Fernando Filoni

Jeho Eminence
Fernando Filoni
OESSH
Velmistr Řádu Božího Hrobu
CírkevŘímskokatolická církev
Jmenování8. prosince 2019
PředchůdceEdwin Frederick O'Brien
Titulární kostelNostra Signora di Coromoto in San Giovanni di Dio (diakonie)
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení3. červenec 1970
světitel Antonio Rosario Mennonna
Biskupské svěcení19. březen 2001
světitel Jan Pavel II.
1. spolusvětitel Angelo Sodano
2. spolusvětitel Giovanni Battista Re
Kardinálská kreace18. února 2012
kreoval Benedikt XVI.
Titulkardinál-biskup
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
ZeměItálieItálie Itálie
Datum narození15. dubna 1946 (78 let)
Místo narozeníManduria
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fernando kardinál Filoni (* 15. dubna 1946, Manduria) je italský římskokatolický biskup a kardinál, bývalý prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, velmistr Řádu Božího hrobu.

Počátky kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Kněžské svěcení přijal 3. července 1970. V roce 1979 se začal připravovat na diplomatickou službu v Papežské diplomatické akademii. Jako nuncius působil mezi lety 1992 a 2001 v mnoha zemích, včetně Srí Lanky, Íránu, Brazílie a Filipín. Ačkoliv byl tehdy formálně přiřazen do filipínské Manily, významně se podílel na tzv. takzvané Studijní misi do Číny, kdy se urovnávaly vztahy s čínskou katolickou církví jak s oficiální, tak s podzemní.[1] Dne 17. ledna 2001 byl jmenován apoštolským nunciem v Iráku a Jordánsku a zároveň osobním arcibiskupem. Biskupské svěcení mu udělil papež Jan Pavel II. 19. března téhož roku.

Po vypuknutí války v Iráku odmítl opustit nunciaturu a zůstal v zemi po celou dobu konfliktu.[1][2][3] V únoru 2005 byl jmenován nunciem na Filipínách. Dne 9. června 2007 se vrátil do Vatikánu, kde byl pověřen prací ve státním sekretariátu jako vedoucí sekce pro všeobecné záležitosti.[4]

Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů a kardinál

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co kardinál Ivan Dias dovršil v květnu 2011 kanonický věk a odešel na odpočinek, ho papež Benedikt XVI. jmenoval novým prefektem Kongregace pro evangelizaci národů.[5] Dne 6. ledna 2012 bylo oznámena jeho kardinálská nominace, kardinálské insignie převzal na konzistoři 18. února 2012. Kromě mateřského jazyka hovoří francouzsky, španělsky, anglicky a portugalsky. Reskriptem z 26. června 2018 jej papež František jmenoval kardinálem-biskupem, přičemž mu zůstává titulární diakonie Nostra Signora di Coromoto in San Giovanni di Dio, ale ve všem je postaven na roveň ostatním kardinálům-biskupům, kteří mají svou titulární suburbikální diecézi. [6]

Velmistr Řádu Božího hrobu

[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. prosince 2019 jej papež František jmenoval velmistrem Řádu Božího hrobu a zároveň jmenoval jeho nástupcem v úřadu prefekta kongregace pro evangelizaci národů kardinála Tagleho. [7] Dne 16. ledna 2020 přijal od svého předchůdce kardinála O'Briena investituru za rytíře kolany Řádu Božího hrobu a ujal se své funkce velmistra. [8]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/novy-prefekt-propagandy-fide/
  2. ↑ http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/nuncius-chce-zustat-v-bagdadu-i-v-pripade-valky/
  3. ↑ http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/kres-ane-v-bagdadu-se-uchyluji-do-kostelu/
  4. ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8675
  5. ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14535
  6. ↑ Biografické údaje na stránkách Tiskového střediska Sv. Stolce
  7. ↑ Oznámení o jmenování na stránkách Tiskového střediska Sv. Stolce, 8. 12. 2019
  8. ↑ L’accoglienza ufficiale del nuovo Gran Maestro nell’Ordine na stránkách Rady velmistra Řádu Božího hrobu, 16.1.2020

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PARMA, Tomáš. Rytíři, dámy a poutníci. Dějiny a současnost Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a jeho působení v českých zemích. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství FF UP, 2020. (Knihovna Řádu Božího hrobu; sv. 2). ISBN 978-80-88278-52-8. S. 229–231. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
titulární arcibiskup volturnský
Předchůdce:
Giuseppe Ferraioli 		2001–2012
Fernando Filoni 		Nástupce:
Angelo Vincenzo Zani
Apoštolský nuncius v Jordánsku a Iráku
Předchůdce:
Giuseppe Lazzarotto 		2001–2006
Fernando Filoni 		Nástupce:
Francis Assisi Chullikatt
Apoštolský nuncius pro Filipíny
Předchůdce:
Antonio Franco 		2006–2007
Fernando Filoni 		Nástupce:
Edward Joseph Adams
Substitut pro všeobecné záležitosti Státního sekretariátu
Předchůdce:
Leonardo Sandri 		2007–2011
Fernando Filoni 		Nástupce:
Giovanni Angelo Becciu
Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů
Předchůdce:
Ivan Dias 		2011–2019
Fernando Filoni 		Nástupce:
Luis Antonio Tagle
Velmistr Řádu Božího hrobu
Předchůdce:
Edwin Frederick O'Brien 		od 2019
Fernando Filoni 		Nástupce:
dosud ve funkci
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.