Františka Stránecká

Františka Stránecká
Františka Stránecká
	Františka Stránecká (Národní album vydané 1899)
Rodné jméno	Františka Všetečková
Narození	9. března 1839; Velké Meziříčí, Morava; Rakouské císařství
Úmrtí	27. května 1888 (ve věku 49 let); Brno ; Rakousko-Uhersko
Národnost	moravská
Alma mater	Gymnázium Jihlava
Povolání	spisovatelka, sběratelka a prozaička
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františka Stránecká, vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová (9. března 1839 Velké Meziříčí^[1] – 27. května 1888 Brno^[2]) byla moravská spisovatelka a sběratelka lidového umění.

Biografie

Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech, 2. září 1855, se v Netíně provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera^[3] a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Od roku 1874 žili manželé v Brně. ^[4]

Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Stránecká je známá také jako sběratelka moravských pohádek a folklóru, byla nazývaná moravská Božena Němcová.^[5] Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folklóru 19. století, především obsahuje záznamy zvyků a obřadů celého roku. Tím významnou měrou přispěla k zachování zvyků, zejména vánočního období. Výbor z jejích pohádek vyšel naposledy v Brně roku 1992 pod titulem Moravské národní pohádky.

Františka Stránecká zemřela ve věku 49 let 27. května 1888 v Brně a je pohřbena na Ústředním hřbitově tamtéž, sk. 5/hr. 68. Její hrob označuje náhrobní kámen, který je součástí hrobky jejího zetě, Bedřicha Remeše.

Díla

Dva Štědré večery
Moravské národní pohádky
Některé črty (1885)
Pohádky moravské (1874)
Z našeho lidu (1882)
Z pohoří moravského (1886)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, Brno-Sv. Tomáš
↑ Matriční záznam o sňatku Františky Stránecké s I. Kerschnerem
↑ FLODROVÁ, Milenaa; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30.
↑ Františka Stránecká [online]. Město Velké Meziříčí [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.

Literatura

FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30–36.
NERUDA Jan: Podobizny III. (1885–1888). Čs. spisovatel Praha 1953, s. 13–17.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Františka Stránecká na Wikimedia Commons
Autor Františka Stránecká ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Františka Stránecká
Františka Stránecká v Encyklopedii dějin města Brna
Františka Stránecká v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Františka Stránecká: Pohádky z Moravy
Františka Stránecká: moravská Božena Němcová

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, Brno-Sv. Tomáš

[matrikaO-3] Matriční záznam o sňatku Františky Stránecké s I. Kerschnerem

[4] FLODROVÁ, Milenaa; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30.

[5] Františka Stránecká [online]. Město Velké Meziříčí [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]