Emil Orlik | |
---|---|
Emil Orlík, třicátá léta | |
Narození | 21. července 1870 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. září 1932 (ve věku 62 let) Berlín Německá říše |
Povolání | litograf, malíř, pedagog, fotograf, rytec leptů, tiskař, učitel, kreslíř, karikaturista a scénograf |
Podpis | |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Orlik (21. července 1870, Praha[1] – 28. září 1932, Berlín) byl pražský malíř, grafik, fotograf a výtvarník.
Svým stylem se zařadil do proudu vídeňské secese a vešel ve známost především jako portrétista (mj. portrétoval Henrika Ibsena, Bernharda Pankoka, Gustava Mahlera, Hermanna Bahra a Maxe Klingera).
Od roku 1905 vyučoval Orlik v Berlíně na „Meisterschule für Graphik und Buchgewerbe“ (Mistrovské škole grafiky a knižních řemesel). K jeho žákům zde patřil mj. německý malíř George Grosz. V té době Orlik vytvořil mj. portréty Ernsta Barlacha, Lovise Corintha, Otto Dixe, Käthe Kollwitz, Franze Werfela, Thomase Manna, Alberta Einsteina a Alfreda Döblina. Vytvořil také řadu návrhů kostýmů a scén pro inscenace Maxe Reinhardta. K řadě technik, které používal, patří i litografie.