Georg Forster | |
---|---|
Narození | 27. listopadu 1754 Mokry Dwór |
Úmrtí | 10. ledna 1794 (ve věku 39 let) Paříž |
Alma mater | Petrišule |
Pracoviště | Vilniuská univerzita (1784–1787) Univerzita Johannese Gutenberga |
Obory | botanika, etnografie, přírodověda, geografie, cestování, překlad a etnologie |
Ocenění | člen Královské společnosti |
Manžel(ka) | Therese Huber (od 1785) |
Děti | Therese Forster |
Rodiče | Johann Reinhold Forster |
Příbuzní | Virginia Viktoria Forster a Justina Forster (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Georg Adam Forster (27. listopadu 1754[1], Nassenhuben, dnes Mokry Dwór u Gdaňsku – 10. ledna 1794, Paříž) byl polsko-německý přírodovědec, etnolog, cestopisec, novinář a revolucionář. V mládí doprovázel svého otce na několika vědeckých expedicích, včetně druhé plavby Jamese Cooka do Tichého oceánu. Jeho zpráva z této cesty pod názvem A Voyage Round the World (Plavba kolem světa), přispěla podstatně k etnologickým poznatkům o lidech v Polynésii a přinesla mu všeobecný respekt mezi vědci i běžnými čtenáři. Důsledkem Forsterovy zprávy bylo, že byl jako dvaadvacetiletý přijat do Royal Society a začal být považován za zakladatele moderní vědecké cestopisné literatury.
Roku 1772 se Forsterův otec Johann stal členem Royal Society. Tato událost spolu se skutečností, že účast na výpravě odmítl přírodovědec Joseph Banks[2] vyústila ve výzvu Britské admirality, aby se připojil ke Cookově druhé expedici do Pacifiku (1772–1775). Georg Forster se připojil k výpravě a byl jmenován jako kreslič svého otce.
Úlohou Johanna Forstera byla práce na vědeckých zprávách z cesty, které byly po návratu zveřejněny.[3]
Georg Forster se s otcem nalodili na HMS Resolution 13. července 1772 v Plymouthu. Plavba nejprve směřovala do jižního Atlantiku, pak propluli Indickým oceánem a Jižním oceánem směrem k Polynésii. V závěru cesty obepluli Mys Horn a vrátili se do Anglie, kam expedice dorazila 30. července 1775.
Během tříleté cesty navštívili průzkumníci Nový Zéland, ostrovy Tonga, Novou Kaledonii, Tahiti, Markézy a Velikonoční ostrov. Dostali se směrem na jih dále, než kdokoliv jiný před nimi a téměř se jim podařilo objevit Antarktidu. Cesta přesvědčivě vyvrátila teorii o Terra Australis Incognita, která předpokládala existenci velikého obyvatelného kontinentu na jižní polokouli.[4] Pod dohledem svého otce vypracoval Georg Forster první zoologické a botanické studie oblasti jižních moří, povětšinou doplněné kresbami živočichů a rostlin. Mimo to Georg Forster projevil velký zájem o nezávislý průzkum srovnávací geografie a etnologie. Rychle se naučil jazyk Polynésanů. Jeho zprávy o polynéském obyvatelstvu mají platnost do dnešních dnů. [5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Forster na německé Wikipedii.