Formule 1 v roce 1952

3 sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1952)
Mistr světa - Alberto Ascari
Obecné informace
Počet závodů8
Počet pilotů71
Pohár jezdců
PrvníItálie Alberto Ascari
(Ferrari)
DruhýItálie Giuseppe Farina
(Ferrari)
TřetíItálie Piero Taruffi
(Ferrari)
Pohár konstruktérů
Prvníneznámá vlajka nebyl
Formule 1
1953

III. Mistrovství světa jezdců zahájila 18. května Grand Prix Švýcarska a po 8 závodech 7. září při Grand Prix Itálie 1952 byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1952 se stal Alberto Ascari.

Pohled na sezónu

[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 1952 byla poznamenána především rozhodnutím FIA, která koncem roku oznámila, že od roku 1954 bude v platnosti nový sportovní a technický řád omezující motory na 750 cc s kompresorem a 2500 cc bez kompresoru. Poválečná formule měla platit ještě dva roky, ale sezónou 51 zanikla. Důvodem bylo nedostatek vhodných vozů. Alfa Romeo koncem roku 1951 stáhla všechny své vozy a tak ve hře zůstaly jen vozy Ferrari a Maserati. Nikomu se nechtělo vydávat peníze na vozy pro formuli, která má před sebou pouhé dva roky života. FIA proto rozhodla, že v letech 52 a 53 se mistrovství světa bude konat s vozy Formule 2.

Mistrovství světa zahajoval závod v Bernu a shodou okolnosti na startu chyběli dvě největší hvězdy. Fangio, který čekal na příležitost v novém týmu a Ascari, který prezentoval Ferrari na okruhu v Indianapolis. Byl to obchodní a propagačních tah Ferrari, který začal vyrábět cestovní vozy sportovního ducha a chtěl se tak představit americké veřejnosti. Ve velké ceně Švýcarska proto zvítězil Piero Taruffi na Ferrari. Po návratu Ascariho z Ameriky dostali všechny Velké ceny nádech nudnosti. Ve všech zbývajících velkých cenách zvítězil Ascari na Ferrari a stal se tak bezkonkurenčně mistrem světa. Suverenita vozů Ferrari byla patrná ve všech velký cenách. V GP Francie a GP Nizozemska obsadily první tři místa v GP Německa dokonce první čtyři místa. Maserati se dokázalo vzpamatovat až na poslední GP Itálie, kde bylo vozům Ferrari důstojným soupeřem. Dominace Ferrari byla znát i v ostatních závodech a tak se Alberto Ascari stal i mistrem Francie vozů Formule 2, Farina a Villoresi na stejných vozech obsadili druhou respektive třetí příčku.

Úřadujícího mistra světa Juana Manuela Fangia provázela smůla a šampionátu se nemohl zúčastnit. Po odchodu Alfy Romeo nemohl sehnat angažmá v jiném silném týmu a závody absolvoval ve výpujčených vozech. Později získal místo v týmu Maserati, ale havaroval hned v úvodu GP Monzy a za volant závodního vozu se vrátil až v následující sezóně.

  • Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
    • 1. 8 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
  • Do konečné klasifikace se započítávají pouze 4 nejlepší výsledky ze 8 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
  • Technika – Mistrovství světa ježděno s vozy Formule 2. Motory 2000 cm³ bez kompresoru nebo 500 cm³ s přeplňováním
  • Hmotnost - hmotnostní limit nebyl stanoven

Týmy a jezdci

[editovat | editovat zdroj]
AFM 6 Alta F2 Aston NB 41 BMW Eigenbau BMW Greifzu BMW Heck
BMW Speciale Bromme Cisitalia D46 Connaught A Cooper T20 Deidt Tuffanelli Derrico
ERA G Ewing Ferrari 125 Ferrari 166 Ferrari 212 Ferrari 375 S
Ferrari 500 Frazer Nash 421 Frazer Nash FN 48 Gordini T 16 Gordini T 16 S HWM 51
HWM 52 Koehnle Kurtis Kurtis 1000 Kurtis 2000 Kurtis 3000
Kurtis 4000 Kurtis 500 A Kuzma Indy Roadster Lesovsky Maserati 4 CLT Maserati 8 CTF
Maserati A 6 GCM Meyer OSCA 20 Pankratz Pawl R Miller
Rae Schroeder Scopa Sherman F1 Simca Gordini T11 Simca Gordini T15
Snowberger Stevens Trevis Indycar Veritas Meteor Veritas RS Watson Indy Roadster
George Abecassis Fred Agabashian Alberto Ascari Bill Aston Bobby Ball
Marcel Balsa Henry Banks Buzz Barton Joe Barzda Elie Bayol
Günther Bechem Jean Behra Tony Bettenhausen Gino Bianco Princ Bira
Felice Bonetto Eric Brandon Alan Brown Adolf Brudes Jimmy Bryan
Eitel Cantoni Bill Cantrell Piero Carini Duane Carter Neal Carter
Johnny Claes Peter Collins Franco Comotti George Connor Alberto Crespo
Tony Crook Art Cross Jimmy Daywalt Toulo de Graffenried Max de Terra
Charles de Tornaco Duke Dinsmore Ken Downing Piero Dusio Philippe Étancelin
Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina Walt Faulkner Johnny Fedricks Ludwig Fischer
Rudi Fischer Jan Flinterman George Fonder Carl Forberg Gene Force
Dick Frazier Paul Frere Tony Gaze Yves Giraud-Cabantous Jose Froilan Gonzalez
Cliff Griffith Petr Hahn Duncan Hamilton Sam Hanks Gene Hartley
Mike Hawthorn Allen Heath Willi Heeks Theo Helfrich Peter Hirt
Jackie Holmes Jimmy Jackson Joe James Eddie Johnson Danny Kladis
Hans Klenk Ernst Klodwig Willi Krakau Rudolf Krause Chico Landi
Jud Larson Roger Laurent Arthur Legat Bayliss Levrett Andy Linden
Frank Luptow Lance Macklin Robert Manzon Johnny Mauro Ken McAlpine
Johnny McDowell Jack McGrath Harry Merkel Chet Miller Robin Montgomerie Charrington
Stirling Moss David Murray Duke Nalon Mike Nazaruk Helmut Niedermayr
Robert O Brien Reg Parnell Johnnie Parsons Josef Peters Paul Pietsch
Dennis Poore Jim Rathmann Jimmy Reece Fritz Riess Jim Rigsby
Franco Rol Louis Rosier Paul Russo Troy Ruttman Roy Salvadori
Harry Schell Bill Schindler Rudolf Schoeller Bob Scott Doc Shanebrook
Andre Simon Chuck Stevenson Otis Stine Hans Stuck Bob Sweikert
Piero Taruffi Bill Taylor Eric Thompson George Tichenor Maurice Trintignant
Toni Ulmen Dries van der Lof Luigi Villoresi Bill Vukovich Rodger Ward
Spider Webb Chuck Weyant Ken Wharton Graham Whitehead Peter Whitehead

Závody započítávané do MS

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP

18. květen

Švýcarsko

Bremgarten

(Výsledky)

Závod Itálie Piero Taruffi Ferrari 500 Itálie Piero Taruffi
Kolo Itálie Piero Taruffi Ferrari 500
Pole Itálie Giuseppe Farina Ferrari 500
2. GP

30. května

USA Indy 500

Indianapolis

(Výsledky)

Závod USA Troy Ruttman Kuzma-Offenhauser
Kolo USA Bill Vukovich Kurtis Kraft-Offenhauser
Pole USA Fred Agabashian Kurtis Kraft-Cummins Diesel
3. GP

22. červen

Belgie Belgie

Spa-Francorchamps

(Výsledky)

Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
4. GP

6. červenec

Francie Francie

Rouen-les-Essarts

(Výsledky)

Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500 Itálie Alberto Ascari
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
5. GP

19. července

Spojené království Velká Británie

Silverstone

(Výsledky)

Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Giuseppe Farina Ferrari 500
6. GP

3. srpen

Německo Německo

Nürburgring

(Výsledky)

Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
7. GP

17. srpen

Nizozemsko Nizozemska

Zandvoort

(Výsledky)

Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
8. GP

7. září

Itálie Itálie

Monza

(Výsledky)

Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500

Švýcarsko

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Švýcarska 1952.

Prvního závodě sezóny na okruhu Bremgarten se neúčastnil hlavní jezdec Ferrari Alberto Ascari, který se účastnil Indy 500. Za Ferrari tedy závodili jako hlavní jezdci Pierro Taruffi and Nino Farina, kteří se společně postarali přední místa na závodním roštu. Farina se kvalifikoval lépe a do 17. kola závod vedl, až do chvíle kdy se na jeho voze vyskytly potíže a musel odstoupit. První místo po něm převzal Taruffi, který svůj vůz dovezl bez jakých koliv komplikací až do cíle na prvním místě. Na podiu ho doplnil Rudi Fischer (Ferrari) a Jean Behra (Gordini).

Indianapolis 500

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1952.

Jako obvykle Indy 500 mělo minumální vliv na vývoj šampionátu, až na to že tento rok se jej účastnil závodník evropské části Alberto Ascari. On však ve 40. kole odstoupil. Závod dominoval Bill Vukovich, který v součtu vedl 150 kol, ale jen 8 kol před cílem odstoupil a výhru přenechal Troyi Rutthmanovi, který zvítězil před Jimem Rathmannem a Samem Hanksem.

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1952.

Alberto Ascari se na 3. kolo šampionátu Formule 1 vrátil do Evropy, kde ho čekal závod ve Spa. S tří sekundovým náskokem si Ascari zajistil pole position. V závodě poté vedl každé kolo kromě prvního, který po dobrém startu vedl Jean Berha. Ten se, ale v průběhu závodu propadl za Ferrari a po kolizi s Taruffim odstoupil. Ascariho na podiu doplnil Farina a Manzon.

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Francie 1952.

Dominantní Ferrari pokračovalo i při Velké ceně Francie, kdy na okruhu Rouen-les-Essarts získalo všechny 3 příčky na pódiu a Alberto Ascari vedl všechna kola od pole position až do konce.

Velká Británie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1952.

Alberto Ascari opět s přehledem vyhrál, když všem ostatním jezdcům nadělil alespoň 1 kolo. Byla to třetí Italova výhra v řadě, která dále posílila jeho nakonec úspěšné mistrovské tažení zatím co jeho hlavní konkurent, Nino Farina nedokázal skórovat, přestože získal pole position poté, co zajel s Ascarim totožný čas. Třetí Ferrari Piera Taruffiho na začátku kleslo na deváté místo, ale nakonec se vzpamatovalo a obsadilo druhé místo, zatímco zastávka pro nové zapalovací svíčky znamenala, že Farina skončil na šestém místě. Pro britské vozy a řidiče to byl triumfální den, protože Mike Hawthorn si vyjel své první pódium ve voze Cooper-Bristol, zatímco britská auta a řidiči obsadili ostatní bodovaná místa.

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Německa 1952.

Opožděný příchod továrního týmu Maserati nedokázal zastavit nadvládu Ferrari, Alberto Ascari si zajistil svůj první titul mistra světa a zatemnil tak vítězný rekord zraněného Juana Manuela Fangia. Bylo to jeho čtvrté vítězství v řadě za sebou, opět vedlo každé závodní kolo z pole position. Farina skončil druhý a soukromý pilot Ferrari Rudi Fischer skončil třetí před továrním vozem Taruffiho, aby zajistil Ferrari 1-2-3-4. Jean Behra zaznamenal pro Gordini konečné body těsně před dalším vozem Ferrari, tentokrát za volantem Rogera Laurenta.

Nizozemsko

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Nizozemska 1952.

Neporazitelný Ascari znovu získal pole position a vedl všechna kola závodu. Na pódiu se vedle něj postavil Farina a Villoresi.

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1952.

Na poslední závod sezóny usedl za volant Maserati José Froilán González, ale ani on nezabránil další výhře Ascariho a to i přes to že první polovinu to byl právě o kdo vedl celé pole. Argentinec nakonec skončil druhý a po celou sezónu byl jediný společně s Farinou, kteří dokázali Ascarimu alespoň trochu vzdorovat.

Závody nezapočítávané do MS

[editovat | editovat zdroj]

Závody vypsané pro vozy Formule 1

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
6. duben del Valentino Valentino Park Luigi Villoresi Ferrari 375 Výsledky
14. duben Richmond Trophy Goodwood Jose Froilan Gonzalez Ferrari 375 Výsledky
11. květen Eyläintarha Djurgards Park Roger Laurent Talbot T26C Výsledky
1. červen Albi Albi Louis Rosier Ferrari 375 Výsledky
7. červen Ulster Trophy Dundrod Piero Taruffi Ferrari 375 Výsledky
2. srpen Daily Mail Trophy Boreham Luigi Villoresi Ferrari 375 Výsledky

Série Formule Libre

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
13. leden Interlagos Sao Paulo Juan Manuel Fangio Ferrari 166FL Výsledky
20. leden da Cidade Rio de Janeiro Jose Froilan Gonzalez Ferrari 166C Výsledky
3. únor Boa Vista Rio de Janeiro Juan Manuel Fangio Ferrari 166FL Výsledky
9. březen Presidente Perón Buenos Aires Juan Manuel Fangio Ferrari 166FL Výsledky
16. březen Eva Perón Buenos Aires Juan Manuel Fangio Ferrari 166FL Výsledky
23. březen Uruguay Piriapolis Juan Manuel Fangio Ferrari 166FL Výsledky
30. březen Ciudad de Montevideo Piriapolis Juan Manuel Fangio Ferrari 166FL Výsledky
14. prosinec da Cidade Rio de Janeiro Henrique Casini Ferrari V12 Výsledky

Závody vypsané pro vozy Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
16. březen Syrakusi Syrakusi Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky
14. duben Lavant Cup Goodwood Mike Hawthorn Cooper T20 Výsledky
19. duben Ibsley Ringwood Mike Hawthorn Cooper T20 Výsledky
3. květen Aston Martin Owners Club Snetterton Dickie Stoop Frazer Nash MM Výsledky
10. květen BRDC Silverstone Lance Macklin HWM 52 Výsledky
11. květen Neapol Posilippo Giuseppe Farina Ferrari 500 Výsledky
1. červen des Frontières Chimay Paul Frère HWM 52 Výsledky
8. červen Monza Monza Giuseppe Farina Ferrari 500 Výsledky
8. červen Circuit du Lac Aix-les-Bains Jean Behra Gordini T16 Výsledky
21. červen West Essex CC Boreham Reg Parnell Cooper T20 Výsledky
27. červenec Caen Caen Maurice Trintignant Gordini T16 Výsledky
23. srpen National Trophy Turnberry Mike Hawthorn Connaught A Výsledky
14. září Skarpnacksloppet Skarpnack Gunnar Carlsson Mercury Special Výsledky
14. září Modena Modena Luigi Villoresi Ferrari 500 Výsledky
14. září Circuit de Cadours Cadours Louis Rosier Ferrari 500 Výsledky
27. září Madgwick Cup Goodwood Ken Downing Connaught A Výsledky
4. říjen Joe Fry Memorial Trophy Castle Combe Roy Salvadori Ferrari 500 Výsledky
11. říjen Newcastle Journal Trophy Charterhall Dennis Poore Connaught A Výsledky

Mistrovství Francie Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
14. duben Pau Pau Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky
27. duben Marseille Marseille Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky
25. květen Paříž Montlhery Piero Taruffi Ferrari 500 Výsledky
29. červen la Marne Reims Jean Behra Gordini T16 Výsledky
13. červenec Sables d'Olonne Les Sables Luigi Villoresi Ferrari 500 Výsledky
10. srpen Comminges St.Gaudens Andre Simon/ Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky
24. srpen La Baule La Baule Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky

Výsledky Mistrovství Francie Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
  1. Alberto Ascari 43
  2. Giuseppe Farina 22
  3. Luigi Villoresi 17
  4. Jean Behra 16
  5. Louis Rosier 16
  6. Piero Taruffi 13
  7. Peter Collins 10.5
  8. Robert Manzon 9.5
  9. "B.Bira" 7.5
  10. Johnny Claes 7
  11. André Simon 7
  12. Emanuel de Graffenried 6
  13. Elie Bayol 5
  14. Yves Giraud-Cabantous 4
  15. Peter Whitehead 3
  16. Eugene Martin 2
  17. Maurice Trintignant 2
  18. Lance Macklin 1.5

Mistrovství Německé demokratické republiky Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
20. duben Rostock Osthafenkurs Rostock Paul Greifzu BMW-Eigenbau Výsledky
4. květen Bernau Autobahnschleife Bernau Rudolf Krause BMW-Reif Výsledky
2. červen Leipzig Stadtparkrennen Lipsko Edgar Barth IFA-Kollektiv Výsledky
8. červen Strassen-Rennen Halle-Saale-Schleife Halle-Saale-Schleife Edgar Barth IFA-Kollektiv Výsledky
17. srpen Strassen-rennen Leipzig Lipsko Hans Stuck AFM-BMW Výsledky
7. září Sachsenringrennen Sachsenring Edgar Barth EMW-BMW Výsledky

Výsledky Mistrovství NDR Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
  1. Edgar Barth 21
  2. Ernst Klodwig 10
  3. Jurgen Perduss 7
  4. Paul Greifzu 6
  5. Rudolf Krause 4
  6. Heinz Melkus 2
  7. Werner Jager 1

Mistrovství Spolkové republiky Německo Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
11. květen Dessau Autobahnspinne Dessau Fritz Riess Veritas-Meteor Výsledky
25. květen Internationales ADAC Eifelrennen Nürburgring Rudi Fischer Ferrari 500 Výsledky
31. srpen DMV Grenzlandringrennen Grenzlandring Toni Ulmen Veritas Meteor Výsledky
28. září Internationales Avusrennen AVUS Rudi Fischer Ferrari 500 Výsledky

Výsledky Mistrovství SRN Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
  1. Toni Ulmen 16
  2. Fritz Riess 12
  3. Hans Klenk 12
  4. Helmut Niedermayr 3
  5. Josef Peters 3
  6. Willy Heeks 3

Konečné hodnocení Mistrovství Světa

[editovat | editovat zdroj]

Pohár jezdců

[editovat | editovat zdroj]
Poř. Jezdec SUIŠvýcarsko 500USA BELBelgie FRAFrancie GBRSpojené království GERZápadní Německo NEDNizozemsko ITAItálie Body
1 Itálie Alberto Ascari Ret 1 1 1 1 (1) (1) 36 (53.5)
2 Itálie Giuseppe Farina Ret 2 2 6 2 2 (4) 24 (27)
3 Itálie Piero Taruffi 1 Ret 3 2 4 7 22
4 Švýcarsko Rudi Fischer 2 11† 13 3 Ret 10
= Spojené království Mike Hawthorn 4 Ret 3 4 NC 10
6 Francie Robert Manzon Ret 3 4 Ret Ret 5 14 9
7 USA Troy Ruttman 1 8
= Itálie Luigi Villoresi 3 3 8
9 Argentina José Froilán González 2 6.5
10 USA Jim Rathmann 2 6
= Francie Jean Behra 3 Ret 7 5 Ret Ret 6
12 USA Sam Hanks 3 4
13 Spojené království Ken Wharton 4 Ret Ret 9 3
= Spojené království Dennis Poore 4 12 3
= USA Duane Carter 4 3
16 Spojené království Alan Brown 5 6 22 15 2
= Francie Maurice Trintignant DNS 5 Ret Ret 6 Ret 2
= Belgie Paul Frère 5 Ret Ret 2
= Itálie Felice Bonetto DSQ 5 2
= USA Art Cross 5 2
= Spojené království Eric Thompson 5 2
22 USA Bill Vukovich 6 17 12 Ret† 19 6 Ret DNQ 1
Poř. Jezdec SUIŠvýcarsko 500USA BELBelgie FRAFrancie GBRSpojené království GERZápadní Německo NEDNizozemsko ITAItálie Body

Konstruktéři

[editovat | editovat zdroj]

Pohár konstruktérů se oficiálně pořádá od roku 1958

  1. Ferrari 121
  2. Gordini 15
  3. Kurtis Kraft 13
  4. Cooper 12
  5. Maserati 8
  6. Kuzma 8
  7. Coonaught 5
  8. Frazer Nash 3
  9. Lesovsky 3
  10. HWM 2
  11. Simca 2
  1. Itálie 112,5
  2. USA 24
  3. Velká Británie 20
  4. Francie 17
  5. Švýcarsko 10
  6. Argentina 6,5

Roční statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Vítězství Vůz Motor Národ
Itálie Alberto Ascari 6x Ferrari 7x Ferrari 7x ItálieItálie Itálie 7x
Itálie Piero Teruffi 1x Kuzma 1x Offenhauser 1x USA USA 1x
USA Troy Ruttman 1x
Pole Position Vůz Motor Národ
Itálie Alberto Ascari 5x Ferrari 7x Ferrari 7x ItálieItálie Itálie 7x
Itálie Giuseppe Farina 2x Kurtis Kraft 1x Cummins 1x USA USA 1x
USA Fred Agabashian 1x
Nejrychlejší kolo Vůz Motor Národ
Itálie Alberto Ascari 6x Ferrari 7x Ferrari 7x ItálieItálie Itálie 7x
Itálie Piero Teruffi 1x Kurtis Kraft 1x Offenhauser 1x USA USA 1x
USA Bill Vukovich 1x Maserati 1x Maserati 1x ArgentinaArgentina Argentina 1x
Argentina Jose Froilan Gonzalez 1x
Podium Vůz Motor Národ
Itálie Alberto Ascari 6x Ferrari 17x Ferrari 17x ItálieItálie Itálie 15x
Itálie Giuseppe Farina 4x Kurtis Kraft 2x Offenhauser 3x USA USA 3x
Itálie Piero Taruffi 3x Gordini 2x Gordini 2x FrancieFrancie Francie 2x
Švýcarsko Rudi Fischer 2x Kuzma 1x Bristol 1x ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 2x
Itálie Luigi Villoresi 2x Cooper 1x Maserati 1x Spojené království Velká Británie 1x
Francie Jean Behra 1x Maserati 1x ArgentinaArgentina Argentina 1x
USA Troy Ruttman 1x
USA Jim Rathmann 1x
USA Sam Hanks 1x
Francie Robert Manzon 1x
Spojené království Mike Hawthorn 1x
Argentina Jose Froilan Gonzalez 1x
Nejrychlejší GP Jezdec Vůz Rychlost
Indy 500 Troy Ruttman Kuzma 207,462 km/h
Itálie Alberto Ascari Ferrari 500 177,091 km/h
Belgie Alberto Ascari Ferrari 500 165,962 km/h
Švýcarsko Piero Taruffi Ferrari 500 148,990 km/h
Velká Británie Alberto Ascari Ferrari 500 146,337 km/h
Německa Alberto Ascari Ferrari 500 132,288 km/h
Nizozemsko Nizozemsko Alberto Ascari Ferrari 500 130,521 km/h
Francie Alberto Ascari Ferrari 500 129,200 km/h
Nejtěsnější vítězství Vítěz Druhý Rozdíl
Německa Alberto Ascari Giuseppe Farina 0:14.100s
Nizozemsko Nizozemsko Alberto Ascari Giuseppe Farina 0:40.100s
Itálie Alberto Ascari Gonzalez 1:01.800s
Belgie Alberto Ascari Giuseppe Farina 1:55.200s
Švýcarsko Piero Taruffi Rudi Fischer 2:37.200s
Indy 500 Troy Ruttman Jim Rathmann 4:02.329s
Velká Británie Alberto Ascari Piero Taruffi 1 kolo
Francie Alberto Ascari Giuseppe Farina 1 kolo

Tabulka rekordů

[editovat | editovat zdroj]
Jezdci
Vítězství Pole Position Nej. kolo Body Podium
Ascari 8x Fangio 8x Fangio 8x Ascari 92,5 Ascari 12x
Fangio 6x Ascari 7x Ascari 6x Farina 79 Farina 11x
Farina 4x Farina 4x Farina 5x Fangio 64 Fangio 8x
Parsons 1x Faulkner 1x Parsons 1x Gonzalez 33,5 Fagioli 6x
Fagioli 1x Nalon 1x Wallard 1x Fagioli 32 Gonzalez 6x
Wallard 1x Gonzalez 1x Taruffi 1x Taruffi 32 Villoresi 5x
Gonzalez 1x Agabashian 1x Vukovich 1x Villoresi 26 Taruffi 4x
Taruffi 1x Gonzalez 1x Rosier 16 Rosier 2x
Manzon 12 Chiron 1x
Bonetto 10 Holland 1x
Vozy
Vítězství Pole Position Nej. kolo Podium
Alfa Romeo 10x Alfa Romeo 10x Alfa Romeo 13x Ferrari 32x
Ferrari 10x Ferrari 10x Ferrari 7x Alfa Romeo 21x
Kurtis Kraft 2x Kurtis Kraft 3x Kurtis Kraft 3x Kurtis Kraft 6x
Kuzma 1x Maserati 1x Deidt 2x
Talbot 2x
Gordini 2x
Maserati 2x
Kuzma 1
Cooper 1
Národy
Vítězství Pole Position Nej. kolo Body Podium
Itálie 14x Itálie 11x Itálie 12x Itálie 281,5 Itálie 40x
Argentina 7x Argentina 9x Argentina 9x Argentina 97,5 Argentina 14x
USA 3x USA 3x USA 3x USA 72 USA 10x
Francie 45 Francie 4x
Velká Británie 33 Velká Británie 3x
Švýcarsko 12 Švýcarsko 2 x
Thajsko 5 Monako 1x
Monako 4

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]