Francisco Ferrer
| Francisco Ferrer Guardia | |
|---|---|
 Pohlednice vydaná kolem roku 1910 | |
| Narození | 14. ledna 1859 Alella, Španělsko, Španělsko |
| Úmrtí | 13. října 1909 Barcelona, Španělsko, Španělsko |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | hřbitov v Montjuic (41°21′8″ s. š., 2°9′13″ v. d.) |
| Povolání | učitel, pedagog, spisovatel a filozof |
| Choť | Léopoldine Bonnard (1899–1905) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francisco Ferrer Guardia (14. ledna 1859 – 13. října 1909, rodnou katalánštinou Francesc Ferrer i Guàrdia) byl katalánský volnomyšlenkář a anarchista.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Alelle (malé městečko poblíž Barcelony) v římskokatolické rodině. Jako stoupenec španělského republikánského vůdce Ruize Zorrilla byl v roce 1885 vyhoštěn s manželkou a dětmi. Uchýlil se do Paříže, kde se také v roce 1899 podruhé oženil s bohatou francouzskou učitelkou.
V roce 1901 se vrátil do Španělska, kde otevřel Escuela Moderna (Moderní školu) pro učení dětí střední třídy radikálním sociálním hodnotám. V roce 1906 byl uvězněn pro podezření ze zapojení do atentátu Mateu Morrala na španělský královský pár. Jeho podíl na atentátu nebyl prokázán a Ferrer byl propuštěn rok poté. Mezitím se jeho škole nezadařilo a byla uzavřena. Ferrer v roce 1907 navštívil i Prahu, kde se zúčastnil jako čestný člen předsednictva kongresu volných myslitelů. V roce 1908 pak vydal i knihu o Moderní škole.
Po vyhlášení stanného práva v roce 1909, během tzv. Tragického týdne byl zatčen a po krátkém vojenském soudu popraven zastřelením v pevnosti Montjuic. Proti jeho odsouzení se postavila početná evropská inteligence. Po popravě následovaly anarchistické a dělnické demonstrace provázené násilím ve Španělsku i v Evropě. V Paříži si demonstrace před španělskou ambasádou vyžádala život policisty a několik desítek lidí bylo zraněno a zatčeno. Den po popravě v Barceloně vybuchla puma, která naštěstí nikoho nezabila, v souvislosti s Ferrerovou popravou následovalo později ještě několik anarchistických atentátů.
Poslední slova Ferrerova zněla prý, jak sděluje poddůstojník, súčastnivší se popravy: "Mé děti, vy za to nemůžete! Měřte dobře! Jsem nevinen! Ať žije....!" Další slova Ferrerova byla přehlušena výstřely.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ K popravě Ferrera. Národní politika 27, 1909, č. 286 (16. 10.), s. 3
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco Ferrer na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francisco Ferrer
- Stránka Francisca Ferrera Archivováno 27. 10. 2005 na Wayback Machine. na anarchistické encyklopedii
- Díla Francisca Ferrera - knihovna Kate Sharpley
- Článek Vynález globálního protestu[nedostupný zdroj]
- ARCHER, William. The Life, Trial, and Death of Francisco Ferrer. New York: Moffat, Yard & Co., 1911. 332 s. Dostupné online.
