EK Engelmann Wien | |
---|---|
Název | Eishockeyklub Engelmann Wien |
Stát | Rakousko |
Město | Vídeň (Währing) |
Založen | 1922[1] |
Zanikl | 1957[1] |
Asociace | ÖEHV |
Stadion | |
Název | Kunsteisbahn Engelmann[2], Vídeň |
Kapacita | 8 000[2] |
Klubové úspěchy | |
Tituly | 1× mistr Německa (1939) 6× mistr Rakouska (1931/32, 1935/36, 1937/38, 1945/46, 1955/56, 1956/57) |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Deutsche Eishockey-Meisterschaft | ||
1939 | EK Engelmann Wien | |
Österreichische Eishockey-Liga | ||
1922/1923 | Pötzleinsdorfer SK | |
1923/1924 | Pötzleinsdorfer SK | |
1924/1925 | Pötzleinsdorfer SK | |
1926/1927 | Pötzleinsdorfer SK | |
1927/1928 | Pötzleinsdorfer SK | |
1928/1929 | Pötzleinsdorfer SK | |
1929/1930 | Pötzleinsdorfer SK | |
1930/1931 | Pötzleinsdorfer SK | |
1931/1932 | Pötzleinsdorfer SK | |
1933/1934 | EK Engelmann Wien | |
1935/1936 | EK Engelmann Wien | |
1936/1937 | EK Engelmann Wien | |
1937/1938 | EK Engelmann Wien | |
1945/1946 | EK Engelmann Wien | |
1947/1948 | EK Engelmann Wien | |
1954/1955 | EK Engelmann Wien | |
1955/1956 | EK Engelmann Wien | |
1956/1957 | EK Engelmann Wien |
EK Engelmann Wien (celým názvem: Eishockeyklub Engelmann Wien) byl rakouský klub ledního hokeje, který sídlil ve vídeňském městském obvodu Währing (čtvrť Pötzleinsdorf). Založen byl v roce 1922 pod názvem Pötzleinsdorfer SK. První mistrovský titul klub slavil v sezóně 1931/32, kdy předčil tehdejšího rakouského hegemona Wiener EV.[3] Změna názvu přišla v témže roce, co se klub osamostatnil od PSK.[4] Do začátku války klub získal další dva mistrovské tituly.[5][6]
Po anšlusu přešla všechna rakouská sportovní sdružení do německých soutěží, což se týkalo i EKE Wien. V prvním ročníku po připojení v roce 1939 se klub nečekaně dostal až do finále, kde zvítězil nad slavným Berlinerem SC poměrem 1:0. Jednalo se o jediný mistrovský titul klubu v německých soutěžích.[7] Další tituly pak už klub přidat ani nemohl, v témže roce byl sloučen s Wienerem EV do nově vytvořeného Wieneru EG.[8][9] K osamostatnění došlo po skončení války. V prvním ročníku obnovené rakouské ligy se klub umístil na prvním místě, díky čemuž získal čtvrtý titul mistra Rakouska. Z finančních důvodu se ovšem v roce 1948 klub znovu sloučil s WEV do Wieneru EG, tentokráte spolupráce obou mužstev trvala do roku 1951.[10] Po posledním znovuobnovení získal klub další dva mistrovské tituly, ale i tak bylo Rakousko, a s ním i celý profesionální sport, po konci okupace nadále chudé. Z ekonomických důvodů tak EKE po zisku šestého mistrovského titulu ukončilo činnost.[1]
Nejznámějším hráčem klubu byl Aribert Heim, který s klubem zvítězil ve velkoněmeckém mistrovství ročníku 1939. Ve Vídni pobýval při svém lékařském studiu. Po konci svého studia se začal věnovat pouze svému lékařskému životu.[11] I přes svůj výrazný hokejový talent, byl znám spíše kvůli svým válečným zločinům v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen, díky kterým obdržel přezdívku Doktor Smrt.[11]
Své domácí zápasy odehrával v hale Kunsteisbahn Engelmann s kapacitou 8 000 diváků.[2]
Zdroj:[13]
Zdroj:[13]
Legenda: SP - Spenglerův pohár, EHP - Evropský hokejový pohár, EHL - Evropská hokejová liga, SSix - Super six, IIHFSup - IIHF Superpohár, VC - Victoria Cup, HLMI - Hokejová liga mistrů IIHF, ET - European Trophy, HLM - Hokejová liga mistrů, KP – Kontinentální pohár
V tomto článku byl použit překlad textu z článku EK Engelmann Wien na německé Wikipedii.