Cylindr je pánský vysoký klobouk válcovitého tvaru s plochým vrškem a širokou krempou. Rozšířil se v 19. a na počátku 20. století, v současnosti se nosí pouze při slavnostních příležitostech jako doplněk k fraku.
První cylindr vyrobil a na ulici v něm vyšel anglický kloboučník John Hetherington v roce 1797. Jeho módní novinka způsobila senzaci i veřejné pohoršení: "Bylo to obrovské překvapení, protože jeho cylindr způsobil doslova poprask, když se poprvé objevil v londýnských ulicích. Jeho nositelem byl prodejce galanterie John Hetherington, který ho navrhl, vyrobil a také byl prvním člověkem, který v něm vyšel na ulici. Podle dobového svědectví v novinách začali kolemjdoucí při pohledu na klobouk panikařit. Několik dam omdlelo, děti křičely, psi štěkali a mladý poslíček si zlomil ruku, když ho převálcoval dav. Hetherington byl předveden před soud kvůli tomu, že na hlavě měl "vysokou konstrukci, jejíž zářivé odlesky měly vystrašit plaché a skromné lidi." Samozřejmě, že to bylo mnoho povyku pro nic."[1]
Klobouk má svůj původ v pokrývce hlavy, kterou nosili puritáni a kvakeři, členové protestantských sekt. Kvakerský klobouk byl však nižší a měl mnohem širší stříšku než dnešní cylindr. Cylindr jak ho známe dnes se začal vyrábět z filcu vyrobeného z bobří kožešiny. Později se však díky vlivu prince Alberta, manžela královny Viktorie, začaly vyrábět cylindry i z hedvábí.
V 19. století se v Spojených státech amerických rozšířila modifikace cylindru známá jako stovepipe hat. Tyto klobouky byly vyšší než cylindry, avšak na spodku a vrcholu nebyly rozšířené, a tak připomínaly komín (anglicky pipe). Takový klobouk nosil např. americký prezident Abraham Lincoln.
Další modifikace měla v sobě zabudovanou drátěnou konstrukci, která umožňovala, aby se dal složit naplocho. Takovým kloboukům se v angličtině říkalo opera hats nebo Gibbus. V češtině se pro skládací cylindr užíval výraz klak (z francouzského chapeau claque).[2]
Ve druhé polovině 19. století cylindry začaly vycházet z módy. Střední vrstvy začaly nosit buřinky (anglicky bowler hats) nebo měkké filcové klobouky známé jako borsalino. Tyto klobouky byly vhodnější pro městský způsob života a také byly vhodnější pro masovou produkci. Naopak cylindr musel být vyroben ručně a zkušeným kloboučníkem.
Cylindr se stal symbolem vyšších společenských vrstev a tím pádem i terčem satiristů a společenských kritiků. Ke konci první světové války se cylindry staly raritou v každodenním životě. Používal se nadále výhradně při večerních slavnostních příležitostech, kdy muž oblékal smoking nebo frak.[2]
Ve 30. letech 20. století byl módní dámský cylindr – dámský klobouk válcovitého tvaru.[3]
Cylindr si během mnoha let jeho existence oblíbily různé známé osobnosti, vyskytuje se i v uměleckých dílech. Mezi jeho nejznámější nositele patří:
A mnozí další.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cylinder (klobúk) na slovenské Wikipedii.