Ferdinand IV. Habsburský

Ferdinand IV.
Římský, český a uherský král
Portrét
Ferdinand IV., král český a uherský, autorem obrazu je Franz Luyckx.
Korunovacekrálem českým 1646, uherským (1647) a římským (1653)
Narození8. září 1633
Vídeň,
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí9. července 1654 (ve věku 20 let)
Vídeň,
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
PředchůdceFerdinand III.
Nástupcezemřel za vlády Ferdinanda III.,
jeho nástupcem byl Leopold I.
RodHabsburkové
OtecFerdinand III.
MatkaMarie Anna Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand IV. (8. září 1633 Vídeň – 9. července 1654 Vídeň) byl korunovaný král římský, český a uherský, který se ale pro svou předčasnou smrt nikdy neujal samostatné vlády.[1]

Český a uherský král

[editovat | editovat zdroj]
Ferdinand IV. jako dítě a jeho matka Marie Anna.

Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. a jeho první manželky, španělské princezny Marie Anny. Jeho mladšími sourozenci byli Marie Anna a Leopold I. Ferdinand byl vychováván jako následník trůnu a připravován na tuto úlohu. Jeho otec ho ještě za svého života nechal korunovat českým (5. srpna 1646) a uherským (16. června 1647) králem. Hlavním cílem otce bylo zajistit pro syna nástupnictví i na císařském trůně. To však okolnosti související s úpadkem císařské moci v říši po třicetileté válce a narůstající suverenitou říšských knížat Ferdinandovi dost komplikovaly.

Korunovace na římského krále a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Díky diplomatickým jednáním se Ferdinandovi podařilo získal rozhodující podporu a jeho prvorozenec byl dne 31. května 1653 v Augsburgu zvolen římským králem (jako budoucí císař) a korunován 18. června téhož roku v Řezně.

Plánovala se i Ferdinandova svatba se španělskou princeznou Marií Terezií, starší dcerou krále Filipa IV. K tomuto sňatku, stejně jako k samostatné vládě Ferdinanda IV., však nikdy nedošlo. Zemřel předčasně na pravé neštovice ve 20 letech, dříve než jeho otec. Pochován byl v rodinné hrobce Habsburků v kapucínské kryptě ve Vídni.

Další dva synové Ferdinanda III. zemřeli ještě v dětském věku, následníkem trůnu se tak nakonec stal čtvrtý syn Leopold, který se původně připravoval na církevní kariéru. Nejmladší syn (opět Ferdinand) se narodil dva měsíce před otcovou smrtí. Ferdinand III. se tak nedožil jeho předčasného úmrtí o rok později.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Ferdinand I. Habsburský
 
 
 Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
 Anna Jagellonská
 
 
 Ferdinand II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
 Albrecht V. Bavorský
 
 
 Maria Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
 Anna Habsburská
 
 
 Ferdinand III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
 Albrecht V. Bavorský
 
 
 Vilém V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
 Anna Habsburská
 
 
 Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
 František I. Lotrinský
 
 
 Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
 Kristina Dánská
 
'Ferdinand IV.'
 
 
 
 
 
 Karel V.
 
 
 Filip II.
 
 
 
 
 
 
 Isabela Portugalská
 
 
 Filip III.
 
 
 
 
 
 
 Maxmilián II. Habsburský
 
 
 Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Marie Španělská
 
 
 Marie Anna Španělská
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand I. Habsburský
 
 
 Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
 Anna Jagellonská
 
 
 Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Albrecht V. Bavorský
 
 
 Marie Bavorská
 
 
 
 
 
 
 Anna Habsburská
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/204534/Ferdinand-IV

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Ferdinand III. 		Znak z doby nástupu Římskoněmecký král
1653–1654 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Leopold I.
Předchůdce:
Ferdinand III. 		Znak z doby nástupu Český král
spolu s Ferdinandem III.
1646–1654 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand III.
Předchůdce:
Ferdinand III. 		Znak z doby nástupu Chorvatský a slavonský král
1647–1654 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand III.
Předchůdce:
Ferdinand III. 		Znak z doby nástupu Uherský král
1647–1654 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand III.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Rakouští arcivévodové
1. generace
Znak rakouské císařské rodiny
Znak rakouské císařské rodiny
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
11. generace
12. generace
13. generace
14. generace
15. generace
16. generace
Habsburské
Toskánsko
Uhersko
Josef Arpád • Géza
17. generace
Potomci
Karla I.
Toskánští
Falčtí
18. generace
19. generace
S: také španělský infant
T: také toskánský princ
M: také modenský princ
P: také portugalský infant
B: také belgický princ
kurzívou jsou rakouští panovníci