříže Řádu lázně získal nárok na šlechtický titul Sir (1895). V letech 1897–1899 zastával funkci velícího operačního důstojníka Royal Navy (The Nore Command). V roce 1899 dosáhl hodnosti admirála a nakonec byl velitelem v Portsmouthu (1900–1903), svou vlajku tehdy vyvěsil na slavné lodi HMS Victory. Za organizaci ceremonií u námořnictva spojených s pohřbem královny Viktorie získal velkokříž Viktoriina řádu (1901). Při příležitosti korunovace Eudarda VII. poté organizoval velkou přehlídku námořnictva u Portsmouthu. Díky tomu v roce 1902 obdržel velkokříž Řádu lázně a nakonec dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet; 1903).[2] I když v té době byl již mimo aktivní službu, formálně byl penzionován až v roce 1913.

Od roku 1872 byl ženatý s Margaret Milne-Home. Měli spolu dva syny, mladší z nich, Sir Alan Hotham (1876–1965), dosáhl u námořnictva hodnosti viceadmirála.

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Služební postup Charlese Fredericka Hothama dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HEATHCOTE, Tony: The British Admirals of the Fleet 1734–1795. A Biographical Dictionary; Londýn, 2002; 320 s. ISBN 0-85052-835-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]