Dánská národní církev

Dánská národní církev
Katedrála Frue Domkirke v Kodani
Katedrála Frue Domkirke v Kodani
Vznik1536
Členové4 276 271 (2023)
Oficiální webwww.folkekirken.dk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dánská národní církev (dánsky Folkekirken) je státní luterská církev Dánského království. V minulosti v jejím čele stál dánský panovník, ovšem podle ústavy z roku 1849 bylo toto ustanovení zrušeno. V Dánsku i Grónsku je se 4 469 109 (2011) členy nejpočetnější církví.[1] Členy církve je asi 78,4 % všech Dánů (stav 1. ledna 2014). Na Faerských ostrovech se v roce 2007 oddělila samostatná Faerská národní církev.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Během reformace přijal král Kristián III. luterskou víru a nechal uvěznit katolické biskupy. Na sněmu v Kodani roku 1536 byl církevní majetek vtělen pod správu královské koruny a luterská konfese prohlášena za jedinou platnou. Na místa biskupů nastoupilo v roce 1537 sedm superintendentů, kteří se krátce poté začali také nazývat biskupy.

Největší a nejdůležitější změnou bylo zavedení národního jazyka do liturgie v letech 1537–1539. V roce 1661 byla zákonem určena svrchovanost krále nad duchovními a bohoslužbami. Zákon Kristiána V. z roku 1683 tuto absolutní svrchovanost potvrdil. Za základ víry byly určeny Bible, apoštolské, nicejsko-konstantinopolské, Anatášovo a augsburské vyznání a Lutherův Malý katechismus. Katolíci museli opustit vlast: mnichům, jezuitům a katolíkům byl pobyt v zemi zakázán pod trestem smrti. Tato omezení platila kromě luterství i pro příslušníky všech ostatních protestantských náboženství. Výjimku tvořili pouze diplomaté a jejich služebnictvo. Grónské misie Moravských bratří byly tolerovány do roku 1900.

Ústava z roku 1849 odstranila králův dohled nad církví a umožnila náboženskou svobodu. Od roku 1903 probíhal ve státní církvi demokratizační proces, který v roce 1947 vedl k povolení svěcení žen a v roce 1995 k volbě první biskupky. Od roku 2012 umožňuje dánská církev církevní požehnání stejnopohlavním párům.[2] Velký vliv na dánskou církev v 19. století měl teolog a spisovatel Nikolaj Frederik Severin Grundtvig.

Do roku 2007 měla dánská církev 12 biskupství (diecézí). V roce 2005 získalo biskupství na Faerských ostrovech samostatnost a v roce 2007 během státního svátku Ólavsøka byla založena samostatná Faerská národní církev.

Organizace

[editovat | editovat zdroj]

V dánské ústavě je zakotveno, že vládce musí být luterského vyznání. V administrativních a neteologických otázkách má oprávnění vydávat zákonná nařízení dánský parlament Folketing a ministerstvo církve založené roku 1916 (od 2011 Ministerstvo pro rovnost a církev – Ministerium for ligestilling og kirke) je příslušné k jejich provádění.

Ústřední církevní správa neexistuje, pouze pro ekumenické vztahy v Dánsku i zahraničí je ustavena Mezicírkevní rada (Folkekirkens mellemkirkelige råd). K evidenci narození a úmrtí je oprávněné ministerstvo církve, nezávislé na církevním společenství. Obecní úřady v jednotlivých církevních obcích tak provádějí matriční agendu.

Biskupství jsou v teologických otázkách samostatná. Vedení biskupství náleží biskupům společně se státem dosazenými správními řediteli (stiftamtmand). Biskupská rada (stiftsråd) se skládá z farářů a církevních představených, kteří mají významné slovo. Biskupové jsou voleni faráři a církevními představenými a poté jmenováni královnou. Kodaňský biskup má mezi biskupy postavení primus inter pares a zahajuje jednání.

Biskupství jsou rozdělena na proboštství, které tvoří spojovací článek mezi obcemi a biskupem. V 11 biskupstvích včetně Grónska je celkem 111 proboštství a 2200 náboženských obcí.

Dánská církev je členkou Světové rady církví, Světové luterské federace, Konference evropských církví a Společenství evangelických církví v Evropě.

Přehled dánských biskupství
biskupství katedrální kostel
Aalborg Sct. Budolfi Domkirke Aalborg
Fünen Sankt Knuds Kirke
Haderslev Haderslev Vor Frue Domkirke
Helsingør Sct. Olai Domkirke Helsingør
Kodaň Vor Frue Domkirke København
Lolland-Falster Maribo Domkirke
Ribe Vor Frue Domkirke Ribe
Roskilde Roskilde Domkirke
Viborg Vor Frue Domkirke Viborg
Aarhus Skt. Clemens Domkirke Aarhus
Grónsko Vor Frelser Kirke Nuuk

Dánská církev v zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Tzv. Dánská námořní a zahraniční církev (Danske Sømands- og Udlandskirker) je odnoží státní církve, která zahrnuje církevní obce mimo území Dánska. Nejvýznamnější je církev v jižním Šlesvicku, které hraničí přímo s Dánskem, čítající 35 církevních obcí se zhruba 6800 členy. Jedna obec působí v Austrálii, tři v Asii, čtyři v Jižní Americe a sedm v Severní Americe. Několik obcí je také v Evropě – Německu (Hamburk, Berlín), Švýcarsku (Ženeva), Rakousku nebo Francii (Dánský kostel v Paříži).

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dänische Volkskirche na německé Wikipedii.

  1. ↑ (německy) Statistika členů luterských církví
  2. ↑ Dánská církev může oddávat homosexuální páry v kostele, Česká televize, 15. 6. 2012

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]