Esmat Dovlatšáhí

Esmat Dovlatšáhí
Rodné jménoEsmat ol-Molouk Dovlatšáhí
Narození1905
Teherán, Írán
Úmrtí25. července 1995 (ve věku 89–90)
Teherán, Írán
Pohřben/aBehešt-e Zahrá
Dynastie
Manžel/kaRezá Šáh (1923–1944)
Děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Esmat ol-Molouk Dovlatšáhí (persky عصمت‌الملوک دولتشاهی‎; 1905 Teherán – 10. března 1982 Teherán) byla íránská královna, čtvrtá a poslední manželka Rezy Šáha.

Raný život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1905.[1] Byla členkou dynastie Kádžárovci.[1][2] Měla dva bratry a jednu sestru.[1] Její sestřenicí byla Mehrangíz Dovlatšáhí, poslankyně Islámského poradního shromáždění a íránská velvyslankyně.[3]

Sňatek

[editovat | editovat zdroj]

Dovlatšáhí a Rezá Šáh se vzali v roce 1923.[3][4] Byla jeho čtvrtou, poslední a nejoblíbenější ženou.[5][6] V době svatby byl Rezá Šáh ministrem války.[3] Z tohoto manželství se narodilo pět dětí: Abdol Rezá, Ahmad Rezá, Mahmúd Rezá, Fatimeh a Hamid Rezá Pahlaví.[1] Její manžel se stal íránským šáhem v roce 1925.

Žili v Mramorovém paláci v Teheránu se svými dětmi.[5]Svého manžela doprovázela na Mauricius, když tam byl v září 1941 vyhoštěn, ale po několika měsících se vrátila do Íránu.[7]

Pozdější život a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Po íránské islámské revoluci v roce 1979 zůstal v Íránu.[7] V roce 1980 navštívila muzeum Rezy Šáha v jihoafrickém Johannesburgu.[8] Zemřela 25. července 1995.[9] Byla pohřbena na hřbitově Behešt-e Zahrá v Teheránu.[10]

Hrob Esmat Dovlatšáhí (druhý zleva)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Esmat Dowlatshahi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d COMMIRE, Anne; KLEZMER, Deborah. Dictionary of Women Worldwide: 25,000 Women Through the Ages. Waterford: Yorkin Publications, 2007. ISBN 978-0-7876-9394-7. Kapitola Esmat (d. 1995), s. 613–614. 
  2. ↑ POLLACK, Eileen. The Jewish Shah. Fourth Genre: Explorations in Nonfiction [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. DOI 10.1353/fge.2004.0041. 
  3. ↑ a b c AMIN, Camron Michael. The Making of the Modern Iranian Woman: Gender, State Policy, and Popular Culture, 1865-1946. Gainesville: University Press of Florida, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-8130-3126-2. S. 115. 
  4. ↑ GHANI, Cyrus. Iran and the Rise of the Reza Shah: From Qajar Collapse to Pahlavi Power. Londýn: I. B. Tauris Dostupné online. ISBN 978-1-86064-629-4. S. 425. 
  5. ↑ a b CHILDRESS, Diana. Equal Rights Is Our Minimum Demand: The Women's Rights Movement in Iran 2005. Minneapolis: Twenty-First Century Books Dostupné online. ISBN 978-0-7613-7273-8. S. 40. 
  6. ↑ The Beaver County Times. news.google.com [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Mehdi Jangravi [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ SOUTH AFRICA MUSEUM [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Reza Shah Pahlavi [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ Behesht-e Zahra Cemetery [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu.